Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky HEGER Franz 4.10.1853-23.7.1931

{{Infobox - osoba
| jméno = Franz HEGER
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 4.10.1853
| místo narození = Brandýs nad Orlicí
| datum úmrtí = 23.7.1931
| místo úmrtí = Vídeň (Rakousko)
| povolání = 11- Geolog<br />4- Antropolog<br />54- Etnograf

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 389
}}
'''HEGER, Franz''', ''* 4. 10. 1853 Brandýs nad Orlicí, † 23. 7. 1931 Vídeň (Rakousko), etnolog, archeolog''

Pocházel z rodiny železničního stavitele Franze H. Od 1873 
studoval mineralogii a geologii na technice ve Vídni, pak na 
tamní univerzitě geologii a paleontologii, zároveň se na Orientální akademii věnoval arabštině. Počátkem 1877 ho jeho 
učitel geologie prof. Ferdinand von Hochstetter ustanovil 
asistentem v nově zřízeném a jím vedeném prehistoricko-etnografickém oddělení Přírodovědeckého muzea ve Vídni (Naturhistorisches Museum). Od 1882 byl kustodem, vedoucím a od 1886 ředitelem Antropologicko-etnografického oddělení, 
které vedl do 1919. Na vybudování jeho sbírek se H. soustředil natolik, že nedokončil studia a zůstal spíše praktikem než 
teoretikem. Věnoval se cestování a sběru materiálu, zejména 
z Asie a Jižní Ameriky, na tomto základě vybudoval samostatné 
Etnologické muzeum (Museum für Völkerkunde). 1887–98 
byl prvním sekretářem Antropologické společnosti ve Vídni 
a  redaktorem jejího časopisu ''Mitteilungen der Anthropologischen Gesellschaft in Wien,'' 1906–20 jejím viceprezidentem; 
též čestným doktorem univerzity v Hamburku. Za muzejnickou a vědeckou činnost byl jmenován vládním radou, 1889 
obdržel rytířský kříž Řádu Františka Josefa I. a 1908 Řád železné koruny III. třídy.

V prvním období odborné kariéry od 1877 prováděl jménem 
prehistorické komise vídeňské Císařské akademie věd pro Přírodovědecké muzeum řadu archeologických výzkumů nejen 
v rakouských zemích (Hallstatt aj.), ale i v Čechách na pravěkých pohřebištích (Libochovany /u  Litoměřic/, 1877–78; 
Zlonice na Slánsku a Čeminy /u Touškova/, 1880; na Hradecku Hořiněves, 1882; Třebechovice, 1883). Poté se už přestal 
archeologií zabývat a další publikace věnoval asijské a jihoamerické etnografii. 

'''D:''' Bericht über die in den Jahren 1877 und 1878 von dem … bei Hallstatt 
ausgeführten Ausgrabungen, in: Mittheilungen der prähistorischen Commission d. k. Akademie der Wissenschaften 1, 1878, s. 33–40; Hügelgräber bei 
Sťahlau unweit Pilsen, in: Mitteilungen der Anthropologischen Gesellschaft in 
Wien 9, 1880, s. 345–347; Großer Fund prähistorischer Bronzen bei Dux 
in Böhmen, in: tamtéž 12, 1882, s. 80–82; Ausgrabungen auf dem Urnenfelde 
von Neudorf bei Chotzen in Böhmen, in: Sitzungsberichte d. k. Akademie 
der Wissenschaften 85/I., 1882, s. 418–432; Das Urnenfeld bei Libochowan 
in Böhmen, in: Mitteilungen der Anthropologischen Gesellschaft in Wien 13, 
1883, s. 180–210 (separát Wien 1883). 

'''L:''' A. Heinrich, F. H.s Reisen und Ausgrabungen im Kaukasus und die Entstehung der „Sammlung kaukasischer Alterthümer“ im Naturhistorischen 
Museum in Wien, in: Mitteilungen der Anthropologischen Gesellschaft in 
Wien 136/137, 2007, s. 107–143; táž, Sammlungsleiter und Direktoren … 
des Naturhistorischen Museums Wien (1876–2000), in: tamtéž 139, 2009, 
s. 51–61; ÖBL 2, s. 238 (s další literaturou); Sklenář, s. 211–212.

'''P:''' SOA, Zámrsk, Sbírka matrik, N řkt. f. ú. Brandýs n. Orlicí, sign. 1935, fol. 
179; Naturhistorisches Museum, Wien, dokumentace.

Karel Sklenář
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:11- Geolog]]
[[Kategorie:4- Antropolog]]
[[Kategorie:54- Etnograf]]

[[Kategorie:1853]]
[[Kategorie:Brandýs nad Orlicí]]
[[Kategorie:1931]]
[[Kategorie:Vídeň]]