Biografický slovník
HEGER Johann Maximilian 18.6.1811-11.5.1855
| Johann Maximilian HEGER | |
 | |
| Narození | 18.6.1811 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 11.5.1855 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
29- Stavař 74- Architekt |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 390-391 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=67004 |
HEGER, Johann Maximilian (též Johann Franz Filip, Johann Christian), * 18. 6. 1811 Praha, † 11. 5. 1855 Praha, stavitel
Vnuk stavitele Philippa H. (1734–1804), syn Franze Antona Heinricha H. (1766–1831), u něhož se vyučil zednickému řemeslu, jak je uvedeno v záznamech pražské polytechniky, na níž studoval po 1832. V Praze se 1839 oženil s Aloisií Denhartovou a téhož roku se stal stavitelem v Praze. V jeho velmi rozsáhlé činnosti převládaly pražské realizace. Přestože H. tvorba spadala plně do období pozdního klasicismu, v návrzích se objevovaly motivy starší slohové vrstvy. U jeho prvotiny, přístavby nájemního domu čp. 208/I (dnes Smetana Hotel na Smetanově nábřeží), který 1836 pohledově uzavřel průčelí pozdně barokního paláce Pachtů, se objevují šambrány s uchy. 1839 při úpravě staroměstského domu čp. 737/I v nároží Dlouhé a Rámové ulice zase použil prvky ze staveb svého otce – vysoký pilastrový řád, kde dříky pilastrů ozvláštňují vpadlá pole a horizontální dekorativní pás. Zcela odlišného charakteru – již plně pozdně klasicistní – jsou dům čp. 330/III ve Vlašské ulici na Malé Straně z 1838, který však zřejmě navrhoval Johann Klement Zobel, a dům U Červeného koníčka čp. 669/I v nároží Rybné a Jakubské ul. (1839–40) na Starém Městě pražském, jejž budoval patrně podle projektu Heinricha Frenzela. Všechny pozdější domy H. tvořil podle tohoto příkladu (např. čp. 823/II na Václavském náměstí a čp. 14/III v Tomášské ulici na Malé Straně, oba 1841). Stejný výraz má také patrně H. nejvýznamnější práce, úprava průčelní budovy konventu františkánů čp. 753/II na Jungmannově náměstí na Novém Městě pražském, datovaná do 1847.
L: Handbuch des Königreiches Böhmen für das Jahr 1846, 1846, s. 712; A. Podlaha, Materiálie k slovníku umělců a uměleckých řemeslníků v Čechách, in: PA 28, 1916, s. 40, 226; J. Hofman, Pražské novogotické stavby profánní, in: tamtéž 33, 1922–23, s. 79; Toman 1, s. 312; E. Poche, Praha národního probuzení, 1980, s. 91, 94–97; Zápisná kniha pražských stavitelů, 1639–1903, I. Ebelová (ed.), 1996, s. 32; Umělecké památky Prahy. Staré Město a Josefov, P. Vlček (ed.), 1996, s. 208, 212, 312, 335, 362, 381, 418, 419, 423, 446, 461–462, 509; Umělecké památky Prahy. Nové Město, R. Baťková (ed.), 1998, s. 284, 350, 402, 430, 461, 580, 583, 602; Umělecké památky Prahy. Malá Strana, P. Vlček (ed.), 1999, s. 144, 189, 214, 221, 222, 262, 431, 576; Umělecké památky Prahy. Pražský hrad a Hradčany, týž (ed.), 2000, s. 267, 274, 337, 403; Architekti, s. 224 (s výčtem díla); NEČVUD, s. 273–274; Umělecké památky Prahy. Velká Praha A–L, týž (ed.), 2012, s. 645, 648, 650, 653, 657, 674, 675.
P: NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 169, obr. 379, 393; AHMP, Archivní katalog, soupis pražského obyvatelstva (1830–1920), krabice 86, č. 88.
Pavel Vlček
