Biografický slovník
HEŘMAN Jiří 26.4.1892-9.6.1969: Porovnání verzí
(HEŘMAN_Jiří_26.4.1892-9.6.1969) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 26.4.1892 | | datum narození = 26.4.1892 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Paříž (Francie) |
| datum úmrtí = 9.6.1969 | | datum úmrtí = 9.6.1969 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Uherské Hradiště |
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | | povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | ||
| − | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 558 |
| + | }} | ||
| + | '''HEŘMAN, Jiří''', ''* 26. 4. 1892 Paříž (Francie), † 9. 6. 1969 Uherské Hradiště, malíř'' | ||
| + | |||
| + | Narodil se českým krajanům ve Francii, jeho matka byla | ||
| + | sestrou malíře Luďka Marolda. 1910–18 studoval na pražské | ||
| + | AVU; jeho učiteli byli Vlaho Bukovac a Vojtěch Hynais, u kterého absolvoval. Uspořádal několik menších výstav a 1922 obdržel roční stipendium na studium u Františka Kupky v Paříži. | ||
| + | Byl sice jedním z jeho prvních stipendistů, avšak Kupka ho | ||
| + | neovlivnil. H. se téměř výhradně věnoval krajinomalbě, byl | ||
| + | pozdním vyznavačem barbizonské školy. 1923 se odstěhoval | ||
| + | na Moravu, kde vynikl jako malíř podzimních nálad na Valašsku. Od 1930 trvale žil v Uherském Hradišti, do konce života | ||
| + | zajížděl na Valašsko. Maloval také krajinu na Slovácku, ačkoliv | ||
| + | jeho naturelu vyhovovala méně. Na Moravě také nejčastěji vystavoval. Byl členem Spolku výtvarných umělců moravských | ||
| + | v Hodoníně, od 1939 pražské Jednoty umělců výtvarných. | ||
| + | Kresby uveřejňoval v regionálních sbornících a časopisech, navrhoval také pohlednice. Ilustroval řadu vlastivědných publikací a knih svého přítele Bedřicha Beneše-Buchlovana. Z jeho | ||
| + | díla si zachovaly hodnotu výtvarnou i dokumentární živé záběry na venkovskou zástavbu a průhledy uherskohradišťskými | ||
| + | uličkami. Málokdy zobrazoval figurální motivy a akty. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' OSND 2/2, s. 1094; Toman 1, s. 327; SČSVU 3, s. 141–142; https://cs.isabart.org/person/3456 (s další literaturou, stav k 3. 4. 2020). | ||
| + | |||
| + | Martin Kučera | ||
| + | |||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | [[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | ||
[[Kategorie:1892]] | [[Kategorie:1892]] | ||
| + | [[Kategorie:Paříž]] | ||
[[Kategorie:1969]] | [[Kategorie:1969]] | ||
| + | [[Kategorie:Uherské Hradiště]] | ||
Aktuální verze z 8. 3. 2023, 10:48
| Jiří HEŘMAN | |
 | |
| Narození | 26.4.1892 |
|---|---|
| Místo narození | Paříž (Francie) |
| Úmrtí | 9.6.1969 |
| Místo úmrtí | Uherské Hradiště |
| Povolání | 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 558 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=60113 |
HEŘMAN, Jiří, * 26. 4. 1892 Paříž (Francie), † 9. 6. 1969 Uherské Hradiště, malíř
Narodil se českým krajanům ve Francii, jeho matka byla sestrou malíře Luďka Marolda. 1910–18 studoval na pražské AVU; jeho učiteli byli Vlaho Bukovac a Vojtěch Hynais, u kterého absolvoval. Uspořádal několik menších výstav a 1922 obdržel roční stipendium na studium u Františka Kupky v Paříži. Byl sice jedním z jeho prvních stipendistů, avšak Kupka ho neovlivnil. H. se téměř výhradně věnoval krajinomalbě, byl pozdním vyznavačem barbizonské školy. 1923 se odstěhoval na Moravu, kde vynikl jako malíř podzimních nálad na Valašsku. Od 1930 trvale žil v Uherském Hradišti, do konce života zajížděl na Valašsko. Maloval také krajinu na Slovácku, ačkoliv jeho naturelu vyhovovala méně. Na Moravě také nejčastěji vystavoval. Byl členem Spolku výtvarných umělců moravských v Hodoníně, od 1939 pražské Jednoty umělců výtvarných. Kresby uveřejňoval v regionálních sbornících a časopisech, navrhoval také pohlednice. Ilustroval řadu vlastivědných publikací a knih svého přítele Bedřicha Beneše-Buchlovana. Z jeho díla si zachovaly hodnotu výtvarnou i dokumentární živé záběry na venkovskou zástavbu a průhledy uherskohradišťskými uličkami. Málokdy zobrazoval figurální motivy a akty.
L: OSND 2/2, s. 1094; Toman 1, s. 327; SČSVU 3, s. 141–142; https://cs.isabart.org/person/3456 (s další literaturou, stav k 3. 4. 2020).
Martin Kučera
