Biografický slovník
HEILMANN ze Schweinfurtu Jakob ?1475-8.6.1523?: Porovnání verzí
m (Holoubková přesunul stránku HEILMANN ze Schweinfurtu Jakob 1475?-8.6.1523? na HEILMANN ze Schweinfurtu Jakob ?1475-8.6.1523? bez založení přesměrování) |
|||
| (Není zobrazeno 7 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
| jméno = Jakob HEILMANN ze Schweinfurtu | | jméno = Jakob HEILMANN ze Schweinfurtu | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| − | | datum narození = | + | | datum narození = kolem 1475 |
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Schweinfurt (Německo) |
| − | | datum úmrtí = | + | | datum úmrtí = mezi 8.6.1523-16.1.1524 |
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Annaberg (Německo) |
| − | | povolání = 74- Architekt | + | | povolání = 74- Architekt<br />75- Sochař nebo medailér<br />29- Stavař |
| − | 75- Sochař nebo medailér | + | |
| − | 29- Stavař | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 405-406 |
| + | }} | ||
| + | '''HEILMANN ze Schweinfurtu, Jakob''' ''(též Haylmann von Schweinfurth, Jacob, Jacoff Frangkh), * kolem 1475 Schweinfurt (Německo), † mezi 8. 6. 1523 a 16. 1. 1524 Annaberg (Německo), architekt, kameník, stavitel'' | ||
| + | |||
| + | Bratr kameníka Petra H. ze Schweinfurtu. Školení H. je neznámé, uvažuje se o Míšni a předpokládá se rovněž, že prošel | ||
| + | hutí Benedikta Rieda. Je ale málo pravděpodobné, že by byl | ||
| + | totožný s Jakubem, kterého jako parléře (stavbyvedoucího) | ||
| + | ustanovil Ried 1512 při stavbě kostela sv. Barbory v Kutné | ||
| + | Hoře. Spolu s Riedem se H. podílel na dovršení vývoje kroužených kleneb v Sasku a v severních Čechách. Činnost H. lze | ||
| + | bezpečně doložit až 1515, kdy jej – po smrti stavbyvedoucího | ||
| + | Petra Ulricha z Pirny – povolal saský vévoda Georg ke stavbě anenského kostela v Annabergu-Buchholzi. Pod jménem | ||
| + | Jacoff Frangkh tam realizoval projekt Konráda Pflugera. Do | ||
| + | 1525 trojlodní halu kostela sv. Anny H. zaklenul krouženými | ||
| + | klenbami, jejímž předobrazem byla Riedova klenba Vladislavského sálu na Pražském hradě, především tzv. jezdecké schodiště. Jako uznávaný mistr patrně vedl 1516 výstavbu mariánského kostela v Pirně, 1517 převzal dozor nad stavbou kostela sv. Václava v Naumburgu a ve stejné době začal s budováním | ||
| + | farního kostela P. Marie v Mostě. Zastupoval jej parléř Georg | ||
| + | z Maulbronnu a podle účtů stavbu navštívil naposled 1519. | ||
| + | Dokončený kostel byl 1544 vysvěcen. 1521–23 H. dohlížel | ||
| + | na budování kostela P. Marie ve Zwickau, připisuje se mu | ||
| + | i projekt předsálí tamní tržnice. K H. nejdůležitějším pracím | ||
| + | patří erbovní sál a dokončení paláce v Albrechtsburgu v Míšni | ||
| + | (1521–25). Byly mu připsány na základě podobnosti kroužené | ||
| + | klenby erbovního sálu a díla B. Rieda i dalších indicií (stavební | ||
| + | posudek mistra Jakuba, vztahy se saským vévodou). H. užíval | ||
| + | osobní znak v podobě štítu s kamenickou značkou, nadepsaný | ||
| + | monogramen „IH“. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' J. Neuwirth, Der Bau der Stadtkirche in Brüx, 1896; Thieme–Becker 16, | ||
| + | s. 275; K. Kühn – J. Opitz, Die Stadt-Pfarrkirche zu Brüx in Böhmen, 1932; | ||
| + | G. Fehr, Benedikt Ried. Ein deutscher Baumeister zwischen Gotik und Renaissance in Böhmen, München 1961, s. 61–65, 72–79; NDB 8, s. 261–262; | ||
| + | H. Mannlová, Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě, 1970; S. Harksen, | ||
| + | Zum Bauverlauf auf der Albrechtsburg zu Meissen, Leipzig 1972, s. 33–34; | ||
| + | Umělecké památky Čech 1, E. Poche (ed.), 1977, s. 516; 2, týž (ed.), 1978, | ||
| + | s. 189, 431; H. Mannlová-Raková, Kulturní památka mostecký děkanský | ||
| + | kostel a jeho stavitelé, 1989; NEČVU 1, s. 251; Architekti, s. 225; H. Burkhardt, J. Haylmann, Baden-Baden 2004; Rejstřík stavby děkanského kostela | ||
| + | Nanebevzetí Panny Marie v Mostě, M. Myšička (ed.), 2006; P. Kalina, Benedikt Ried a počátky zaalpské renesance, 2009, s. 48, 60, 175, 181, 183, | ||
| + | 185–187; De Gruyter, Allgemeines Künstlerlexikon, Bd. 71, Berlin–Boston | ||
| + | 2011, s. 161–162. | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/10678355-8198-49aa-914a-84e9ba8bcbfa Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Pavel Vlček | ||
| − | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
| Řádka 20: | Řádka 57: | ||
[[Kategorie:29- Stavař]] | [[Kategorie:29- Stavař]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:1475]] |
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Schweinfurt]] |
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:1523]] |
| + | [[Kategorie:Annaberg]] | ||
| + | |||
| + | <gallery> | ||
| + | Heilmann Jakob kostel2.jpg|Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě | ||
| + | Heilmann Jakob kostel.jpg|Kostel Nanebevzetí Panny Marie s ocelovou konstrukcí krátce před přesunem v roce 1975 | ||
| + | </gallery> | ||
Aktuální verze z 14. 6. 2022, 19:15
| Jakob HEILMANN ze Schweinfurtu | |
 | |
| Narození | kolem 1475 |
|---|---|
| Místo narození | Schweinfurt (Německo) |
| Úmrtí | mezi 8.6.1523-16.1.1524 |
| Místo úmrtí | Annaberg (Německo) |
| Povolání |
74- Architekt 75- Sochař nebo medailér 29- Stavař |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 405-406 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=48625 |
HEILMANN ze Schweinfurtu, Jakob (též Haylmann von Schweinfurth, Jacob, Jacoff Frangkh), * kolem 1475 Schweinfurt (Německo), † mezi 8. 6. 1523 a 16. 1. 1524 Annaberg (Německo), architekt, kameník, stavitel
Bratr kameníka Petra H. ze Schweinfurtu. Školení H. je neznámé, uvažuje se o Míšni a předpokládá se rovněž, že prošel hutí Benedikta Rieda. Je ale málo pravděpodobné, že by byl totožný s Jakubem, kterého jako parléře (stavbyvedoucího) ustanovil Ried 1512 při stavbě kostela sv. Barbory v Kutné Hoře. Spolu s Riedem se H. podílel na dovršení vývoje kroužených kleneb v Sasku a v severních Čechách. Činnost H. lze bezpečně doložit až 1515, kdy jej – po smrti stavbyvedoucího Petra Ulricha z Pirny – povolal saský vévoda Georg ke stavbě anenského kostela v Annabergu-Buchholzi. Pod jménem Jacoff Frangkh tam realizoval projekt Konráda Pflugera. Do 1525 trojlodní halu kostela sv. Anny H. zaklenul krouženými klenbami, jejímž předobrazem byla Riedova klenba Vladislavského sálu na Pražském hradě, především tzv. jezdecké schodiště. Jako uznávaný mistr patrně vedl 1516 výstavbu mariánského kostela v Pirně, 1517 převzal dozor nad stavbou kostela sv. Václava v Naumburgu a ve stejné době začal s budováním farního kostela P. Marie v Mostě. Zastupoval jej parléř Georg z Maulbronnu a podle účtů stavbu navštívil naposled 1519. Dokončený kostel byl 1544 vysvěcen. 1521–23 H. dohlížel na budování kostela P. Marie ve Zwickau, připisuje se mu i projekt předsálí tamní tržnice. K H. nejdůležitějším pracím patří erbovní sál a dokončení paláce v Albrechtsburgu v Míšni (1521–25). Byly mu připsány na základě podobnosti kroužené klenby erbovního sálu a díla B. Rieda i dalších indicií (stavební posudek mistra Jakuba, vztahy se saským vévodou). H. užíval osobní znak v podobě štítu s kamenickou značkou, nadepsaný monogramen „IH“.
L: J. Neuwirth, Der Bau der Stadtkirche in Brüx, 1896; Thieme–Becker 16, s. 275; K. Kühn – J. Opitz, Die Stadt-Pfarrkirche zu Brüx in Böhmen, 1932; G. Fehr, Benedikt Ried. Ein deutscher Baumeister zwischen Gotik und Renaissance in Böhmen, München 1961, s. 61–65, 72–79; NDB 8, s. 261–262; H. Mannlová, Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě, 1970; S. Harksen, Zum Bauverlauf auf der Albrechtsburg zu Meissen, Leipzig 1972, s. 33–34; Umělecké památky Čech 1, E. Poche (ed.), 1977, s. 516; 2, týž (ed.), 1978, s. 189, 431; H. Mannlová-Raková, Kulturní památka mostecký děkanský kostel a jeho stavitelé, 1989; NEČVU 1, s. 251; Architekti, s. 225; H. Burkhardt, J. Haylmann, Baden-Baden 2004; Rejstřík stavby děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě, M. Myšička (ed.), 2006; P. Kalina, Benedikt Ried a počátky zaalpské renesance, 2009, s. 48, 60, 175, 181, 183, 185–187; De Gruyter, Allgemeines Künstlerlexikon, Bd. 71, Berlin–Boston 2011, s. 161–162.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Pavel Vlček
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě
Kostel Nanebevzetí Panny Marie s ocelovou konstrukcí krátce před přesunem v roce 1975
