Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky HEGER Franz Anton Heinrich 7.7.1766-9.5.1831

{{Infobox - osoba
| jméno = Franz Anton Heinrich HEGER
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 7.7.1766 (křest)
| místo narození = Jablonné v Podještědí
| datum úmrtí = 9.5.1831 (pohřeb)
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 74- Architekt<br />76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik<br />

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 389-390
}}
'''HEGER, Franz Anton Heinrich''' ''(též Höger, Hüger, František Antonín Jindřich), * 7. 7. 1766 (křest) Jablonné v Podještědí, † 9. 5. 1831 (pohřeb) Praha, stavitel, kreslíř''

Syn stavitele Philippa H. (1734–1804) a jeho manželky Johanny. 1792 se přihlásil u pražského cechu zedníků k záznamu 
a určení mistrovského kusu, až 1797 získal od magistrátu povolení k živnosti; 1799 se stal měšťanem Starého Města pražského. 1809 se oženil s Annou Opletalovou, dcerou zedníka. 
Jako pražský měšťanský stavitel byl velmi zaměstnaný, zachovalo se však jen nevelké množství jeho staveb, které neprošly 
pozdější úpravou. H. počáteční dílo bylo klasicistní, i  když 
lze v raných pracích objevit ještě pozdně barokní svislé prvky. Vertikalita později mizí, nahradily ji výrazné horizontály. 
Jeho první větší stavbou byla úprava fasády domu U  Finků 
čp. 509/I (před 1800), s pilastry a přímými nadokenními římsami. Vysoký pilastrový řád H. využil také na fasádě zámku 
v Dlouhé Lhotě na Příbramsku. Po delší době, kdy se věnoval 
jen drobnějším realizacím, řešil zajímavým způsobem fasádu 
domu čp. 795/I na Kozím plácku na Starém Městě pražském 
(1829), kde použil pásového dekoru a průčelí komponoval pomocí dvou bočních mělkých rizalitů. Pásový dekor se objevuje 
i na fasádě domu čp. 197/III v Thunovské ul. na Malé Straně 
(1829–30).

H. s  otcem Philippem 1792–96  kreslil podklady pro sérii 
dvaceti osmi kolorovaných pražských vedut a  spolupracoval 
s ním také na listech z alba ke korunovaci Leopolda II. v Praze (J. Debrois van Bruyck, ''Aktenmässige Krönungs-Geschichte des … Leopold des Zweiten und'' ''Marie Louisens'', 1791–1792). Syn Johann Maximilian H. (1811–1855) byl rovněž stavitelem. 

'''L:''' Dlabač 1, sl. 585; Wurzbach 8, s. 202; Thieme–Becker 16, s. 245; RSN 3, 
s. 699; H. Schmerber, Prager Baukunst um 1780, Strasbourg 1913, s. 11, 29, 
37, 39; A. Podlaha, Materiálie k slovníku umělců a uměleckých řemeslníků 
v Čechách, in: PA 29, 1917, s. 64, 206, 274; K. Kühn, Ph. und Franz H., 
in: Sudetendeutsche Lebensbilder 2, E. Gierach (ed.), 1930, s.  139–141; 
Toman  1, s. 312; ÖBL 2, s. 238; Umělecké památky Čech 3, E. Poche 
(ed.), 1980, s. 231; Zápisná kniha pražských stavitelů, 1639–1903, I. Ebelová (ed.), 1996, s. 30–31; Umělecké památky Prahy. Staré Město. Josefov, 
P. Vlček (ed.), 1996, s. 139, 150, 223, 283, 289, 291, 295, 304, 305, 343, 
365, 376, 385, 397, 429, 448, 454, 456, 459, 475; P. Vlček – P. Sommer – 
D. Foltýn, Encyklopedie českých klášterů, 1997, s. 567; Umělecké památky 
Prahy. Nové Město. Vyšehrad, R. Baťková (ed.), 1998, s. 231, 232, 281, 
282, 325, 336, 353, 399; P. Vlček, Ilustrovaná encyklopedie českých zámků, 
1999, s. 476, 529; Umělecké památky Prahy. Malá Strana, týž (ed.), 1999, 
s. 301, 363, 523; NEČVUD, s. 273; Architekti, s. 223–224; Voit, s. 346.

'''P:''' SOA, Litoměřice, Sbírka matrik N, O, inv. č. 10822, sign. L52/93, 
1740–1784, Jablonné v Podještědí, fol. 311.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/e610d3fa-8334-45f4-a53c-61d84147a4a0 Bibliografie dějin Českých zemí]

Pavel Vlček
 
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:74- Architekt]]
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]

[[Kategorie:1766]]
[[Kategorie:Jablonné v Podještědí]]
[[Kategorie:1831]]
[[Kategorie:Praha]]