Biografický slovník
HEEGER Rudolf 15.4.1883-3.11.1939: Porovnání verzí
(HEEGER_Rudolf_15.4.1883-3.11.1939) |
|||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 15.4.1883 | | datum narození = 15.4.1883 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Šternberk |
| datum úmrtí = 3.11.1939 | | datum úmrtí = 3.11.1939 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Ostrava |
| − | | povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 | + | | povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848<br />42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ<br />59- Společnost - ostatní |
| − | 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | + | |
| − | 59- Společnost - ostatní | + | |
| − | + | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 384-385 |
| + | }} | ||
| + | '''HEEGER, Rudolf''' ''(pův. jm. Dixel, též Dixel-Heger), * 15. 4. 1883 Šternberk, † 3. 11. 1939 Ostrava, odborový pracovník, politik'' | ||
| + | |||
| + | Pocházel z rodiny nádeníka. Oba rodiče ztratil v raném dětství; otec zemřel 1884, matka o čtyři roky později. Sirotka se | ||
| + | ujal staniční dozorce ze Šternberka Josef Heger, jehož příjmení s drobnou úpravou (Heeger) chlapec přijal. Z finančních | ||
| + | důvodů nemohl studovat na střední škole, proto se vyučil | ||
| + | zámečníkem ve Šternberku. Tehdy se zapojil do sociálnědemokratického hnutí; 1899 vstoupil do rakouské sociální demokracie (Sozialdemokratische Arbeiterpartei, SDAP). Spoluzakládal její mládežnickou organizaci Rote Nelke, která | ||
| + | připravovala kulturní program ve šternberském Dělnickém | ||
| + | domě a pomáhala s agitací. Po vyučení odešel do zahraničí; v Berlíně absolvoval marxistické kurzy a školení. 1905 se | ||
| + | usadil ve Vítkovicích (Ostrava), kde pracoval v železárnách. | ||
| + | Spolu s dr. Victorem Haasem budoval odborové hnutí a místní buňku sociálnědemokratické strany. Jako jeden z hlavních | ||
| + | organizátorů májových oslav dělnictva 1906 musel z vítkovických železáren odejít. Získal místo v Okresní nemocenské | ||
| + | pokladně v Bílovci, kde se postavil do čela dělnického hnutí. | ||
| + | Kvůli pořádání stávek venkovských dělníků skončil ve vězení. 1909 se stal redaktorem stranického periodika ''Schlesische Volkspresse''. Od 1910 žil v Krnově, kde převzal místní redakci stejnojmenného listu. Během první světové války pracoval | ||
| + | jako soustružník v Kapfenbergu ve Štýrsku. | ||
| + | |||
| + | Do Krnova se vrátil 1919 a přijal členství v Německé sociálnědemokratické straně dělnické v ČSR (Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei in der Tschechoslowakischen Republik, DSAP). Od 1919 předsedal krajské organizaci, | ||
| + | 1919–20 a 1935–38 působil v celostátním vedení strany. V parlamentních volbách 1920 stál v čele kandidátky pro volební kraj Moravská Ostrava; byl zvolen poslancem Národního shromáždění. Mandát obhájil ve všech následujících parlamentních volbách (1925, 1929 a 1935), přišel o něj na podzim | ||
| + | 1938 v souvislosti se změnami hranic ČSR. V září 1938 se | ||
| + | přestěhoval do Moravské Ostravy. Odtud řídil likvidaci německé odnože Mezinárodního svazu kovodělníků (Internationaler Metallarbeiterverband) v Krnově, jejímž sekretářem byl 1919–38. Zároveň pomáhal svým spolustraníkům při útěku | ||
| + | před nacismem. V březnu 1939 jej zatklo gestapo a převezlo | ||
| + | do vězení v Praze na Pankráci. Byl propuštěn s podlomeným | ||
| + | zdravím, krátce nato zemřel. | ||
| + | |||
| + | H. patřil mezi čelní představitele DSAP; zastával roli stranického experta na otázky armády a brannosti. Obhajoval demokracii a existenci československého státu. Spoluvlastnil opavskou tiskárnu Pokrok (Druck- und Verlagsanstalt Vorwärts | ||
| + | Gesellschaft), která tiskla především německá sociálnědemokratická periodika, včetně ústředního tiskového orgánu DSAP | ||
| + | ve volebním kraji Moravská Ostrava. 1934–38 byl H. majoritním vlastníkem této tiskárny a vydavatelem listu ''Volkspresse''. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' BL 1, s. 565; Balling 1, s. 252–253, 417–418; Abg. Gen. R. H. – 50 Jahre, | ||
| + | in: Volkspresse 15. 4. 1933, s. 1; J. César – B. Černý, Politika německých | ||
| + | buržoazních stran v Československu v letech 1918–1938, sv. 2, 1962, s. 31, | ||
| + | 75, 164, 241, 490; F. G. Kürbisch, Chronik der sudetendeutschen Sozialdemokratie 1863–1938, München 1982, s. 101; M. Gawrecká, Němci ve | ||
| + | Slezsku 1918–1938, 2002, s. 245; táž, Československé Slezsko mezi světovými válkami 1918–1938, 2004, s. 78–79; J. W. Brügel, Češi a Němci | ||
| + | 1918–1938, 2006, s. 397–398, 609; D. Brandes, Sudetští Němci v krizovém roce 1938, 2012, s. 163–164; M. Rataj, Německá žurnalistika a opavští | ||
| + | Němci v ČSR, 2016, s. 289, 290, 292–293; http://www.psp.cz (stav k 5. 6. | ||
| + | 2019); cs.wikipedia.org (s literaturou, stav k 4. 6. 2019); de.wikipedia.org | ||
| + | (s literaturou, stav k 4. 6. 2019). | ||
| + | |||
| + | '''P:''' ZA, Opava, Sbírka matrik Severomoravského kraje, matrika nar. řkt. f. ú. | ||
| + | Šternberk, inv. č. 7555, sign. Št I 18, fol. 87; matrika zemř. řkt. f. ú. Šternberk, | ||
| + | inv. č. 7577, sign. Št I 40, fol. 646 a 767; ZA, Opava, fond Policejní ředitelství Moravská Ostrava, 1854–1945 (1959), kart. 1241, inv. č. 15018, sign. | ||
| + | 10/420; kart. 458, sign. 8592. | ||
| + | |||
| + | Michal Valeček | ||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | [[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | ||
| Řádka 18: | Řádka 62: | ||
[[Kategorie:1883]] | [[Kategorie:1883]] | ||
| + | [[Kategorie:Šternberk]] | ||
[[Kategorie:1939]] | [[Kategorie:1939]] | ||
| + | [[Kategorie:Ostrava]] | ||
Aktuální verze z 5. 3. 2022, 15:19
| Rudolf HEEGER | |
 | |
| Narození | 15.4.1883 |
|---|---|
| Místo narození | Šternberk |
| Úmrtí | 3.11.1939 |
| Místo úmrtí | Ostrava |
| Povolání |
47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ 59- Společnost - ostatní |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 384-385 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=58410 |
HEEGER, Rudolf (pův. jm. Dixel, též Dixel-Heger), * 15. 4. 1883 Šternberk, † 3. 11. 1939 Ostrava, odborový pracovník, politik
Pocházel z rodiny nádeníka. Oba rodiče ztratil v raném dětství; otec zemřel 1884, matka o čtyři roky později. Sirotka se ujal staniční dozorce ze Šternberka Josef Heger, jehož příjmení s drobnou úpravou (Heeger) chlapec přijal. Z finančních důvodů nemohl studovat na střední škole, proto se vyučil zámečníkem ve Šternberku. Tehdy se zapojil do sociálnědemokratického hnutí; 1899 vstoupil do rakouské sociální demokracie (Sozialdemokratische Arbeiterpartei, SDAP). Spoluzakládal její mládežnickou organizaci Rote Nelke, která připravovala kulturní program ve šternberském Dělnickém domě a pomáhala s agitací. Po vyučení odešel do zahraničí; v Berlíně absolvoval marxistické kurzy a školení. 1905 se usadil ve Vítkovicích (Ostrava), kde pracoval v železárnách. Spolu s dr. Victorem Haasem budoval odborové hnutí a místní buňku sociálnědemokratické strany. Jako jeden z hlavních organizátorů májových oslav dělnictva 1906 musel z vítkovických železáren odejít. Získal místo v Okresní nemocenské pokladně v Bílovci, kde se postavil do čela dělnického hnutí. Kvůli pořádání stávek venkovských dělníků skončil ve vězení. 1909 se stal redaktorem stranického periodika Schlesische Volkspresse. Od 1910 žil v Krnově, kde převzal místní redakci stejnojmenného listu. Během první světové války pracoval jako soustružník v Kapfenbergu ve Štýrsku.
Do Krnova se vrátil 1919 a přijal členství v Německé sociálnědemokratické straně dělnické v ČSR (Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei in der Tschechoslowakischen Republik, DSAP). Od 1919 předsedal krajské organizaci, 1919–20 a 1935–38 působil v celostátním vedení strany. V parlamentních volbách 1920 stál v čele kandidátky pro volební kraj Moravská Ostrava; byl zvolen poslancem Národního shromáždění. Mandát obhájil ve všech následujících parlamentních volbách (1925, 1929 a 1935), přišel o něj na podzim 1938 v souvislosti se změnami hranic ČSR. V září 1938 se přestěhoval do Moravské Ostravy. Odtud řídil likvidaci německé odnože Mezinárodního svazu kovodělníků (Internationaler Metallarbeiterverband) v Krnově, jejímž sekretářem byl 1919–38. Zároveň pomáhal svým spolustraníkům při útěku před nacismem. V březnu 1939 jej zatklo gestapo a převezlo do vězení v Praze na Pankráci. Byl propuštěn s podlomeným zdravím, krátce nato zemřel.
H. patřil mezi čelní představitele DSAP; zastával roli stranického experta na otázky armády a brannosti. Obhajoval demokracii a existenci československého státu. Spoluvlastnil opavskou tiskárnu Pokrok (Druck- und Verlagsanstalt Vorwärts Gesellschaft), která tiskla především německá sociálnědemokratická periodika, včetně ústředního tiskového orgánu DSAP ve volebním kraji Moravská Ostrava. 1934–38 byl H. majoritním vlastníkem této tiskárny a vydavatelem listu Volkspresse.
L: BL 1, s. 565; Balling 1, s. 252–253, 417–418; Abg. Gen. R. H. – 50 Jahre, in: Volkspresse 15. 4. 1933, s. 1; J. César – B. Černý, Politika německých buržoazních stran v Československu v letech 1918–1938, sv. 2, 1962, s. 31, 75, 164, 241, 490; F. G. Kürbisch, Chronik der sudetendeutschen Sozialdemokratie 1863–1938, München 1982, s. 101; M. Gawrecká, Němci ve Slezsku 1918–1938, 2002, s. 245; táž, Československé Slezsko mezi světovými válkami 1918–1938, 2004, s. 78–79; J. W. Brügel, Češi a Němci 1918–1938, 2006, s. 397–398, 609; D. Brandes, Sudetští Němci v krizovém roce 1938, 2012, s. 163–164; M. Rataj, Německá žurnalistika a opavští Němci v ČSR, 2016, s. 289, 290, 292–293; http://www.psp.cz (stav k 5. 6. 2019); cs.wikipedia.org (s literaturou, stav k 4. 6. 2019); de.wikipedia.org (s literaturou, stav k 4. 6. 2019).
P: ZA, Opava, Sbírka matrik Severomoravského kraje, matrika nar. řkt. f. ú. Šternberk, inv. č. 7555, sign. Št I 18, fol. 87; matrika zemř. řkt. f. ú. Šternberk, inv. č. 7577, sign. Št I 40, fol. 646 a 767; ZA, Opava, fond Policejní ředitelství Moravská Ostrava, 1854–1945 (1959), kart. 1241, inv. č. 15018, sign. 10/420; kart. 458, sign. 8592.
Michal Valeček
