Biografický slovník
HEGER Franz 4.10.1853-23.7.1931: Porovnání verzí
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = | + | | jméno = Franz HEGER |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 4.10.1853 | | datum narození = 4.10.1853 | ||
| − | | místo narození = Brandýs | + | | místo narození = Brandýs nad Orlicí |
| datum úmrtí = 23.7.1931 | | datum úmrtí = 23.7.1931 | ||
| místo úmrtí = Vídeň (Rakousko) | | místo úmrtí = Vídeň (Rakousko) | ||
| − | | povolání = 11- Geolog | + | | povolání = 11- Geolog<br />4- Antropolog<br />54- Etnograf |
| − | 4- Antropolog | + | |
| − | 54- Etnograf | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 389 |
| + | }} | ||
| + | '''HEGER, Franz''', ''* 4. 10. 1853 Brandýs nad Orlicí, † 23. 7. 1931 Vídeň (Rakousko), etnolog, archeolog'' | ||
| − | + | Pocházel z rodiny železničního stavitele Franze H. Od 1873 | |
| + | studoval mineralogii a geologii na technice ve Vídni, pak na | ||
| + | tamní univerzitě geologii a paleontologii, zároveň se na Orientální akademii věnoval arabštině. Počátkem 1877 ho jeho | ||
| + | učitel geologie prof. Ferdinand von Hochstetter ustanovil | ||
| + | asistentem v nově zřízeném a jím vedeném prehistoricko-etnografickém oddělení Přírodovědeckého muzea ve Vídni (Naturhistorisches Museum). Od 1882 byl kustodem, vedoucím a od 1886 ředitelem Antropologicko-etnografického oddělení, | ||
| + | které vedl do 1919. Na vybudování jeho sbírek se H. soustředil natolik, že nedokončil studia a zůstal spíše praktikem než | ||
| + | teoretikem. Věnoval se cestování a sběru materiálu, zejména | ||
| + | z Asie a Jižní Ameriky, na tomto základě vybudoval samostatné | ||
| + | Etnologické muzeum (Museum für Völkerkunde). 1887–98 | ||
| + | byl prvním sekretářem Antropologické společnosti ve Vídni | ||
| + | a redaktorem jejího časopisu ''Mitteilungen der Anthropologischen Gesellschaft in Wien,'' 1906–20 jejím viceprezidentem; | ||
| + | též čestným doktorem univerzity v Hamburku. Za muzejnickou a vědeckou činnost byl jmenován vládním radou, 1889 | ||
| + | obdržel rytířský kříž Řádu Františka Josefa I. a 1908 Řád železné koruny III. třídy. | ||
| + | |||
| + | V prvním období odborné kariéry od 1877 prováděl jménem | ||
| + | prehistorické komise vídeňské Císařské akademie věd pro Přírodovědecké muzeum řadu archeologických výzkumů nejen | ||
| + | v rakouských zemích (Hallstatt aj.), ale i v Čechách na pravěkých pohřebištích (Libochovany /u Litoměřic/, 1877–78; | ||
| + | Zlonice na Slánsku a Čeminy /u Touškova/, 1880; na Hradecku Hořiněves, 1882; Třebechovice, 1883). Poté se už přestal | ||
| + | archeologií zabývat a další publikace věnoval asijské a jihoamerické etnografii. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Bericht über die in den Jahren 1877 und 1878 von dem … bei Hallstatt | ||
| + | ausgeführten Ausgrabungen, in: Mittheilungen der prähistorischen Commission d. k. Akademie der Wissenschaften 1, 1878, s. 33–40; Hügelgräber bei | ||
| + | Sťahlau unweit Pilsen, in: Mitteilungen der Anthropologischen Gesellschaft in | ||
| + | Wien 9, 1880, s. 345–347; Großer Fund prähistorischer Bronzen bei Dux | ||
| + | in Böhmen, in: tamtéž 12, 1882, s. 80–82; Ausgrabungen auf dem Urnenfelde | ||
| + | von Neudorf bei Chotzen in Böhmen, in: Sitzungsberichte d. k. Akademie | ||
| + | der Wissenschaften 85/I., 1882, s. 418–432; Das Urnenfeld bei Libochowan | ||
| + | in Böhmen, in: Mitteilungen der Anthropologischen Gesellschaft in Wien 13, | ||
| + | 1883, s. 180–210 (separát Wien 1883). | ||
| + | |||
| + | '''L:''' A. Heinrich, F. H.s Reisen und Ausgrabungen im Kaukasus und die Entstehung der „Sammlung kaukasischer Alterthümer“ im Naturhistorischen | ||
| + | Museum in Wien, in: Mitteilungen der Anthropologischen Gesellschaft in | ||
| + | Wien 136/137, 2007, s. 107–143; táž, Sammlungsleiter und Direktoren … | ||
| + | des Naturhistorischen Museums Wien (1876–2000), in: tamtéž 139, 2009, | ||
| + | s. 51–61; ÖBL 2, s. 238 (s další literaturou); Sklenář, s. 211–212. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' SOA, Zámrsk, Sbírka matrik, N řkt. f. ú. Brandýs n. Orlicí, sign. 1935, fol. | ||
| + | 179; Naturhistorisches Museum, Wien, dokumentace. | ||
| + | |||
| + | Karel Sklenář | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
| Řádka 21: | Řádka 60: | ||
[[Kategorie:1853]] | [[Kategorie:1853]] | ||
| − | [[Kategorie:Brandýs | + | [[Kategorie:Brandýs nad Orlicí]] |
[[Kategorie:1931]] | [[Kategorie:1931]] | ||
[[Kategorie:Vídeň]] | [[Kategorie:Vídeň]] | ||
Aktuální verze z 5. 3. 2022, 16:04
| Franz HEGER | |
 | |
| Narození | 4.10.1853 |
|---|---|
| Místo narození | Brandýs nad Orlicí |
| Úmrtí | 23.7.1931 |
| Místo úmrtí | Vídeň (Rakousko) |
| Povolání |
11- Geolog 4- Antropolog 54- Etnograf |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 389 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=134566 |
HEGER, Franz, * 4. 10. 1853 Brandýs nad Orlicí, † 23. 7. 1931 Vídeň (Rakousko), etnolog, archeolog
Pocházel z rodiny železničního stavitele Franze H. Od 1873 studoval mineralogii a geologii na technice ve Vídni, pak na tamní univerzitě geologii a paleontologii, zároveň se na Orientální akademii věnoval arabštině. Počátkem 1877 ho jeho učitel geologie prof. Ferdinand von Hochstetter ustanovil asistentem v nově zřízeném a jím vedeném prehistoricko-etnografickém oddělení Přírodovědeckého muzea ve Vídni (Naturhistorisches Museum). Od 1882 byl kustodem, vedoucím a od 1886 ředitelem Antropologicko-etnografického oddělení, které vedl do 1919. Na vybudování jeho sbírek se H. soustředil natolik, že nedokončil studia a zůstal spíše praktikem než teoretikem. Věnoval se cestování a sběru materiálu, zejména z Asie a Jižní Ameriky, na tomto základě vybudoval samostatné Etnologické muzeum (Museum für Völkerkunde). 1887–98 byl prvním sekretářem Antropologické společnosti ve Vídni a redaktorem jejího časopisu Mitteilungen der Anthropologischen Gesellschaft in Wien, 1906–20 jejím viceprezidentem; též čestným doktorem univerzity v Hamburku. Za muzejnickou a vědeckou činnost byl jmenován vládním radou, 1889 obdržel rytířský kříž Řádu Františka Josefa I. a 1908 Řád železné koruny III. třídy.
V prvním období odborné kariéry od 1877 prováděl jménem prehistorické komise vídeňské Císařské akademie věd pro Přírodovědecké muzeum řadu archeologických výzkumů nejen v rakouských zemích (Hallstatt aj.), ale i v Čechách na pravěkých pohřebištích (Libochovany /u Litoměřic/, 1877–78; Zlonice na Slánsku a Čeminy /u Touškova/, 1880; na Hradecku Hořiněves, 1882; Třebechovice, 1883). Poté se už přestal archeologií zabývat a další publikace věnoval asijské a jihoamerické etnografii.
D: Bericht über die in den Jahren 1877 und 1878 von dem … bei Hallstatt ausgeführten Ausgrabungen, in: Mittheilungen der prähistorischen Commission d. k. Akademie der Wissenschaften 1, 1878, s. 33–40; Hügelgräber bei Sťahlau unweit Pilsen, in: Mitteilungen der Anthropologischen Gesellschaft in Wien 9, 1880, s. 345–347; Großer Fund prähistorischer Bronzen bei Dux in Böhmen, in: tamtéž 12, 1882, s. 80–82; Ausgrabungen auf dem Urnenfelde von Neudorf bei Chotzen in Böhmen, in: Sitzungsberichte d. k. Akademie der Wissenschaften 85/I., 1882, s. 418–432; Das Urnenfeld bei Libochowan in Böhmen, in: Mitteilungen der Anthropologischen Gesellschaft in Wien 13, 1883, s. 180–210 (separát Wien 1883).
L: A. Heinrich, F. H.s Reisen und Ausgrabungen im Kaukasus und die Entstehung der „Sammlung kaukasischer Alterthümer“ im Naturhistorischen Museum in Wien, in: Mitteilungen der Anthropologischen Gesellschaft in Wien 136/137, 2007, s. 107–143; táž, Sammlungsleiter und Direktoren … des Naturhistorischen Museums Wien (1876–2000), in: tamtéž 139, 2009, s. 51–61; ÖBL 2, s. 238 (s další literaturou); Sklenář, s. 211–212.
P: SOA, Zámrsk, Sbírka matrik, N řkt. f. ú. Brandýs n. Orlicí, sign. 1935, fol. 179; Naturhistorisches Museum, Wien, dokumentace.
Karel Sklenář
