Biografický slovník
HEIDELBERG František Josef 27.9.1844-24.4.1919: Porovnání verzí
(HEIDELBERG_Fráňa_Josef_27.9.1844-24.4.1919) |
|||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = | + | | jméno = František Josef HEIDELBERG |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 27.9.1844 | | datum narození = 27.9.1844 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Praha |
| datum úmrtí = 24.4.1919 | | datum úmrtí = 24.4.1919 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 75- Sochař nebo medailér | | povolání = 75- Sochař nebo medailér | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 396 |
| + | }} | ||
| + | '''HEIDELBERG, František Josef''', ''* 27. 9. 1844 Praha, † 24. 4. 1919 Praha, sochař, řezbář'' | ||
| + | |||
| + | Pocházel z umělecké rodiny s pěti dětmi, která žila čilým společenským životem, udržovala kontakt s předními osobnostmi umělecké, literární a vlastenecké generace. Otec '''Josef H.''' (* 15. 10. 1812 Plzeň, † 27. 11. 1891 Praha) byl dvorním | ||
| + | sochařem a řezbářem císaře Ferdinanda V. (I.), matka Anna, | ||
| + | roz. Petříčková. Otec provozoval umělecký ateliér U Bílého | ||
| + | kohouta v Praze v Židovské zahradě (dnes Vladislavova ulice). Zhotovoval oltáře a kazatelny pro kostely. Od Jednoty pro | ||
| + | dostavení hlavního chrámu sv. Víta na Pražském hradě získal | ||
| + | prestižní zakázku na skříň pro české korunovační klenoty. Jako | ||
| + | řezbář spolupracoval s obchodem s ozdobným zbožím na Ferdinandově (dnes Národní) třídě v Praze. Byl členem Umělecké | ||
| + | besedy v Praze. | ||
| + | |||
| + | H. 1850–55 absolvoval reálku v Praze a vyučil se v otcově | ||
| + | ateliéru, ve studiu pokračoval na AVU. 1866 se oženil s pianistkou Vojtěškou Zadrobílkovou (1844–1872). Na popud | ||
| + | přítele vyučoval tři roky na nově založené akademii výtvarných umění v Osijeku ve Slavonii (Chorvatsko). Do Čech se | ||
| + | vrátil 1869 a začal spolupracovat se sochařem Václavem Levým. Podílel se na výzdobě rodinných domů a hrobek rodiny | ||
| + | Šebkovy, Lannovy a Rozkošných na Olšanských hřbitovech. | ||
| + | Vytvořil reliéfy Adama a Evy a Zvěstování Panny Marie pro | ||
| + | kostel sv. Cyrila Metoděje v Karlíně. Vyhotovil sochy Jana | ||
| + | Husa, Prokopa Holého, Jiřího z Poděbrad, Jeronýma Pražského, F. Palackého, P. J. Šafaříka, J. Jungmanna, A. Dvořáka | ||
| + | nebo J. A. Komenského. Pro Obchodní a živnostenskou komoru v Praze zhotovil figuru ''Přemysla Oráče'', pro dům knihkupce a nakladatele Antonína Reinwarta pěvce Lumíra, do Chicaga vytvořil ze dřeva sochy ''Sv. Vojtěcha a Martina''. Byl | ||
| + | autorem soch světců pro venkovské kostely: Vrčeň (u Nepomuka) ''Kristus na kříži'', Horažďovice ''Sv. Václav'', Kydliny | ||
| + | (u Klatov) ''Sv. Cyril, Metoděj a Ludmila''. Vyzdobil kostely | ||
| + | v Čechách a v Německu, dekoroval průčelí zámků. Opravoval | ||
| + | děkanský chrám sv. Štěpána v Kouřimi a zhotovil kazatelnu | ||
| + | v kostele sv. Mikuláše ve Zbiroze. Výborem pro zřízení Národního divadla byl vyzván, aby se zúčastnil soutěže na sochu | ||
| + | Záboje a Lumíra. Restauroval sochy na domě bývalé mincovny na Staroměstském náměstí a sochu sv. Ambrože na kostele | ||
| + | sv. Mikuláše. Pro pivovar v Braníku pracoval na štukatérské | ||
| + | výzdobě. Stal se členem Umělecké besedy v Praze, Sokola na | ||
| + | Žižkově a Ochotnické jednoty Pokrok v Karlíně. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' OSN 9, s. 17–18; 28, s. 550–551; OSND 2/2, s. 1063; Toman 1, s. 313; | ||
| + | A. Skalová, F. J. H. – sochař, řezbář, horlivý účastník českého národního života, in: Vítaný host v Plzeňském kraji 2, 2014, s. 2–3; https://cs.isabart.org/person/19900 (stav k 20. 11. 2019). | ||
| + | |||
| + | '''P:''' Archiv města Plzně, osobní fond (nezpracováno). | ||
| + | |||
| + | Alena Skalová | ||
| + | |||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]] | [[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]] | ||
[[Kategorie:1844]] | [[Kategorie:1844]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1919]] | [[Kategorie:1919]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
Verze z 6. 3. 2022, 13:10
| František Josef HEIDELBERG | |
 | |
| Narození | 27.9.1844 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 24.4.1919 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 75- Sochař nebo medailér |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 396 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47084 |
HEIDELBERG, František Josef, * 27. 9. 1844 Praha, † 24. 4. 1919 Praha, sochař, řezbář
Pocházel z umělecké rodiny s pěti dětmi, která žila čilým společenským životem, udržovala kontakt s předními osobnostmi umělecké, literární a vlastenecké generace. Otec Josef H. (* 15. 10. 1812 Plzeň, † 27. 11. 1891 Praha) byl dvorním sochařem a řezbářem císaře Ferdinanda V. (I.), matka Anna, roz. Petříčková. Otec provozoval umělecký ateliér U Bílého kohouta v Praze v Židovské zahradě (dnes Vladislavova ulice). Zhotovoval oltáře a kazatelny pro kostely. Od Jednoty pro dostavení hlavního chrámu sv. Víta na Pražském hradě získal prestižní zakázku na skříň pro české korunovační klenoty. Jako řezbář spolupracoval s obchodem s ozdobným zbožím na Ferdinandově (dnes Národní) třídě v Praze. Byl členem Umělecké besedy v Praze.
H. 1850–55 absolvoval reálku v Praze a vyučil se v otcově ateliéru, ve studiu pokračoval na AVU. 1866 se oženil s pianistkou Vojtěškou Zadrobílkovou (1844–1872). Na popud přítele vyučoval tři roky na nově založené akademii výtvarných umění v Osijeku ve Slavonii (Chorvatsko). Do Čech se vrátil 1869 a začal spolupracovat se sochařem Václavem Levým. Podílel se na výzdobě rodinných domů a hrobek rodiny Šebkovy, Lannovy a Rozkošných na Olšanských hřbitovech. Vytvořil reliéfy Adama a Evy a Zvěstování Panny Marie pro kostel sv. Cyrila Metoděje v Karlíně. Vyhotovil sochy Jana Husa, Prokopa Holého, Jiřího z Poděbrad, Jeronýma Pražského, F. Palackého, P. J. Šafaříka, J. Jungmanna, A. Dvořáka nebo J. A. Komenského. Pro Obchodní a živnostenskou komoru v Praze zhotovil figuru Přemysla Oráče, pro dům knihkupce a nakladatele Antonína Reinwarta pěvce Lumíra, do Chicaga vytvořil ze dřeva sochy Sv. Vojtěcha a Martina. Byl autorem soch světců pro venkovské kostely: Vrčeň (u Nepomuka) Kristus na kříži, Horažďovice Sv. Václav, Kydliny (u Klatov) Sv. Cyril, Metoděj a Ludmila. Vyzdobil kostely v Čechách a v Německu, dekoroval průčelí zámků. Opravoval děkanský chrám sv. Štěpána v Kouřimi a zhotovil kazatelnu v kostele sv. Mikuláše ve Zbiroze. Výborem pro zřízení Národního divadla byl vyzván, aby se zúčastnil soutěže na sochu Záboje a Lumíra. Restauroval sochy na domě bývalé mincovny na Staroměstském náměstí a sochu sv. Ambrože na kostele sv. Mikuláše. Pro pivovar v Braníku pracoval na štukatérské výzdobě. Stal se členem Umělecké besedy v Praze, Sokola na Žižkově a Ochotnické jednoty Pokrok v Karlíně.
L: OSN 9, s. 17–18; 28, s. 550–551; OSND 2/2, s. 1063; Toman 1, s. 313; A. Skalová, F. J. H. – sochař, řezbář, horlivý účastník českého národního života, in: Vítaný host v Plzeňském kraji 2, 2014, s. 2–3; https://cs.isabart.org/person/19900 (stav k 20. 11. 2019).
P: Archiv města Plzně, osobní fond (nezpracováno).
Alena Skalová
