Biografický slovník
HEGNER Edvard 7.11.1876-23.4.1929: Porovnání verzí
| Řádka 6: | Řádka 6: | ||
| datum úmrtí = 23.4.1929 | | datum úmrtí = 23.4.1929 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| − | | povolání = 63- Spisovatel | + | | povolání = 63- Spisovatel<br />68- Redaktor nebo žurnalista |
| − | 68- Redaktor nebo žurnalista | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| + | | citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 393 | ||
}} | }} | ||
| + | '''HEGNER, Edvard''', ''* 7. 11. 1876 Strachotín (u Hustopečí), † 23. 4. 1929 Praha, spisovatel, dramatik, žurnalista'' | ||
| + | |||
| + | Pocházel z chudé dělnické rodiny. Mládí prožil v Zastávce | ||
| + | (u Brna). Od patnácti let pracoval jako dělník, mj. na stavbě | ||
| + | železnice v Uhrách. 1904–06 byl nočním hlídačem v Praze. | ||
| + | Po vstupu do sociálnědemokratické strany se 1906 stal sekretářem a účetním Dělnické akademie, s R. Tayerlem 1909–10 | ||
| + | redigoval její tiskový orgán ''Dělnická osvěta''. Beletristické | ||
| + | i osvětové příspěvky publikoval v periodikách ''Právo lidu, Besedy lidu, Kopřivy'' a ''Rudé květy''. Od vzniku Československé | ||
| + | republiky 1918 byl úředníkem administrativy ministerstva | ||
| + | sociální péče, 1920–21 redigoval deník ''28. říjen'', 1923–24 | ||
| + | vydával knižnice Hegnerova lidová divadelní knihovna | ||
| + | a 1925 Hegnerův kruh laciné lidové četby. Koncem 1925 | ||
| + | ho vyřadila z aktivní činnosti cévní mozková příhoda. V depresi později spáchal sebevraždu. Jeho literární produkci | ||
| + | podporovala finančně i autorským podílem jeho žena Anna | ||
| + | H., roz. Metelková (* 19. 7. 1876 Zastávka /u Brna/), učitelka ručních prací, sociálnědemokratická publicistka, která | ||
| + | 1924–27 redigovala časopis ''Zájmy žen''. H. prózy a divadelní | ||
| + | hry postrádají umělecké ambice, avšak podávají autentickou | ||
| + | výpověď o životě dělníků. Ostrý sociální akcent byl příznačný pro jeho povídkové prózy ''Rozvrat'' (1905) a ''Cesta k peklu'' | ||
| + | (1918). Novela ''Čertova nevěsta'' (1927) se s malým zdarem | ||
| + | pokusila o satiru maloměstských poměrů. Většina H. prací | ||
| + | je divadelních a patří k proudu sociálního dramatu. S manželkou napsal svoji nejlepší hru, moralistní drama ''Přísný pán'' | ||
| + | (1914, 2. vyd. jako ''Zlaté doly'', 1923), a sbírku povídek o proletářských dětech ''Marjánka Mičánková a jiné prózy o dětech a jejich vychovatelích'' (1925). | ||
| + | |||
| + | '''D:''' divadelní: Bratránci, 1911 (2. vyd. jako Trosečníci, 1921); Rub slávy, 1911 | ||
| + | (2. vyd. jako Boj o titána, 1922); Anna Martensová, 1913; Průboj, 1913; Nad | ||
| + | jícnem sopky, 1920; Rodina Sukových, 1921; Pět grotesek, 1924; Tajemství | ||
| + | legionářova kufru, 1924. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' B. Pernica, Písemnictví na západní Moravě, 1938, s. 69; OSND 2/2, | ||
| + | s. 1062; LČL 2/1, s. 128–129 (se soupisem díla a literatury). | ||
| + | |||
| + | '''P:''' Divadelní ústav, Praha, texty her. | ||
| + | |||
| + | Martin Kučera | ||
| + | |||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
Verze z 5. 3. 2022, 19:20
| Edvard HEGNER | |
 | |
| Narození | 7.11.1876 |
|---|---|
| Místo narození | Strachotín (u Hustopečí) |
| Úmrtí | 23.4.1929 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
63- Spisovatel 68- Redaktor nebo žurnalista |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 393 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47080 |
HEGNER, Edvard, * 7. 11. 1876 Strachotín (u Hustopečí), † 23. 4. 1929 Praha, spisovatel, dramatik, žurnalista
Pocházel z chudé dělnické rodiny. Mládí prožil v Zastávce (u Brna). Od patnácti let pracoval jako dělník, mj. na stavbě železnice v Uhrách. 1904–06 byl nočním hlídačem v Praze. Po vstupu do sociálnědemokratické strany se 1906 stal sekretářem a účetním Dělnické akademie, s R. Tayerlem 1909–10 redigoval její tiskový orgán Dělnická osvěta. Beletristické i osvětové příspěvky publikoval v periodikách Právo lidu, Besedy lidu, Kopřivy a Rudé květy. Od vzniku Československé republiky 1918 byl úředníkem administrativy ministerstva sociální péče, 1920–21 redigoval deník 28. říjen, 1923–24 vydával knižnice Hegnerova lidová divadelní knihovna a 1925 Hegnerův kruh laciné lidové četby. Koncem 1925 ho vyřadila z aktivní činnosti cévní mozková příhoda. V depresi později spáchal sebevraždu. Jeho literární produkci podporovala finančně i autorským podílem jeho žena Anna H., roz. Metelková (* 19. 7. 1876 Zastávka /u Brna/), učitelka ručních prací, sociálnědemokratická publicistka, která 1924–27 redigovala časopis Zájmy žen. H. prózy a divadelní hry postrádají umělecké ambice, avšak podávají autentickou výpověď o životě dělníků. Ostrý sociální akcent byl příznačný pro jeho povídkové prózy Rozvrat (1905) a Cesta k peklu (1918). Novela Čertova nevěsta (1927) se s malým zdarem pokusila o satiru maloměstských poměrů. Většina H. prací je divadelních a patří k proudu sociálního dramatu. S manželkou napsal svoji nejlepší hru, moralistní drama Přísný pán (1914, 2. vyd. jako Zlaté doly, 1923), a sbírku povídek o proletářských dětech Marjánka Mičánková a jiné prózy o dětech a jejich vychovatelích (1925).
D: divadelní: Bratránci, 1911 (2. vyd. jako Trosečníci, 1921); Rub slávy, 1911 (2. vyd. jako Boj o titána, 1922); Anna Martensová, 1913; Průboj, 1913; Nad jícnem sopky, 1920; Rodina Sukových, 1921; Pět grotesek, 1924; Tajemství legionářova kufru, 1924.
L: B. Pernica, Písemnictví na západní Moravě, 1938, s. 69; OSND 2/2, s. 1062; LČL 2/1, s. 128–129 (se soupisem díla a literatury).
P: Divadelní ústav, Praha, texty her.
Martin Kučera
