Biografický slovník
HEGER Franz Anton Heinrich 7.7.1766-9.5.1831: Porovnání verzí
| Řádka 6: | Řádka 6: | ||
| datum úmrtí = 9.5.1831 (pohřeb) | | datum úmrtí = 9.5.1831 (pohřeb) | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| − | | povolání = 74- Architekt | + | | povolání = 74- Architekt<br />76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik<br /> |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
Aktuální verze z 5. 3. 2022, 16:08
| Franz Anton Heinrich HEGER | |
 | |
| Narození | 7.7.1766 (křest) |
|---|---|
| Místo narození | Jablonné v Podještědí |
| Úmrtí | 9.5.1831 (pohřeb) |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
74- Architekt 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 389-390 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=48622 |
HEGER, Franz Anton Heinrich (též Höger, Hüger, František Antonín Jindřich), * 7. 7. 1766 (křest) Jablonné v Podještědí, † 9. 5. 1831 (pohřeb) Praha, stavitel, kreslíř
Syn stavitele Philippa H. (1734–1804) a jeho manželky Johanny. 1792 se přihlásil u pražského cechu zedníků k záznamu a určení mistrovského kusu, až 1797 získal od magistrátu povolení k živnosti; 1799 se stal měšťanem Starého Města pražského. 1809 se oženil s Annou Opletalovou, dcerou zedníka. Jako pražský měšťanský stavitel byl velmi zaměstnaný, zachovalo se však jen nevelké množství jeho staveb, které neprošly pozdější úpravou. H. počáteční dílo bylo klasicistní, i když lze v raných pracích objevit ještě pozdně barokní svislé prvky. Vertikalita později mizí, nahradily ji výrazné horizontály. Jeho první větší stavbou byla úprava fasády domu U Finků čp. 509/I (před 1800), s pilastry a přímými nadokenními římsami. Vysoký pilastrový řád H. využil také na fasádě zámku v Dlouhé Lhotě na Příbramsku. Po delší době, kdy se věnoval jen drobnějším realizacím, řešil zajímavým způsobem fasádu domu čp. 795/I na Kozím plácku na Starém Městě pražském (1829), kde použil pásového dekoru a průčelí komponoval pomocí dvou bočních mělkých rizalitů. Pásový dekor se objevuje i na fasádě domu čp. 197/III v Thunovské ul. na Malé Straně (1829–30).
H. s otcem Philippem 1792–96 kreslil podklady pro sérii dvaceti osmi kolorovaných pražských vedut a spolupracoval s ním také na listech z alba ke korunovaci Leopolda II. v Praze (J. Debrois van Bruyck, Aktenmässige Krönungs-Geschichte des … Leopold des Zweiten und Marie Louisens, 1791–1792). Syn Johann Maximilian H. (1811–1855) byl rovněž stavitelem.
L: Dlabač 1, sl. 585; Wurzbach 8, s. 202; Thieme–Becker 16, s. 245; RSN 3, s. 699; H. Schmerber, Prager Baukunst um 1780, Strasbourg 1913, s. 11, 29, 37, 39; A. Podlaha, Materiálie k slovníku umělců a uměleckých řemeslníků v Čechách, in: PA 29, 1917, s. 64, 206, 274; K. Kühn, Ph. und Franz H., in: Sudetendeutsche Lebensbilder 2, E. Gierach (ed.), 1930, s. 139–141; Toman 1, s. 312; ÖBL 2, s. 238; Umělecké památky Čech 3, E. Poche (ed.), 1980, s. 231; Zápisná kniha pražských stavitelů, 1639–1903, I. Ebelová (ed.), 1996, s. 30–31; Umělecké památky Prahy. Staré Město. Josefov, P. Vlček (ed.), 1996, s. 139, 150, 223, 283, 289, 291, 295, 304, 305, 343, 365, 376, 385, 397, 429, 448, 454, 456, 459, 475; P. Vlček – P. Sommer – D. Foltýn, Encyklopedie českých klášterů, 1997, s. 567; Umělecké památky Prahy. Nové Město. Vyšehrad, R. Baťková (ed.), 1998, s. 231, 232, 281, 282, 325, 336, 353, 399; P. Vlček, Ilustrovaná encyklopedie českých zámků, 1999, s. 476, 529; Umělecké památky Prahy. Malá Strana, týž (ed.), 1999, s. 301, 363, 523; NEČVUD, s. 273; Architekti, s. 223–224; Voit, s. 346.
P: SOA, Litoměřice, Sbírka matrik N, O, inv. č. 10822, sign. L52/93, 1740–1784, Jablonné v Podještědí, fol. 311.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Pavel Vlček
