HECKEL Bedřich 12.12.1913-7.5.1989: Porovnání verzí

Z Personal
m (Makariusová přesunul stránku HECKEL Bedřich 12.12.1913-0.0.0 na HECKEL Bedřich 12.12.1913-7.5.1989 bez založení přesměrování)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.)
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 12.12.1913
 
| datum narození = 12.12.1913
| místo narození = Lužice u Hodonína
+
| místo narození = Lužice (u Hodonína)
| datum úmrtí = 0.0.0
+
| datum úmrtí = 7.5.1989
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Zlín
| povolání = 56- Filozof
+
| povolání = 61- Pedagog
 
+
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Bedřich HECKEL
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 379-380
 +
}}
 +
'''HECKEL, Bedřich''', ''* 12. 12. 1913 Lužice (u Hodonína), † 7. 5. 1989 Zlín, literární historik, pedagog, účastník 2. odboje''
 +
 
 +
Pocházel z úřednické rodiny Bedřicha H. (1887–1935) a Marie, roz. Kočišové (1895–1949). V Bratislavě, Revúci a Rožňavě studoval 1925–33 na gymnáziích, 1934 ukončil v  Bratislavě pedagogickou akademii. 1934–36 působil jako učitel
 +
v Kežmarku, 1936–38 absolvoval základní vojenskou službu,
 +
1938 učil v Bratislavě-Devíně. V době druhé světové války se
 +
zapojil do odbojového hnutí, od 1939 po nuceném odchodu
 +
ze slovenského školství byl činný v ilegální odbojové organizaci Nemo v Brně jako spojka pro Slovensko, byl též vězněn.
 +
H. učil na základních školách na Lounsku: 1939 v Telcích, 1939/40 v Nečichách, 1940/41 v Opočně, 1941–45 v Hřivicích.
 +
Od 1945 vyučoval na středních školách: 1945–48 v Doubravě nedaleko Karviné, 1948–56 v Karviné, 1956–59 v Bedihošti (u  Prostějova). Současně 1953–58 absolvoval externí studium češtiny na Filozofické fakultě Univerzity Palackého
 +
v Olomouci. 1959 nastoupil jako odborný asistent na Pedagogický institut ve Zlíně, od 1966 přednášel na katedře českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty UP v Olomouci
 +
(PhDr. 1968), od 1977 žil na penzi ve Zlíně.
 +
 
 +
Věnoval se česko-slovenským literárním a kulturním vztahům
 +
(např. A. Jirásek a jeho poměr ke Gemeru), slovenským literárním tradicím, zvlášť v oblasti Gemer-Malohont, pozornost
 +
soustředil na osobnosti slovenského národního a  literárního
 +
života (Ľ. Markovičová, P. Markovič, J. P. Tomášek, Ľ. Škultétyová), systematicky se zabýval životem a  dílem Gustáva
 +
Reusse a  Samuela Tomášika. O  G. Reussovi napsal několik
 +
studií, textologicky upravil a připravil k vydání knihu M''uránska Venuša'' (1982). Zpřístupnil Tomášikova méně známá díla,
 +
přeložil a edičně připravil historické prózy ''Barón Trenck, vodca pandúrov'' a ''Pamätihodnosti Muránskeho zámku'' (1974). Tomášikovo dílo shrnul v beletrizované monografii ''Samo Tomášik vo svetle svojej doby'' (1981). Připravil vysokoškolskou učebnici
 +
''Slovenský jazyk'' (1976), napsal historický cyklus ''Karviná v záři věků'', publikovaný ve sborníku ''Těšínské studie'' (1979–87).
 +
Mnohé H. literárněhistorické a  vzpomínkové práce zůstaly v rukopise. Své příspěvky uveřejňoval v českých a slovenských sbornících a periodikách
 +
''Čtenář, Literárny archív, Nová Svoboda, Literárne postavy Gemera, Obzor Gemera, Romboid'',
 +
''Sborník prací Pedagogické fakulty University Palackého v Olomouci'', ''Vlastivedné štúdie Gemera'' ad., jako redaktor se uplatnil
 +
v ostravských periodikách ''Práce'' a ''Nová Svoboda''. Byl členem
 +
Gemerské vlastivědné společnosti a Společnosti pro šíření politiky, vědy a kultury.
 +
 
 +
H. první manželka Matylda, roz. Boršosová, zemřela 1947
 +
na následky válečného utrpení, H. zanechala dva syny, Lumíra a Miloše. S druhou manželkou Anežkou, roz. Frankovou
 +
(1915–2005), měl syna Vlastimila. H. bratr František, nadporučík československého letectva (1915–1942), padl jako stíhač
 +
v bojích o Velkou Británii (in memoriam plukovník).
 +
 
 +
'''D:''' výběr: Listy Sama Tomášika Augustovi Horislavovi Škultétymu, in: Literárny archív 9, 1973, s. 7–45 (editor); Baron Trenck v slovenské literatuře, in: Sborník prací Pedagogické fakulty University Palackého v Olomouci. Český jazyk a literatura 2, 1978, s. 71–86; Jiráskov vzťah ku Gemeru, in: Obzor Gemera 10, 1979, s. 73–77; Jirásek a Gemer, in: Literárne postavy Gemera 4, 1983,
 +
s. 28–95; Tomášikova dráma Svadby pod Kohútom, in: tamtéž, s. 186–194;
 +
Posledné práce Sama Tomášika, in: tamtéž, s. 244–273; Život a literárne dielo
 +
Jána Pavla Tomáška, in: Vlastivedné štúdie Gemera 4, 1986, s. 105–107.
 +
 
 +
'''L:''' BLS 3, s. 393–394; J. V. Ormis, Kniha o Samuelovi Tomášikovi, in: Obzor Gemera 12, 1981, s. 226–227; týž, Ctiteľ Slovákov, Slovenska, in: Sloboda 44, 1989, č. 23, s. 4; týž, PhDr. B. H., in: Obzor Gemera 20, 1989, s. 101;
 +
D. Dubovský, Biografický lexikón mesta Revúca, Revúca 2000, s. 84–85.
 +
 
 +
'''P:''' Archív NBiÚ SNK, Martin (dotazníky 1976, 2005, životopisy a jiné materiály); Literárny archív SNK, Martin, osobní fond.
 +
 
 +
Alena Táborecká
  
== Literatura ==
 
 
   
 
   
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:56- Filozof]]
+
[[Kategorie:61- Pedagog]]
  
 
[[Kategorie:1913]]
 
[[Kategorie:1913]]
[[Kategorie:Lužice_u_Hodonína]]
+
[[Kategorie:Lužice]]
 +
[[Kategorie:1989]]
 +
[[Kategorie:Zlín]]

Aktuální verze z 5. 3. 2022, 12:34

Bedřich HECKEL
Narození 12.12.1913
Místo narození Lužice (u Hodonína)
Úmrtí 7.5.1989
Místo úmrtí Zlín
Povolání 61- Pedagog
Citace Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 379-380
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136488

HECKEL, Bedřich, * 12. 12. 1913 Lužice (u Hodonína), † 7. 5. 1989 Zlín, literární historik, pedagog, účastník 2. odboje

Pocházel z úřednické rodiny Bedřicha H. (1887–1935) a Marie, roz. Kočišové (1895–1949). V Bratislavě, Revúci a Rožňavě studoval 1925–33 na gymnáziích, 1934 ukončil v Bratislavě pedagogickou akademii. 1934–36 působil jako učitel v Kežmarku, 1936–38 absolvoval základní vojenskou službu, 1938 učil v Bratislavě-Devíně. V době druhé světové války se zapojil do odbojového hnutí, od 1939 po nuceném odchodu ze slovenského školství byl činný v ilegální odbojové organizaci Nemo v Brně jako spojka pro Slovensko, byl též vězněn. H. učil na základních školách na Lounsku: 1939 v Telcích, 1939/40 v Nečichách, 1940/41 v Opočně, 1941–45 v Hřivicích. Od 1945 vyučoval na středních školách: 1945–48 v Doubravě nedaleko Karviné, 1948–56 v Karviné, 1956–59 v Bedihošti (u Prostějova). Současně 1953–58 absolvoval externí studium češtiny na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. 1959 nastoupil jako odborný asistent na Pedagogický institut ve Zlíně, od 1966 přednášel na katedře českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty UP v Olomouci (PhDr. 1968), od 1977 žil na penzi ve Zlíně.

Věnoval se česko-slovenským literárním a kulturním vztahům (např. A. Jirásek a jeho poměr ke Gemeru), slovenským literárním tradicím, zvlášť v oblasti Gemer-Malohont, pozornost soustředil na osobnosti slovenského národního a literárního života (Ľ. Markovičová, P. Markovič, J. P. Tomášek, Ľ. Škultétyová), systematicky se zabýval životem a dílem Gustáva Reusse a Samuela Tomášika. O G. Reussovi napsal několik studií, textologicky upravil a připravil k vydání knihu Muránska Venuša (1982). Zpřístupnil Tomášikova méně známá díla, přeložil a edičně připravil historické prózy Barón Trenck, vodca pandúrov a Pamätihodnosti Muránskeho zámku (1974). Tomášikovo dílo shrnul v beletrizované monografii Samo Tomášik vo svetle svojej doby (1981). Připravil vysokoškolskou učebnici Slovenský jazyk (1976), napsal historický cyklus Karviná v záři věků, publikovaný ve sborníku Těšínské studie (1979–87). Mnohé H. literárněhistorické a vzpomínkové práce zůstaly v rukopise. Své příspěvky uveřejňoval v českých a slovenských sbornících a periodikách Čtenář, Literárny archív, Nová Svoboda, Literárne postavy Gemera, Obzor Gemera, Romboid, Sborník prací Pedagogické fakulty University Palackého v Olomouci, Vlastivedné štúdie Gemera ad., jako redaktor se uplatnil v ostravských periodikách Práce a Nová Svoboda. Byl členem Gemerské vlastivědné společnosti a Společnosti pro šíření politiky, vědy a kultury.

H. první manželka Matylda, roz. Boršosová, zemřela 1947 na následky válečného utrpení, H. zanechala dva syny, Lumíra a Miloše. S druhou manželkou Anežkou, roz. Frankovou (1915–2005), měl syna Vlastimila. H. bratr František, nadporučík československého letectva (1915–1942), padl jako stíhač v bojích o Velkou Británii (in memoriam plukovník).

D: výběr: Listy Sama Tomášika Augustovi Horislavovi Škultétymu, in: Literárny archív 9, 1973, s. 7–45 (editor); Baron Trenck v slovenské literatuře, in: Sborník prací Pedagogické fakulty University Palackého v Olomouci. Český jazyk a literatura 2, 1978, s. 71–86; Jiráskov vzťah ku Gemeru, in: Obzor Gemera 10, 1979, s. 73–77; Jirásek a Gemer, in: Literárne postavy Gemera 4, 1983, s. 28–95; Tomášikova dráma Svadby pod Kohútom, in: tamtéž, s. 186–194; Posledné práce Sama Tomášika, in: tamtéž, s. 244–273; Život a literárne dielo Jána Pavla Tomáška, in: Vlastivedné štúdie Gemera 4, 1986, s. 105–107.

L: BLS 3, s. 393–394; J. V. Ormis, Kniha o Samuelovi Tomášikovi, in: Obzor Gemera 12, 1981, s. 226–227; týž, Ctiteľ Slovákov, Slovenska, in: Sloboda 44, 1989, č. 23, s. 4; týž, PhDr. B. H., in: Obzor Gemera 20, 1989, s. 101; D. Dubovský, Biografický lexikón mesta Revúca, Revúca 2000, s. 84–85.

P: Archív NBiÚ SNK, Martin (dotazníky 1976, 2005, životopisy a jiné materiály); Literárny archív SNK, Martin, osobní fond.

Alena Táborecká