HECKEL Bedřich 12.12.1913-7.5.1989: Porovnání verzí
m (Makariusová přesunul stránku HECKEL Bedřich 12.12.1913-0.0.0 na HECKEL Bedřich 12.12.1913-7.5.1989 bez založení přesměrování) |
|||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 12.12.1913 | | datum narození = 12.12.1913 | ||
− | | místo narození = Lužice u Hodonína | + | | místo narození = Lužice (u Hodonína) |
− | | datum úmrtí = | + | | datum úmrtí = 7.5.1989 |
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Zlín |
− | | povolání = | + | | povolání = 61- Pedagog |
− | + | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 379-380 |
+ | }} | ||
+ | '''HECKEL, Bedřich''', ''* 12. 12. 1913 Lužice (u Hodonína), † 7. 5. 1989 Zlín, literární historik, pedagog, účastník 2. odboje'' | ||
+ | |||
+ | Pocházel z úřednické rodiny Bedřicha H. (1887–1935) a Marie, roz. Kočišové (1895–1949). V Bratislavě, Revúci a Rožňavě studoval 1925–33 na gymnáziích, 1934 ukončil v Bratislavě pedagogickou akademii. 1934–36 působil jako učitel | ||
+ | v Kežmarku, 1936–38 absolvoval základní vojenskou službu, | ||
+ | 1938 učil v Bratislavě-Devíně. V době druhé světové války se | ||
+ | zapojil do odbojového hnutí, od 1939 po nuceném odchodu | ||
+ | ze slovenského školství byl činný v ilegální odbojové organizaci Nemo v Brně jako spojka pro Slovensko, byl též vězněn. | ||
+ | H. učil na základních školách na Lounsku: 1939 v Telcích, 1939/40 v Nečichách, 1940/41 v Opočně, 1941–45 v Hřivicích. | ||
+ | Od 1945 vyučoval na středních školách: 1945–48 v Doubravě nedaleko Karviné, 1948–56 v Karviné, 1956–59 v Bedihošti (u Prostějova). Současně 1953–58 absolvoval externí studium češtiny na Filozofické fakultě Univerzity Palackého | ||
+ | v Olomouci. 1959 nastoupil jako odborný asistent na Pedagogický institut ve Zlíně, od 1966 přednášel na katedře českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty UP v Olomouci | ||
+ | (PhDr. 1968), od 1977 žil na penzi ve Zlíně. | ||
+ | |||
+ | Věnoval se česko-slovenským literárním a kulturním vztahům | ||
+ | (např. A. Jirásek a jeho poměr ke Gemeru), slovenským literárním tradicím, zvlášť v oblasti Gemer-Malohont, pozornost | ||
+ | soustředil na osobnosti slovenského národního a literárního | ||
+ | života (Ľ. Markovičová, P. Markovič, J. P. Tomášek, Ľ. Škultétyová), systematicky se zabýval životem a dílem Gustáva | ||
+ | Reusse a Samuela Tomášika. O G. Reussovi napsal několik | ||
+ | studií, textologicky upravil a připravil k vydání knihu M''uránska Venuša'' (1982). Zpřístupnil Tomášikova méně známá díla, | ||
+ | přeložil a edičně připravil historické prózy ''Barón Trenck, vodca pandúrov'' a ''Pamätihodnosti Muránskeho zámku'' (1974). Tomášikovo dílo shrnul v beletrizované monografii ''Samo Tomášik vo svetle svojej doby'' (1981). Připravil vysokoškolskou učebnici | ||
+ | ''Slovenský jazyk'' (1976), napsal historický cyklus ''Karviná v záři věků'', publikovaný ve sborníku ''Těšínské studie'' (1979–87). | ||
+ | Mnohé H. literárněhistorické a vzpomínkové práce zůstaly v rukopise. Své příspěvky uveřejňoval v českých a slovenských sbornících a periodikách | ||
+ | ''Čtenář, Literárny archív, Nová Svoboda, Literárne postavy Gemera, Obzor Gemera, Romboid'', | ||
+ | ''Sborník prací Pedagogické fakulty University Palackého v Olomouci'', ''Vlastivedné štúdie Gemera'' ad., jako redaktor se uplatnil | ||
+ | v ostravských periodikách ''Práce'' a ''Nová Svoboda''. Byl členem | ||
+ | Gemerské vlastivědné společnosti a Společnosti pro šíření politiky, vědy a kultury. | ||
+ | |||
+ | H. první manželka Matylda, roz. Boršosová, zemřela 1947 | ||
+ | na následky válečného utrpení, H. zanechala dva syny, Lumíra a Miloše. S druhou manželkou Anežkou, roz. Frankovou | ||
+ | (1915–2005), měl syna Vlastimila. H. bratr František, nadporučík československého letectva (1915–1942), padl jako stíhač | ||
+ | v bojích o Velkou Británii (in memoriam plukovník). | ||
+ | |||
+ | '''D:''' výběr: Listy Sama Tomášika Augustovi Horislavovi Škultétymu, in: Literárny archív 9, 1973, s. 7–45 (editor); Baron Trenck v slovenské literatuře, in: Sborník prací Pedagogické fakulty University Palackého v Olomouci. Český jazyk a literatura 2, 1978, s. 71–86; Jiráskov vzťah ku Gemeru, in: Obzor Gemera 10, 1979, s. 73–77; Jirásek a Gemer, in: Literárne postavy Gemera 4, 1983, | ||
+ | s. 28–95; Tomášikova dráma Svadby pod Kohútom, in: tamtéž, s. 186–194; | ||
+ | Posledné práce Sama Tomášika, in: tamtéž, s. 244–273; Život a literárne dielo | ||
+ | Jána Pavla Tomáška, in: Vlastivedné štúdie Gemera 4, 1986, s. 105–107. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' BLS 3, s. 393–394; J. V. Ormis, Kniha o Samuelovi Tomášikovi, in: Obzor Gemera 12, 1981, s. 226–227; týž, Ctiteľ Slovákov, Slovenska, in: Sloboda 44, 1989, č. 23, s. 4; týž, PhDr. B. H., in: Obzor Gemera 20, 1989, s. 101; | ||
+ | D. Dubovský, Biografický lexikón mesta Revúca, Revúca 2000, s. 84–85. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' Archív NBiÚ SNK, Martin (dotazníky 1976, 2005, životopisy a jiné materiály); Literárny archív SNK, Martin, osobní fond. | ||
+ | |||
+ | Alena Táborecká | ||
− | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:61- Pedagog]] |
[[Kategorie:1913]] | [[Kategorie:1913]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Lužice]] |
+ | [[Kategorie:1989]] | ||
+ | [[Kategorie:Zlín]] |
Aktuální verze z 5. 3. 2022, 12:34
Bedřich HECKEL | |
Narození | 12.12.1913 |
---|---|
Místo narození | Lužice (u Hodonína) |
Úmrtí | 7.5.1989 |
Místo úmrtí | Zlín |
Povolání | 61- Pedagog |
Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 379-380 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136488 |
HECKEL, Bedřich, * 12. 12. 1913 Lužice (u Hodonína), † 7. 5. 1989 Zlín, literární historik, pedagog, účastník 2. odboje
Pocházel z úřednické rodiny Bedřicha H. (1887–1935) a Marie, roz. Kočišové (1895–1949). V Bratislavě, Revúci a Rožňavě studoval 1925–33 na gymnáziích, 1934 ukončil v Bratislavě pedagogickou akademii. 1934–36 působil jako učitel v Kežmarku, 1936–38 absolvoval základní vojenskou službu, 1938 učil v Bratislavě-Devíně. V době druhé světové války se zapojil do odbojového hnutí, od 1939 po nuceném odchodu ze slovenského školství byl činný v ilegální odbojové organizaci Nemo v Brně jako spojka pro Slovensko, byl též vězněn. H. učil na základních školách na Lounsku: 1939 v Telcích, 1939/40 v Nečichách, 1940/41 v Opočně, 1941–45 v Hřivicích. Od 1945 vyučoval na středních školách: 1945–48 v Doubravě nedaleko Karviné, 1948–56 v Karviné, 1956–59 v Bedihošti (u Prostějova). Současně 1953–58 absolvoval externí studium češtiny na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. 1959 nastoupil jako odborný asistent na Pedagogický institut ve Zlíně, od 1966 přednášel na katedře českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty UP v Olomouci (PhDr. 1968), od 1977 žil na penzi ve Zlíně.
Věnoval se česko-slovenským literárním a kulturním vztahům (např. A. Jirásek a jeho poměr ke Gemeru), slovenským literárním tradicím, zvlášť v oblasti Gemer-Malohont, pozornost soustředil na osobnosti slovenského národního a literárního života (Ľ. Markovičová, P. Markovič, J. P. Tomášek, Ľ. Škultétyová), systematicky se zabýval životem a dílem Gustáva Reusse a Samuela Tomášika. O G. Reussovi napsal několik studií, textologicky upravil a připravil k vydání knihu Muránska Venuša (1982). Zpřístupnil Tomášikova méně známá díla, přeložil a edičně připravil historické prózy Barón Trenck, vodca pandúrov a Pamätihodnosti Muránskeho zámku (1974). Tomášikovo dílo shrnul v beletrizované monografii Samo Tomášik vo svetle svojej doby (1981). Připravil vysokoškolskou učebnici Slovenský jazyk (1976), napsal historický cyklus Karviná v záři věků, publikovaný ve sborníku Těšínské studie (1979–87). Mnohé H. literárněhistorické a vzpomínkové práce zůstaly v rukopise. Své příspěvky uveřejňoval v českých a slovenských sbornících a periodikách Čtenář, Literárny archív, Nová Svoboda, Literárne postavy Gemera, Obzor Gemera, Romboid, Sborník prací Pedagogické fakulty University Palackého v Olomouci, Vlastivedné štúdie Gemera ad., jako redaktor se uplatnil v ostravských periodikách Práce a Nová Svoboda. Byl členem Gemerské vlastivědné společnosti a Společnosti pro šíření politiky, vědy a kultury.
H. první manželka Matylda, roz. Boršosová, zemřela 1947 na následky válečného utrpení, H. zanechala dva syny, Lumíra a Miloše. S druhou manželkou Anežkou, roz. Frankovou (1915–2005), měl syna Vlastimila. H. bratr František, nadporučík československého letectva (1915–1942), padl jako stíhač v bojích o Velkou Británii (in memoriam plukovník).
D: výběr: Listy Sama Tomášika Augustovi Horislavovi Škultétymu, in: Literárny archív 9, 1973, s. 7–45 (editor); Baron Trenck v slovenské literatuře, in: Sborník prací Pedagogické fakulty University Palackého v Olomouci. Český jazyk a literatura 2, 1978, s. 71–86; Jiráskov vzťah ku Gemeru, in: Obzor Gemera 10, 1979, s. 73–77; Jirásek a Gemer, in: Literárne postavy Gemera 4, 1983, s. 28–95; Tomášikova dráma Svadby pod Kohútom, in: tamtéž, s. 186–194; Posledné práce Sama Tomášika, in: tamtéž, s. 244–273; Život a literárne dielo Jána Pavla Tomáška, in: Vlastivedné štúdie Gemera 4, 1986, s. 105–107.
L: BLS 3, s. 393–394; J. V. Ormis, Kniha o Samuelovi Tomášikovi, in: Obzor Gemera 12, 1981, s. 226–227; týž, Ctiteľ Slovákov, Slovenska, in: Sloboda 44, 1989, č. 23, s. 4; týž, PhDr. B. H., in: Obzor Gemera 20, 1989, s. 101; D. Dubovský, Biografický lexikón mesta Revúca, Revúca 2000, s. 84–85.
P: Archív NBiÚ SNK, Martin (dotazníky 1976, 2005, životopisy a jiné materiály); Literárny archív SNK, Martin, osobní fond.
Alena Táborecká