HEŘMAN Jan 17.9.1844-5.6.1904: Porovnání verzí

Z Personal
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.)
Řádka 5: Řádka 5:
 
| místo narození = Praha
 
| místo narození = Praha
 
| datum úmrtí = 5.6.1904
 
| datum úmrtí = 5.6.1904
| místo úmrtí =Praha  
+
| místo úmrtí = Praha  
 
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
 
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
 
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}N
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 555-556
 +
}}
 +
'''HEŘMAN, Jan''', ''* 17. 9. 1844 Praha, † 5. 6. 1904 Praha, malíř, restaurátor''
 +
 
 +
Narodil se v řemeslnické rodině Jana H. a Anny, roz. Folnerové. 1860–64 studoval na pražské AVU u Eduarda Engertha,
 +
1867–68 navštěvoval hodiny náboženské malby u Josefa Trenkwalda. 1868 uzavřel sňatek s Annou Vejbornou, svědkem mu
 +
byl přítel František Ženíšek. Manželé bydleli na Újezdě. Poměrně brzy se H. prosadil jako vyhledávaný autor sakrálních
 +
maleb. Nepatřil sice k jejich vrcholným představitelům, ale své
 +
umění udržoval na velmi slušném průměru. Jeho školení a dílo
 +
jsou poplatné nazarenismu. Veřejně se představil 1863 velkým
 +
plátnem ''Ecce homo'' a dále se věnoval převážně církevním zakázkám. Vyzdobil venkovské kostely v Pozdni (u Slaného),
 +
Mukařově (u Prahy), Otrubech (u Uhlířských Janovic), Měchnově, Řeznici, Skalsku, Soběšíně, Dubici (u Litoměřic), Šopce, Štěkni, Krtni, Knovízi, ale také v Českých Budějovicích,
 +
Žatci či v Lovosicích i v Praze kostely ve Střešovicích a Michli,
 +
děkanskou kapli na Vyšehradě ad. K nejvýznamnějším se řadí
 +
výzdoba katedrály sv. Ducha v Hradci Králové, na níž pracoval společně s Karlem Špillarem a Vojtěchem Preissigem. 1889
 +
ho konzistoř pověřila odkrytím a restaurováním nástěnných
 +
maleb v kostele Narození Panny Marie v Průhonicích (Praha);
 +
zhotovil i jejich zmenšené kopie. Rovněž restauroval fresky v letohrádku Amerika na Novém Městě v Praze, nástěnné
 +
a nástropní malby ve Slaném, Vraném nad Vltavou, Sepekově a Doksanech. K jeho vrcholným pracím se řadila renovace obrazu Karla Škréty ''Nanebevzetí Panny Marie'' v Chrámu Matky Boží před Týnem na Starém Městě pražském. Zúčastnil
 +
se též restaurátorských prací na Karlštejně. Vlastními freskami
 +
vyzdobil pražský sirotčinec (''Svatá rodina''), vyšehradskou rotundu sv. Martina, fasády domů na třídě Dukelských hrdinů
 +
v Praze-Holešovicích a jednoho domu v Hloubětíně. Namaloval šestnáct obrazů křížové cesty pro poutní kostel v Chlumu
 +
u Třeboně. Sporadicky se věnoval krajinomalbě, z podobizen
 +
vynikl portrét pražského světícího biskupa Karla Františka
 +
Průchy.
 +
 
 +
'''L:''' OSN 11, s. 178–179; 28, s. 561; Toman 1, s. 327; NEČVUD, s. 280;
 +
A. Filip – R. Musil, Neklidem k Bohu. Náboženské výtvarné umění v Čechách
 +
a na Moravě v letech 1870–1914, 2006, s. 132, 216; https://cs.isabart.org/person/20003 (stav k 7. 4. 2020).
 +
 
 +
'''P:''' AHMP, Sbírka matrik, N řkt. f. ú. sv. Jindřich, JCH 22, fol. 208; NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 177, obr. 175.
 +
 
 +
Martin Kučera
 +
 
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
 
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
Řádka 16: Řádka 49:
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:1904]]
 
[[Kategorie:1904]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 8. 3. 2023, 09:31

Jan HEŘMAN
Narození 17.9.1844
Místo narození Praha
Úmrtí 5.6.1904
Místo úmrtí Praha
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Citace Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 555-556
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47321

HEŘMAN, Jan, * 17. 9. 1844 Praha, † 5. 6. 1904 Praha, malíř, restaurátor

Narodil se v řemeslnické rodině Jana H. a Anny, roz. Folnerové. 1860–64 studoval na pražské AVU u Eduarda Engertha, 1867–68 navštěvoval hodiny náboženské malby u Josefa Trenkwalda. 1868 uzavřel sňatek s Annou Vejbornou, svědkem mu byl přítel František Ženíšek. Manželé bydleli na Újezdě. Poměrně brzy se H. prosadil jako vyhledávaný autor sakrálních maleb. Nepatřil sice k jejich vrcholným představitelům, ale své umění udržoval na velmi slušném průměru. Jeho školení a dílo jsou poplatné nazarenismu. Veřejně se představil 1863 velkým plátnem Ecce homo a dále se věnoval převážně církevním zakázkám. Vyzdobil venkovské kostely v Pozdni (u Slaného), Mukařově (u Prahy), Otrubech (u Uhlířských Janovic), Měchnově, Řeznici, Skalsku, Soběšíně, Dubici (u Litoměřic), Šopce, Štěkni, Krtni, Knovízi, ale také v Českých Budějovicích, Žatci či v Lovosicích i v Praze kostely ve Střešovicích a Michli, děkanskou kapli na Vyšehradě ad. K nejvýznamnějším se řadí výzdoba katedrály sv. Ducha v Hradci Králové, na níž pracoval společně s Karlem Špillarem a Vojtěchem Preissigem. 1889 ho konzistoř pověřila odkrytím a restaurováním nástěnných maleb v kostele Narození Panny Marie v Průhonicích (Praha); zhotovil i jejich zmenšené kopie. Rovněž restauroval fresky v letohrádku Amerika na Novém Městě v Praze, nástěnné a nástropní malby ve Slaném, Vraném nad Vltavou, Sepekově a Doksanech. K jeho vrcholným pracím se řadila renovace obrazu Karla Škréty Nanebevzetí Panny Marie v Chrámu Matky Boží před Týnem na Starém Městě pražském. Zúčastnil se též restaurátorských prací na Karlštejně. Vlastními freskami vyzdobil pražský sirotčinec (Svatá rodina), vyšehradskou rotundu sv. Martina, fasády domů na třídě Dukelských hrdinů v Praze-Holešovicích a jednoho domu v Hloubětíně. Namaloval šestnáct obrazů křížové cesty pro poutní kostel v Chlumu u Třeboně. Sporadicky se věnoval krajinomalbě, z podobizen vynikl portrét pražského světícího biskupa Karla Františka Průchy.

L: OSN 11, s. 178–179; 28, s. 561; Toman 1, s. 327; NEČVUD, s. 280; A. Filip – R. Musil, Neklidem k Bohu. Náboženské výtvarné umění v Čechách a na Moravě v letech 1870–1914, 2006, s. 132, 216; https://cs.isabart.org/person/20003 (stav k 7. 4. 2020).

P: AHMP, Sbírka matrik, N řkt. f. ú. sv. Jindřich, JCH 22, fol. 208; NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 177, obr. 175.

Martin Kučera