HEŘMAN Jan 3.12.1933-13.11.1986: Porovnání verzí

Aktuální verze z 8. 3. 2023, 10:42

Jan HEŘMAN
Narození	3.12.1933
Místo narození	Praha
Úmrtí	13.11.1986
Místo úmrtí	Praha
Povolání	53- Historik
Citace	Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 556-557
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=61521

HEŘMAN, Jan, * 3. 12. 1933 Praha, † 13. 11. 1986 Praha, archivář, historik, judaista

Pocházel z rodiny italského legionáře Františka H. (1893–1990), činného 1920–45 v československých diplomatických službách ve Vídni, Římě a u exilové vlády v Londýně. Matka PhDr. et PhMr. Renée, roz. Mladějovská (1901–1994), vystudovala klasickou archeologii a farmacii, stala se zakládající členkou československého skautingu a osobní sekretářkou Alice Masarykové, 1927 s ní doprovázela prezidenta T. G. Masaryka při návštěvě Palestiny. Teta Mira Mladějovská (* 9. 3. 1899 Praha, † 9. 1. 1969 Cheb) byla historička, archivářka a muzejní pracovnice v Chebu. Bratr Petr H. (* 16. 2. 1935 Řím /Itálie/, † 27. 9. 2002 Milíkov /u Mariánských Lázní/) byl architektem a překladatelem, pracovníkem státní památkové péče.

H. absolvoval Nerudovo gymnázium v Praze na Malé Straně, 1953–58 studoval historii a archivnictví na Filozoficko-historické fakultě UK. Studium zakončil diplomovou prací Kancelář Ludvíka Jagellovce (1516–1526) pod vedením Václava Vojtíška. Patřil k první poválečné generaci historiků judaistů, kteří se zabývali dějinami židů v českých zemích. 1958 nastoupil jako archivář do Státního židovského muzea v Praze (dále SŽM), kde se dále školil u Otto Munelese. Poprvé významněji přispěl k židovské historii článkem o českých glosách v rukopisné Chebské bibli, který napsal s Vladimírem Sadkem; dále se věnoval hebrejským rejstříkům pardonové daně pražských židů z let 1695–1697 a dokumentoval dovoz zboží ze sedmdesáti tří českých měst na pražský trh. V Historickém ústavu ČSAV absolvoval externí aspirantské studium (1961–65; školitelem byl František Graus) a obhájil disertační práci Pražská židovská obec před vypovězením r. 1541 (CSc. 1965), v níž se zabýval jejími hospodářskými, sociálními a správními dějinami. Práce se stala nejen trvalým přínosem k historiografii českých židů, ale úspěšná byla i její populární verze vydaná v knize Prague Ghetto in the Renaissance Period (1965). K tomuto tématu H. později publikoval další studie v muzejním časopisu Judaica Bohemiae, který 1965 spoluzaložil a do 1971 také redakčně vedl. V článku Die wirtschaftliche Betätigung und die Berufe der Prager Juden vor ihrer Ausweisung im Jahre 1541 (1968) shrnul výsledky výzkumu židovského peněžnictví, obchodu, řemesla a specializovaných povolání. Následujícího roku H. uveřejnil stať o pražské židovské obci a orgánech židovské samosprávy v první polovině 16. století. Řadu historických studií uzavřel 1970 pojednáním o konfliktu mezi židovskou a nežidovskou populací Čech před vypovězením roku 1541. Úkolem H. jako archiváře bylo uspořádat a zpřístupnit rozsáhlý materiál z předválečných židovských obcí, shromážděný v SŽM během druhé světové války. Na tomto neobyčejně náročném úkolu spolupracoval 1964–71 s Karlem Dolistou. Přehled zpracovaných písemností mimopražských židovských obcí otisklo 1971 speciální dvojčíslo periodika Judaica Bohemiae.

Československé úřady 1964 povolily H. podílet se na práci přípravného výboru mezinárodního kolokvia o demografii židů. Výsledky výzkumu o židovském osídlení Čech v 16.–20. století H. přednesl 1967 na konferenci instituce Centre National des Hautes Etudes Juives v Bruselu. 1969 věnoval další studii populačnímu vývoji židů v Čechách a na Moravě 1918–38, poté publikoval práci o struktuře a vývoji židovské populace v českých zemích 1754–1953 a nakonec demografickou práci o židovské populaci Prahy 1869–1939.

H. pobýval 1968/69 na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě, kde si prohloubil znalost hebrejštiny, dějinám se věnoval u profesora H. Beinarta v Institute of Jewish Studies. V té době také připravil na tři desítky hesel o významných židovských obcích v českých zemích pro nové vydání díla Encyclopedia Judaica (1972). Po návratu do Prahy zachytil na mikrofilmy archivní materiály SŽM pro Central Archives for the History of the Jewish People v Jeruzalémě. Do 1971 zkoumal demografii židovského obyvatelstva českých zemí a hodlal pokračovat v historické práci. Podruhé vycestovat do Izraele se mu již nepodařilo, ani publikovat syntézu Židovský úvěr 16. století již nemohl. 1973 byl z politických důvodů propuštěn z muzea a od podzimu pracoval jako fotograf v pražské Fakultní nemocnici Na Bulovce.

H. se také systematicky věnoval soupisu nemovitých, zejména epigrafických památek. V polovině šedesátých let začal na podkladě starších písemných záznamů provádět průzkum židovských hřbitovů a jejich základní fotodokumentaci. Východiska a metodiku této činnosti nastínil 1966 v článku pro Judaica Bohemiae. Výsledky výzkumu židovských hřbitovů jako historického a uměleckého pramene uveřejnil 1966–68 v časopisu Památková péče. Historická klasifikace pohřebišť se měla stát základem jejich památkové ochrany a další systematické dokumentace. Pouze stručným výsledkem této práce však zůstala publikace Židovské hřbitovy v Čechách a na Moravě, kterou 1980 vydala Rada židovských náboženských obcí v ČSR. Obsahuje abecední katalog tří set třiceti čtyř židovských hřbitovů s jejich mapou a rozdělením podle stáří do čtyř kategorií (do 1620; 1620–1800; 1800–50 a po 1850). Kniha se setkala s velkým ohlasem a pro mnohé zájemce se ve své době stala prvním průvodcem po židovských památkách. H. osud ukončila tragická smrt utonutím.

D: výběr: Zemské berní rejstříky z let 1523 a 1529. Příspěvek k vývoji společenského rozvrstvení české šlechty v první polovině 16. století, in: ČČH 60, 1962, s. 248–257; Rejstříky pardonové daně z let 1685–1687. Příspěvek k dějinám pobělohorského obchodu v Čechách, in: ČSPSČ 70, 1962, s. 10–13; Le facteur économique dans l’historiographie juive, in: Judaica Bohemiae 3, 1967, s. 7–17; La communauté juive de Prague et sa structure au commencement des temps modernes (la première moitié du 16e siècle), in: tamtéž 5, 1969, s. 31–71; Pražské synagógy (s M. Vilímkovou), 1970; Jewish Community Archives from Bohemia and Moravia. Analytical registers to the catalogues of archive materials from Jewish communities with the exception of that of Prague, in: Judaica Bohemiae 7, 1971, s. 1–44; č. 2, 12 tab.; La démographie juive en Bohême, problèmes et résultats, in: Démographie et identité juives dans l’Europe contemporaine, Liège 1972, s. 193–207; The evolution of the Jewish population in Bohemia and Moravia (1754–1953), in: Papers in Jewish Demography 1973, U. O. Schmelz – P. Glikson – S. Della Pergola (eds.), Jerusalem 1977, s. 255–266; Židovský obchod drahými kovy a mincí v Čechách 15. a 16. století, in: Numismatické listy 32, 1977, č. 3, s. 65–69; The evolution of the Jewish population in Prague (1869–1939), in: Papers in Jewish Demography 1977, U. O. Schmelz – P. Glikson – S. Della Pergola (eds.), Jerusalem 1980, s. 53–68; Pražská židovská obec před r. 1541, in: Židovská ročenka 5752 (1991–1992), s. 37–46.

L: [J. Fiedler], Dvě výročí, in: Věstník židovských náboženských obcí v Československu 49, 1987, č. 11, s. 6–7; A. Pařík, Židovská ročenka 5752 (1991–1992), s. 37–38; P. Heřman, „Moje teta Mira“, in: Sborník Chebského muzea 1995, s. 71–72; J. Hoffmannová – J. Pražáková, Biografický slovník archivářů českých zemí, 2000, s. 220–221; M. Veselská, Archa Paměti. Cesta pražského židovského muzea pohnutým 20. stoletím, 2012, s. 167n., 190; Slovník historiků umění…1, L. Slavíček (ed.), 2016, s. 414; V. Hamáčková – A. Putík, J. H. (1933–1986) – archivář a historik, in: Judaica Bohemiae 52, 2017, s. 119–130; D. Polakovič, A Bibliography of J. H., in: tamtéž, s. 131–134; D. Kulka, „The Journal Judaica Bohemiae“, the „Prague Spring“ and the Renewal of Jewish Historical Research in Post WWII Czechoslovakia. Commemorating the Historian J. H. (1933–1986), in: Bohemia 58, 2018, Nr. 1, s. 128–134; I. Cermanová – A. Putík, The Prague Jewish Museum and its Role in Jewish History Research between 1945 and 2019, in: Judaica Bohemiae 55, 2020, s. 99–130.

Arno Pařík