HEŘMANSKÝ Bohdan 29.1.1900-17.12.1974: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „{{Infobox - osoba | jméno = Bohdan HEŘMANSKÝ | obrázek = No male portrait.png | velikost obrázku = | popisek obrázku = | rodné jméno = | datum n…“) |
|||
Řádka 6: | Řádka 6: | ||
| rodné jméno = | | rodné jméno = | ||
| datum narození = 29.1.1900 | | datum narození = 29.1.1900 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Prostějov |
| datum úmrtí = 17.12.1974 | | datum úmrtí = 17.12.1974 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
Řádka 36: | Řádka 36: | ||
| poznámky = | | poznámky = | ||
| web = | | web = | ||
− | | citace = Biografický slovník českých zemí | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 561 |
}} | }} | ||
− | + | '''HEŘMANSKÝ, Bohdan''' ''(též HERZMANSKY, Theodor), * 29. 1. 1900 Prostějov, † 17. 12. 1974 Praha, malíř'' | |
+ | |||
+ | Syn důstojníka rakousko-uherské armády povýšeného do | ||
+ | šlechtického stavu. Od 1906 rodina žila ve Vídni. H. matu�roval 1918 na reálném gymnáziu, tři semestry studoval dějiny | ||
+ | umění na univerzitě ve Vídni, 1920 absolvoval semestrální kurz | ||
+ | malby na Vysoké umělecké škole ve Stockholmu. Prostřed�nictvím spolužáka J. W. Schaukala se seznámil s A. Koligem, | ||
+ | jedním ze čtyř zakladatelů výtvarné skupiny Nötscher Kreis, | ||
+ | a u něho v korutanském městě Nötsch im Gailtail studoval | ||
+ | malbu. S Schaukalem a G. Franklem patřil k prvním členům | ||
+ | Koligovy umělecké dílny. 1925 mu malíř C. Moll zajistil me�cenát a na jeho stipendium H. podnikl studijní cestu do Itálie | ||
+ | a 1926 do Paříže. Od 1928 žil trvale v Praze a vrátil se k fo�netickému přepisu svého příjmení. 1931 cestoval do Švédska, | ||
+ | 1933 znovu do Paříže. 1946–56 se živil jako optik a kovo�tepec. Od 1956 se vracel k malbě. Jako portrétista, krajinář | ||
+ | a vynikající kreslíř se dočkal uznání i v zahraničí. Dvacátá léta | ||
+ | poznamenal vliv rakouského expresionismu (''Autoportét ze tří stran'', 1926), ve třicátých letech ho inspirovalo Cézannovo | ||
+ | řešení prostoru a francouzský kolorismus. Přátelsky se stýkal | ||
+ | s O. Kokoschkou. 1938 souborně vystavoval ve Feiglově gale�rii, byl hostem SVU Mánes a Umělecké besedy. Jeho pozdní | ||
+ | malířská produkce osobitě modifikovala kubismus, nápaditos�tí vynikaly zejména jeho pohledy na Prahu. Na sklonku živo�ta napsal a v Rakousku publikoval několik studií o Koligově | ||
+ | malířské dílně. | ||
+ | |||
+ | Jeho dcerou je historička umění Beket Bukovinská (* 1943) a vnučkou historička umění Gabriela Kotíková (* 1971). | ||
+ | |||
+ | '''L:''' J. Krofta, B. H. Katalog, 1938; J. Šetlík – B. Heřmanská, B. H. Obrazy | ||
+ | a kresby. Katalog, 1964; Toman 1, s. 328; NEČVUD, s. 280 (s další lite�raturou); R. Glück, Das Frühwerk T. Herzmansky’s, später B. H. genannt, | ||
+ | 1900–1928, 1998 (disertační práce, Wien). | ||
+ | |||
+ | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/f02cf166-dbb7-43bf-985b-2bc82cff921a Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
+ | |||
+ | Martin Kučera | ||
+ | |||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
+ | [[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | ||
+ | |||
[[Kategorie:1900]] | [[Kategorie:1900]] | ||
[[Kategorie:Prostějov]] | [[Kategorie:Prostějov]] | ||
[[Kategorie:1974]] | [[Kategorie:1974]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 8. 3. 2023, 17:14
Bohdan HEŘMANSKÝ | |
Narození | 29.1.1900 |
---|---|
Místo narození | Prostějov |
Úmrtí | 17.12.1974 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 561 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=142003 |
HEŘMANSKÝ, Bohdan (též HERZMANSKY, Theodor), * 29. 1. 1900 Prostějov, † 17. 12. 1974 Praha, malíř
Syn důstojníka rakousko-uherské armády povýšeného do šlechtického stavu. Od 1906 rodina žila ve Vídni. H. matu�roval 1918 na reálném gymnáziu, tři semestry studoval dějiny umění na univerzitě ve Vídni, 1920 absolvoval semestrální kurz malby na Vysoké umělecké škole ve Stockholmu. Prostřed�nictvím spolužáka J. W. Schaukala se seznámil s A. Koligem, jedním ze čtyř zakladatelů výtvarné skupiny Nötscher Kreis, a u něho v korutanském městě Nötsch im Gailtail studoval malbu. S Schaukalem a G. Franklem patřil k prvním členům Koligovy umělecké dílny. 1925 mu malíř C. Moll zajistil me�cenát a na jeho stipendium H. podnikl studijní cestu do Itálie a 1926 do Paříže. Od 1928 žil trvale v Praze a vrátil se k fo�netickému přepisu svého příjmení. 1931 cestoval do Švédska, 1933 znovu do Paříže. 1946–56 se živil jako optik a kovo�tepec. Od 1956 se vracel k malbě. Jako portrétista, krajinář a vynikající kreslíř se dočkal uznání i v zahraničí. Dvacátá léta poznamenal vliv rakouského expresionismu (Autoportét ze tří stran, 1926), ve třicátých letech ho inspirovalo Cézannovo řešení prostoru a francouzský kolorismus. Přátelsky se stýkal s O. Kokoschkou. 1938 souborně vystavoval ve Feiglově gale�rii, byl hostem SVU Mánes a Umělecké besedy. Jeho pozdní malířská produkce osobitě modifikovala kubismus, nápaditos�tí vynikaly zejména jeho pohledy na Prahu. Na sklonku živo�ta napsal a v Rakousku publikoval několik studií o Koligově malířské dílně.
Jeho dcerou je historička umění Beket Bukovinská (* 1943) a vnučkou historička umění Gabriela Kotíková (* 1971).
L: J. Krofta, B. H. Katalog, 1938; J. Šetlík – B. Heřmanská, B. H. Obrazy a kresby. Katalog, 1964; Toman 1, s. 328; NEČVUD, s. 280 (s další lite�raturou); R. Glück, Das Frühwerk T. Herzmansky’s, später B. H. genannt, 1900–1928, 1998 (disertační práce, Wien).
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Martin Kučera