HEGER Franz Anton Heinrich 7.7.1766-9.5.1831: Porovnání verzí

Z Personal
(HEGER_František_Antonín_Jindřich_(Franz_Anton_He_7.7.1766-9.5.1831)
 
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = František Antonín Jindřich (Franz Anton He HEGER
+
| jméno = Franz Anton Heinrich HEGER
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 7.7.1766
+
| datum narození = 7.7.1766 (křest)
 
| místo narození = Jablonné v Podještědí
 
| místo narození = Jablonné v Podještědí
| datum úmrtí = 9.5.1831
+
| datum úmrtí = 9.5.1831 (pohřeb)
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 74- Architekt
+
| povolání = 74- Architekt<br />76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik<br />
76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>František Antonín Jindřich (Franz Anton He HEGER
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 389-390
 +
}}
 +
'''HEGER, Franz Anton Heinrich''' ''(též Höger, Hüger, František Antonín Jindřich), * 7. 7. 1766 (křest) Jablonné v Podještědí, † 9. 5. 1831 (pohřeb) Praha, stavitel, kreslíř''
  
== Literatura ==
+
Syn stavitele Philippa H. (1734–1804) a jeho manželky Johanny. 1792 se přihlásil u pražského cechu zedníků k záznamu
  Praha 2004; s. 223n
+
a určení mistrovského kusu, až 1797 získal od magistrátu povolení k živnosti; 1799 se stal měšťanem Starého Města pražského. 1809 se oženil s Annou Opletalovou, dcerou zedníka.
 +
Jako pražský měšťanský stavitel byl velmi zaměstnaný, zachovalo se však jen nevelké množství jeho staveb, které neprošly
 +
pozdější úpravou. H. počáteční dílo bylo klasicistní, i když
 +
lze v raných pracích objevit ještě pozdně barokní svislé prvky. Vertikalita později mizí, nahradily ji výrazné horizontály.
 +
Jeho první větší stavbou byla úprava fasády domu U  Finků
 +
čp. 509/I (před 1800), s pilastry a přímými nadokenními římsami. Vysoký pilastrový řád H. využil také na fasádě zámku
 +
v Dlouhé Lhotě na Příbramsku. Po delší době, kdy se věnoval
 +
jen drobnějším realizacím, řešil zajímavým způsobem fasádu
 +
domu čp. 795/I na Kozím plácku na Starém Městě pražském
 +
(1829), kde použil pásového dekoru a průčelí komponoval pomocí dvou bočních mělkých rizalitů. Pásový dekor se objevuje
 +
i na fasádě domu čp. 197/III v Thunovské ul. na Malé Straně
 +
(1829–30).
 +
 
 +
H. s  otcem Philippem 1792–96  kreslil podklady pro sérii
 +
dvaceti osmi kolorovaných pražských vedut a  spolupracoval
 +
s ním také na listech z alba ke korunovaci Leopolda II. v Praze (J. Debrois van Bruyck, ''Aktenmässige Krönungs-Geschichte des … Leopold des Zweiten und'' ''Marie Louisens'', 1791–1792). Syn Johann Maximilian H. (1811–1855) byl rovněž stavitelem.
 +
 
 +
'''L:''' Dlabač 1, sl. 585; Wurzbach 8, s. 202; Thieme–Becker 16, s. 245; RSN 3,
 +
s. 699; H. Schmerber, Prager Baukunst um 1780, Strasbourg 1913, s. 11, 29,
 +
37, 39; A. Podlaha, Materiálie k slovníku umělců a uměleckých řemeslníků
 +
v Čechách, in: PA 29, 1917, s. 64, 206, 274; K. Kühn, Ph. und Franz H.,
 +
in: Sudetendeutsche Lebensbilder 2, E. Gierach (ed.), 1930, s.  139–141;
 +
Toman  1, s. 312; ÖBL 2, s. 238; Umělecké památky Čech 3, E. Poche
 +
(ed.), 1980, s. 231; Zápisná kniha pražských stavitelů, 1639–1903, I. Ebelová (ed.), 1996, s. 30–31; Umělecké památky Prahy. Staré Město. Josefov,
 +
P. Vlček (ed.), 1996, s. 139, 150, 223, 283, 289, 291, 295, 304, 305, 343,
 +
365, 376, 385, 397, 429, 448, 454, 456, 459, 475; P. Vlček – P. Sommer –
 +
D. Foltýn, Encyklopedie českých klášterů, 1997, s. 567; Umělecké památky
 +
Prahy. Nové Město. Vyšehrad, R. Baťková (ed.), 1998, s. 231, 232, 281,
 +
282, 325, 336, 353, 399; P. Vlček, Ilustrovaná encyklopedie českých zámků,
 +
1999, s. 476, 529; Umělecké památky Prahy. Malá Strana, týž (ed.), 1999,
 +
s. 301, 363, 523; NEČVUD, s. 273; Architekti, s. 223–224; Voit, s. 346.
 +
 
 +
'''P:''' SOA, Litoměřice, Sbírka matrik N, O, inv. č. 10822, sign. L52/93,
 +
1740–1784, Jablonné v Podještědí, fol. 311.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/e610d3fa-8334-45f4-a53c-61d84147a4a0 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Pavel Vlček
 +
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:74- Architekt]]
 
[[Kategorie:74- Architekt]]
Řádka 19: Řádka 58:
  
 
[[Kategorie:1766]]
 
[[Kategorie:1766]]
[[Kategorie:Jablonné_v_Podještědí]]
+
[[Kategorie:Jablonné v Podještědí]]
 
[[Kategorie:1831]]
 
[[Kategorie:1831]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 5. 3. 2022, 16:08

Franz Anton Heinrich HEGER
Narození 7.7.1766 (křest)
Místo narození Jablonné v Podještědí
Úmrtí 9.5.1831 (pohřeb)
Místo úmrtí Praha
Povolání 74- Architekt
76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Citace Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 389-390
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=48622

HEGER, Franz Anton Heinrich (též Höger, Hüger, František Antonín Jindřich), * 7. 7. 1766 (křest) Jablonné v Podještědí, † 9. 5. 1831 (pohřeb) Praha, stavitel, kreslíř

Syn stavitele Philippa H. (1734–1804) a jeho manželky Johanny. 1792 se přihlásil u pražského cechu zedníků k záznamu a určení mistrovského kusu, až 1797 získal od magistrátu povolení k živnosti; 1799 se stal měšťanem Starého Města pražského. 1809 se oženil s Annou Opletalovou, dcerou zedníka. Jako pražský měšťanský stavitel byl velmi zaměstnaný, zachovalo se však jen nevelké množství jeho staveb, které neprošly pozdější úpravou. H. počáteční dílo bylo klasicistní, i když lze v raných pracích objevit ještě pozdně barokní svislé prvky. Vertikalita později mizí, nahradily ji výrazné horizontály. Jeho první větší stavbou byla úprava fasády domu U Finků čp. 509/I (před 1800), s pilastry a přímými nadokenními římsami. Vysoký pilastrový řád H. využil také na fasádě zámku v Dlouhé Lhotě na Příbramsku. Po delší době, kdy se věnoval jen drobnějším realizacím, řešil zajímavým způsobem fasádu domu čp. 795/I na Kozím plácku na Starém Městě pražském (1829), kde použil pásového dekoru a průčelí komponoval pomocí dvou bočních mělkých rizalitů. Pásový dekor se objevuje i na fasádě domu čp. 197/III v Thunovské ul. na Malé Straně (1829–30).

H. s otcem Philippem 1792–96 kreslil podklady pro sérii dvaceti osmi kolorovaných pražských vedut a spolupracoval s ním také na listech z alba ke korunovaci Leopolda II. v Praze (J. Debrois van Bruyck, Aktenmässige Krönungs-Geschichte des … Leopold des Zweiten und Marie Louisens, 1791–1792). Syn Johann Maximilian H. (1811–1855) byl rovněž stavitelem.

L: Dlabač 1, sl. 585; Wurzbach 8, s. 202; Thieme–Becker 16, s. 245; RSN 3, s. 699; H. Schmerber, Prager Baukunst um 1780, Strasbourg 1913, s. 11, 29, 37, 39; A. Podlaha, Materiálie k slovníku umělců a uměleckých řemeslníků v Čechách, in: PA 29, 1917, s. 64, 206, 274; K. Kühn, Ph. und Franz H., in: Sudetendeutsche Lebensbilder 2, E. Gierach (ed.), 1930, s. 139–141; Toman 1, s. 312; ÖBL 2, s. 238; Umělecké památky Čech 3, E. Poche (ed.), 1980, s. 231; Zápisná kniha pražských stavitelů, 1639–1903, I. Ebelová (ed.), 1996, s. 30–31; Umělecké památky Prahy. Staré Město. Josefov, P. Vlček (ed.), 1996, s. 139, 150, 223, 283, 289, 291, 295, 304, 305, 343, 365, 376, 385, 397, 429, 448, 454, 456, 459, 475; P. Vlček – P. Sommer – D. Foltýn, Encyklopedie českých klášterů, 1997, s. 567; Umělecké památky Prahy. Nové Město. Vyšehrad, R. Baťková (ed.), 1998, s. 231, 232, 281, 282, 325, 336, 353, 399; P. Vlček, Ilustrovaná encyklopedie českých zámků, 1999, s. 476, 529; Umělecké památky Prahy. Malá Strana, týž (ed.), 1999, s. 301, 363, 523; NEČVUD, s. 273; Architekti, s. 223–224; Voit, s. 346.

P: SOA, Litoměřice, Sbírka matrik N, O, inv. č. 10822, sign. L52/93, 1740–1784, Jablonné v Podještědí, fol. 311.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Pavel Vlček