Biografický slovník
HEŘMANSKÝ František 14.6.1887-16.5.1966: Porovnání verzí
(HEŘMANSKÝ_František_14.6.1887-16.5.1966) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 14.6.1887 | | datum narození = 14.6.1887 | ||
| − | | místo narození = Heřmanův Městec | + | | místo narození = Heřmanův Městec (u Chrudimi) |
| datum úmrtí = 16.5.1966 | | datum úmrtí = 16.5.1966 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| − | | povolání = 55- Jazykovědec | + | | povolání = 55- Jazykovědec<br />64- Překladatel<br />61- Pedagog |
| − | 64- Překladatel | + | |
| − | 61- Pedagog | + | |
| − | + | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 561-562 |
| + | }} | ||
| + | '''HEŘMANSKÝ, František''', ''* 14. 6. 1887 Heřmanův Městec (u Chrudimi), † 16. 5. 1966 Praha, filolog, překladatel, pedagog'' | ||
| + | |||
| + | Pocházel z rodiny Františka H. a Anny, roz. Pavlíčkové. Maturoval 1906 na gymnáziu v Chrudimi, 1906–10 studoval český, | ||
| + | latinský a řecký jazyk na filozofické fakultě české univerzity | ||
| + | v Praze. 1911–19 učil na vinohradském gymnáziu, 1920 odešel na Slovensko, působil na gymnáziu v Martině do 1924 jako | ||
| + | učitel, poté do 1930 jako jeho ředitel. 1920–26 se Š. Krčmérym zastával funkci tajemníka Matice slovenské, podílel se na | ||
| + | organizaci jejích vědeckých odborů, především národopisného a jazykovědného. Věnoval se výzkumu slovenských nářečí | ||
| + | a přípravě slovníku slovenského jazyka. 1921–28 byl spoluredaktorem edice Čítanie študujúcej mládeže a výročních | ||
| + | zpráv Matice slovenské. 1931–38 vykonával funkci hlavního | ||
| + | školského rady a zemského inspektora národních škol, učitelských ústavů a některých středních škol v Bratislavě. Zasloužil | ||
| + | se o rozvoj školství na Slovensku, spoluorganizoval sociální | ||
| + | péči pro mládež. Předsedal Pedagogické jednotě v Bratislavě, | ||
| + | od 1919 do konce čtyřicátých let připravoval učebnice a sestavoval čítanky z latiny. Ze slovenské literatury ho zajímal | ||
| + | zvláště M. Kukučín, z české J. Š. Baar, J. S. Machar, A. Sova | ||
| + | ad. Ve dvacátých a třicátých letech publikoval recenze, referáty, | ||
| + | příspěvky s literární problematikou, texty o slovenské a české knižní produkci a portréty spisovatelů v periodikách: ''Letopis Matice slovenské'', S''borník Matice slovenské'', ''Slovenský Východ'', | ||
| + | ''Slovenské pohľady'', ''Národné noviny'', ''Národná škola slovenská'', | ||
| + | ''Naša škola'', ''Pedagogický sborník''. | ||
| + | |||
| + | Po německé okupaci a vyhlášení samostatného Slovenského | ||
| + | státu se 1939 vrátil do Prahy a do 1942 učil na dívčím gymnáziu. Od 1946 pracoval jako expert ve Výzkumném ústavu | ||
| + | pedagogickém J. A. Komenského. Připravoval učební osnovy | ||
| + | pro gymnázia. Zabýval se též překladatelskou a editorskou činností, zaměřil se na české středověké latinsky psané literární | ||
| + | památky, které doplňoval podrobnými komentáři, rejstříky | ||
| + | či obrazovým materiálem (např. první český překlad ''Deníku Petra Žateckého'', 1953; ''Čtení o Karlu IV. a jeho době'', 1958; antologie ''Duchem i mečem'', 1958). V padesátých letech překládal | ||
| + | do češtiny také slovenské texty, především romány Ladislava | ||
| + | Nádaši-Jégé. Oženil se s Marií, roz. Procházkovou; syn František H. (1916–1980) byl lékař. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' výběr, učebnice: Cvičebná kniha reči latinskej 1, 1919; Latinská mluvnica | ||
| + | pre slovenské stredné školy, 1920; Latinská cvičebnica pre 3. a 4. triedu slovenských gymnázií a reálnych gymnázií, 1929; Čítanka pre slovenské meštianske | ||
| + | školy 1–4, 1935–1937; Čítanka pre III. triedu slovenských stredných škôl, | ||
| + | 1937. Překlady: Kronika Zbraslavská, 1952; Vavřinec z Březové. Husitská kronika, 1954; Letopis Vincenciův a Jarlochův, 1957. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' J. Ambruš, Vzájomné listy Jaroslava Vlčka a Jozefa Škultétyho, Bratislava | ||
| + | 1963, s. 135n.; Sto rokov slovenského gymnázia v Martine, Martin 1967, | ||
| + | s. 312–314; OSND 2/2, s. 1095; LČL 2/1, s. 165–166; SBS 2, s. 323; Spisovatelé Chrudimska 1, J. Kučera – J. Zeman (eds.), 1999, s. 103; Osobnosti Chrudimska, 2002, s. 67; Lexikón osobností mesta Martin, Martin | ||
| + | 2006, s. 84; BLS 3, s. 437–348; https://www.databaze-prekladu.cz/prekladatel/_000000821 (se soupisem překladů, stav k 2. 6. 2020). | ||
| + | |||
| + | '''P:''' Archív Národného biografického ústavu Slovenskej národnej knižnice, | ||
| + | Martin (výpis z matriky). | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/496de541-082d-4dde-ac62-4eb705b52074 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Alena Táborecká | ||
| + | |||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:55- Jazykovědec]] | [[Kategorie:55- Jazykovědec]] | ||
Aktuální verze z 8. 3. 2023, 17:20
| František HEŘMANSKÝ | |
 | |
| Narození | 14.6.1887 |
|---|---|
| Místo narození | Heřmanův Městec (u Chrudimi) |
| Úmrtí | 16.5.1966 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
55- Jazykovědec 64- Překladatel 61- Pedagog |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 561-562 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47326 |
HEŘMANSKÝ, František, * 14. 6. 1887 Heřmanův Městec (u Chrudimi), † 16. 5. 1966 Praha, filolog, překladatel, pedagog
Pocházel z rodiny Františka H. a Anny, roz. Pavlíčkové. Maturoval 1906 na gymnáziu v Chrudimi, 1906–10 studoval český, latinský a řecký jazyk na filozofické fakultě české univerzity v Praze. 1911–19 učil na vinohradském gymnáziu, 1920 odešel na Slovensko, působil na gymnáziu v Martině do 1924 jako učitel, poté do 1930 jako jeho ředitel. 1920–26 se Š. Krčmérym zastával funkci tajemníka Matice slovenské, podílel se na organizaci jejích vědeckých odborů, především národopisného a jazykovědného. Věnoval se výzkumu slovenských nářečí a přípravě slovníku slovenského jazyka. 1921–28 byl spoluredaktorem edice Čítanie študujúcej mládeže a výročních zpráv Matice slovenské. 1931–38 vykonával funkci hlavního školského rady a zemského inspektora národních škol, učitelských ústavů a některých středních škol v Bratislavě. Zasloužil se o rozvoj školství na Slovensku, spoluorganizoval sociální péči pro mládež. Předsedal Pedagogické jednotě v Bratislavě, od 1919 do konce čtyřicátých let připravoval učebnice a sestavoval čítanky z latiny. Ze slovenské literatury ho zajímal zvláště M. Kukučín, z české J. Š. Baar, J. S. Machar, A. Sova ad. Ve dvacátých a třicátých letech publikoval recenze, referáty, příspěvky s literární problematikou, texty o slovenské a české knižní produkci a portréty spisovatelů v periodikách: Letopis Matice slovenské, Sborník Matice slovenské, Slovenský Východ, Slovenské pohľady, Národné noviny, Národná škola slovenská, Naša škola, Pedagogický sborník.
Po německé okupaci a vyhlášení samostatného Slovenského státu se 1939 vrátil do Prahy a do 1942 učil na dívčím gymnáziu. Od 1946 pracoval jako expert ve Výzkumném ústavu pedagogickém J. A. Komenského. Připravoval učební osnovy pro gymnázia. Zabýval se též překladatelskou a editorskou činností, zaměřil se na české středověké latinsky psané literární památky, které doplňoval podrobnými komentáři, rejstříky či obrazovým materiálem (např. první český překlad Deníku Petra Žateckého, 1953; Čtení o Karlu IV. a jeho době, 1958; antologie Duchem i mečem, 1958). V padesátých letech překládal do češtiny také slovenské texty, především romány Ladislava Nádaši-Jégé. Oženil se s Marií, roz. Procházkovou; syn František H. (1916–1980) byl lékař.
D: výběr, učebnice: Cvičebná kniha reči latinskej 1, 1919; Latinská mluvnica pre slovenské stredné školy, 1920; Latinská cvičebnica pre 3. a 4. triedu slovenských gymnázií a reálnych gymnázií, 1929; Čítanka pre slovenské meštianske školy 1–4, 1935–1937; Čítanka pre III. triedu slovenských stredných škôl, 1937. Překlady: Kronika Zbraslavská, 1952; Vavřinec z Březové. Husitská kronika, 1954; Letopis Vincenciův a Jarlochův, 1957.
L: J. Ambruš, Vzájomné listy Jaroslava Vlčka a Jozefa Škultétyho, Bratislava 1963, s. 135n.; Sto rokov slovenského gymnázia v Martine, Martin 1967, s. 312–314; OSND 2/2, s. 1095; LČL 2/1, s. 165–166; SBS 2, s. 323; Spisovatelé Chrudimska 1, J. Kučera – J. Zeman (eds.), 1999, s. 103; Osobnosti Chrudimska, 2002, s. 67; Lexikón osobností mesta Martin, Martin 2006, s. 84; BLS 3, s. 437–348; https://www.databaze-prekladu.cz/prekladatel/_000000821 (se soupisem překladů, stav k 2. 6. 2020).
P: Archív Národného biografického ústavu Slovenskej národnej knižnice, Martin (výpis z matriky).
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Alena Táborecká
