Biografický slovník
HECHT Jiljí 3.2.1664-5.10.1726: Porovnání verzí
(HECHT_Fer._Egidius_(Jiljí)_3.2.1664-5.10.1726) |
|||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = | + | | jméno = Jiljí HECHT |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 3.2.1664 | | datum narození = 3.2.1664 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Lipník nad Bečvou |
| datum úmrtí = 5.10.1726 | | datum úmrtí = 5.10.1726 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Kroměříž |
| − | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | + | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel<br />76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
| − | 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | + | |
| − | + | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 394-395 |
| + | }} | ||
| + | '''HECHT, Jiljí''' ''(řád. jm. Aegidius a S. Ferdinando), * 3. 2. 1664 Lipník nad Bečvou, † 5. 10. 1726 Kroměříž, římskokatolický kněz, kronikář'' | ||
| + | |||
| + | Jako datum narození někdy uváděno 8. 2. Absolvoval vyšší jezuitské gymnázium v Olomouci. 1683 vstoupil do piaristického řádu v Lipníku, 1685 složil řádové sliby. Do 1700 vyučoval rétoriku a poetiku v Ostrově (nad Ohří). Poté působil v koleji | ||
| + | ve Slaném a podporoval snahy o příchod piaristů do Prahy. | ||
| + | 1704 odešel do Benešova, kde působil 1704–09 jako superior | ||
| + | nové piaristické koleje. Později se stal rektorem tamní piaristické rezidence a koleje a začal psát novou piaristickou kroniku. 1709–18 byl zpovědníkem Františka Karla Přehořovského a od 1715 Jana Josefa z Vrtby, nového majitele panství Konopiště. 1718–24 byl H. rektorem koleje v Benešově. 1724 odešel do Kroměříže. H. literární i výtvarné dílo vycházelo z jeho | ||
| + | erudice a zbožnosti. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Andächtige Betrachtungen und Anmüthige Seuffzer vom allerheiligsten Leyden und Sterben unseres Herrn Jesu Christi zusammen getragen von P. Aegidio a S. Ferdinando, Religionis Clericorum Regularium Pauperum Matris | ||
| + | Dei Scholarum Piarum Priester, 1717; Breves meditationes supra novissima | ||
| + | in singulos menses distributae cum regula ad bene vivendum omni tempore | ||
| + | ex Italico in Latinum translatae per R. P. Innocentium a S. Clemente Scholarum Piarum Collegii Nicolspurgensis rectorem, Viennae 1722 (spoluautor | ||
| + | italského překladu). | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Dlabač 1, s. 584; Wurzbach 8, s. 184; Thieme–Becker 16, s. 199; KSN 5, | ||
| + | s. 69; Toman 1, s. 313; BL 1, s. 564; J. Schaller, Kurze Lebensbeschreibungen jener verstorbenen Gelehrten Männer aus dem Orden der Frommen | ||
| + | Schulen, die sich … vorzüglich ausgezeichnet haben, 1799, s. 47–48; A. Horányi, Scriptores Scholarum Piarum Liberaliumque artium magistri II., Budae 1809, s. 105; M. Zemek – J. Bombera – A. Filip, Piaristé v Čechách, | ||
| + | na Moravě a ve Slezsku, Prievidza 1992, s. 60, 217; V. Bartůšek, Vývoj školství na Podblanicku ve 2. polovině 17. století a v 1. třetině 18. století, in: | ||
| + | Sborník vlastivědných prací z Podblanicka 19, 1978, s. 185–212; týž a kol., | ||
| + | Piaristé, tradice benešovské vzdělanosti a kultury, 1995; týž, Šíření piaristických kolejí a škol v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v 17. a 18. století, | ||
| + | in: tamtéž 11, 2003, s. 32–68; týž, Benešovské gymnázium v prvním období své existence, in: Sborník vlastivědných prací z Podblanicka 43, 2003, | ||
| + | s. 37–116; týž, Počátky piaristického školního divadla v Benešově před třemi stoletími, in: tamtéž 44–47, 2007, s. 237–248; K. Bobková-Valentová – J. Kašpárková et al., Historiam scribere 2, 2018, s. 86–87 (jako Aegidius | ||
| + | a S. Ferdinando). | ||
| + | |||
| + | '''P:''' SOkA, Benešov, Kolej Benešov, bez inv. č., f. 1r–133r (1724–26), Annalium domus Beneschoviensis Scholarum Piarum ad S. Annam tomus I. | ||
| + | 1703–1733. | ||
| + | |||
| + | Václav Bartůšek | ||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | [[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | ||
| Řádka 16: | Řádka 46: | ||
[[Kategorie:1664]] | [[Kategorie:1664]] | ||
| + | [[Kategorie:Lipník nad Bečvou]] | ||
[[Kategorie:1726]] | [[Kategorie:1726]] | ||
| + | [[Kategorie:Kroměříž]] | ||
Verze z 5. 3. 2022, 19:29
| Jiljí HECHT | |
 | |
| Narození | 3.2.1664 |
|---|---|
| Místo narození | Lipník nad Bečvou |
| Úmrtí | 5.10.1726 |
| Místo úmrtí | Kroměříž |
| Povolání |
49- Náboženský nebo církevní činitel 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 394-395 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=59481 |
HECHT, Jiljí (řád. jm. Aegidius a S. Ferdinando), * 3. 2. 1664 Lipník nad Bečvou, † 5. 10. 1726 Kroměříž, římskokatolický kněz, kronikář
Jako datum narození někdy uváděno 8. 2. Absolvoval vyšší jezuitské gymnázium v Olomouci. 1683 vstoupil do piaristického řádu v Lipníku, 1685 složil řádové sliby. Do 1700 vyučoval rétoriku a poetiku v Ostrově (nad Ohří). Poté působil v koleji ve Slaném a podporoval snahy o příchod piaristů do Prahy. 1704 odešel do Benešova, kde působil 1704–09 jako superior nové piaristické koleje. Později se stal rektorem tamní piaristické rezidence a koleje a začal psát novou piaristickou kroniku. 1709–18 byl zpovědníkem Františka Karla Přehořovského a od 1715 Jana Josefa z Vrtby, nového majitele panství Konopiště. 1718–24 byl H. rektorem koleje v Benešově. 1724 odešel do Kroměříže. H. literární i výtvarné dílo vycházelo z jeho erudice a zbožnosti.
D: Andächtige Betrachtungen und Anmüthige Seuffzer vom allerheiligsten Leyden und Sterben unseres Herrn Jesu Christi zusammen getragen von P. Aegidio a S. Ferdinando, Religionis Clericorum Regularium Pauperum Matris Dei Scholarum Piarum Priester, 1717; Breves meditationes supra novissima in singulos menses distributae cum regula ad bene vivendum omni tempore ex Italico in Latinum translatae per R. P. Innocentium a S. Clemente Scholarum Piarum Collegii Nicolspurgensis rectorem, Viennae 1722 (spoluautor italského překladu).
L: Dlabač 1, s. 584; Wurzbach 8, s. 184; Thieme–Becker 16, s. 199; KSN 5, s. 69; Toman 1, s. 313; BL 1, s. 564; J. Schaller, Kurze Lebensbeschreibungen jener verstorbenen Gelehrten Männer aus dem Orden der Frommen Schulen, die sich … vorzüglich ausgezeichnet haben, 1799, s. 47–48; A. Horányi, Scriptores Scholarum Piarum Liberaliumque artium magistri II., Budae 1809, s. 105; M. Zemek – J. Bombera – A. Filip, Piaristé v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Prievidza 1992, s. 60, 217; V. Bartůšek, Vývoj školství na Podblanicku ve 2. polovině 17. století a v 1. třetině 18. století, in: Sborník vlastivědných prací z Podblanicka 19, 1978, s. 185–212; týž a kol., Piaristé, tradice benešovské vzdělanosti a kultury, 1995; týž, Šíření piaristických kolejí a škol v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v 17. a 18. století, in: tamtéž 11, 2003, s. 32–68; týž, Benešovské gymnázium v prvním období své existence, in: Sborník vlastivědných prací z Podblanicka 43, 2003, s. 37–116; týž, Počátky piaristického školního divadla v Benešově před třemi stoletími, in: tamtéž 44–47, 2007, s. 237–248; K. Bobková-Valentová – J. Kašpárková et al., Historiam scribere 2, 2018, s. 86–87 (jako Aegidius a S. Ferdinando).
P: SOkA, Benešov, Kolej Benešov, bez inv. č., f. 1r–133r (1724–26), Annalium domus Beneschoviensis Scholarum Piarum ad S. Annam tomus I. 1703–1733.
Václav Bartůšek
