Biografický slovník
HEINRICH Albín 1.3.1785-5.4.1864: Porovnání verzí
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = | + | | jméno = Albín HEINRICH |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 1.3.1785 | | datum narození = 1.3.1785 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Břidličná (u Bruntálu) |
| datum úmrtí = 5.4.1864 | | datum úmrtí = 5.4.1864 | ||
| místo úmrtí = Brno | | místo úmrtí = Brno | ||
| − | | povolání = 63- Spisovatel | + | | povolání = 63- Spisovatel<br />6- Botanik<br />7- Zoolog<br />11- Geolog |
| − | 6- Botanik | + | |
| − | 7- Zoolog | + | |
| − | 11- Geolog | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 410-411 |
| + | }} | ||
| + | '''HEINRICH, Albín''', ''* 1. 3. 1785 Břidličná (u Bruntálu), † 5. 4. 1864 Brno, mineralog, geolog, archeolog'' | ||
| + | |||
| + | Sedmý potomek krejčího Engelberta H. a Theresie, roz. Thielové. Po gymnáziu v Uhrách studoval 1801–06 filozofii, klasickou filologii a přírodní vědy na univerzitě ve Vídni. 1805 se stal vychovatelem v Krakově, 1808 vykonal na krakovské | ||
| + | univerzitě zkoušku z pedagogické způsobilosti. Absolvoval studijní cesty, např. do okolí města Kielce (dnes v Polsku), kde si | ||
| + | prohlédl doly na železnou, měděnou a olovnatou rudu a založil své geologické sbírky. 1809 se spřátelil s prefektem těšínského gymnázia, historikem a přírodovědcem Leopoldem Janem | ||
| + | Šeršníkem, jenž 1802 založil Gymnaziální muzeum v Těšíně | ||
| + | a stal se jeho správcem. | ||
| + | |||
| + | H. učil od 1813 dějepis a zeměpis na katolickém gymnáziu | ||
| + | v Těšíně. 1815 se oženil s Carolinou, roz. Jonasovou, dcerou | ||
| + | advokáta. Po úmrtí Šeršníka převzal vedení Gymnaziálního | ||
| + | muzea. Uspořádal a zkatalogizoval Šeršníkovy sbírky, včetně | ||
| + | knihovny, rozšířil sbírky mineralogie a entomologie, prováděl | ||
| + | archeologické výzkumy na Opavsku, Krnovsku a Těšínsku. | ||
| + | 1824 při vykopávkách v Holasovicích na Opavsku zachránil | ||
| + | pravěké nálezy, později uložené v opavských muzeích, a zúčastnil se výzkumu na pohřebišti kultury popelnicových polí | ||
| + | v Úvalně (u Krnova), kde vykopal několik set nádob, které | ||
| + | zdokumentoval a začlenil do sbírek Františkova (Moravského) | ||
| + | zemského muzea v Brně. Navštívil též naleziště u Červeného | ||
| + | Dvora (nyní část Krnova). H. bývá označován za prvního archeologa českého Slezska. | ||
| + | |||
| + | Na německém Akademickém gymnáziu v Brně začal učit 1831. | ||
| + | 1832 byl jmenován konzervátorem knihovny Františkova muzea, 1836 jeho kustodem. S pomocí opata augustiniánského | ||
| + | kláštera na Starém Brně Cyrila Františka Nappa a prof. Benedikta Richtera zpracoval první lístkový jmenný katalog. | ||
| + | Usiloval o uspořádání exponátů a inventarizaci, revidoval | ||
| + | a rozšiřoval zejména přírodovědecké sbírky. 1848–49 vykonával mandát poslance moravského zemského sněmu (městská | ||
| + | kurie, volební obvod Brno). 1850 odešel do důchodu, poté | ||
| + | se věnoval sepisování článků a sběru minerálů. 1851 se stal | ||
| + | prvním předsedou Wernerovy společnosti pro geologický výzkum Moravy a Slezska (Wernerverein zur geognostischen | ||
| + | Durchforschung von Mähren und Schlesien), jež byla založena ke stému výročí narození německého geologa a mineraloga | ||
| + | A. G. Wernera. | ||
| + | |||
| + | H. se stal členem učených společností v českých zemích | ||
| + | (např. c. k. Moravsko-slezské společnosti pro zvelebení orby, | ||
| + | přírodoznalství a vlastivědy v Brně a německého přírodovědně-medicínského spolku Lotos v Praze) a v zahraničí (Řezno, | ||
| + | Vratislav, Klagenfurt, Berlín, Kodaň). Zajímal se o geologii, | ||
| + | geografii, historii, historickou vlastivědu, statistiku a filologii s důrazem na Moravu a Slezsko. Byl autorem nevydaného díla o statistice těchto zemí v první polovině 19. století. | ||
| + | Tiskem vyšly jeho dějiny těšínského Slezska (''Versuch über'' | ||
| + | ''die Geschichte des Herzogthumes Teschen von den ältesten bis'' | ||
| + | ''auf die gegenwärtigen Zeiten'', 1818), průvodce po Františkově | ||
| + | muzeu (Das Franzensmuseum, 1853) či knihy o moravsko-slezské fauně (''Mährens und k. k. Schlesiens Fische'', | ||
| + | ''Reptilien und Vögel'', 1856). Pro topografii Moravy Řehoře Volného H. charakterizoval přírodní a politické poměry jednotlivých krajů. | ||
| + | Psal hesla pro Brockhausův lexikon, přispíval do časopisů ''Moravia'', ''Archiv für Geographie, Mittheilungen der k. k. mährisch-schlesischen Gesellschaft'', ''Lotos'' aj. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' nekrolog: M. Trapp, † Professor A. H., in: Brünner Zeitung 6. 4. 1864, | ||
| + | s. 667–669. Wurzbach 8, s. 224–225; 14, s. 474; RSN 3, s. 707; OSN 11, s. 30; | ||
| + | BL 1, s. 578–579 (se soupisem díla a literatury); Lidová kultura, s. 70; Sklenář, s. 212; Slezsko 8, s. 49 (se soupisem díla a literatury); J. Skutil, H. praehistorické nálezy z Úvalna, in: Věstník Matice opavské 40, 1935, s. 125–130; | ||
| + | L. Jisl, Počátky archeologického bádání ve Slezsku a opavská muzea. 150 let | ||
| + | Slezského muzea, 1964, s. 122–124; V. Nekuda, 150 let Moravského musea v Brně, 1969, s. 15–21; J. Pernes, Počátky existence Moravského zemského muzea v Brně, in: Acta Musei Moraviae – Scientiae sociales 77, 1992, | ||
| + | s. 3–17; Z. Fišer, Františkovo muzeum první rok ve správě Markrabství moravského, in: tamtéž 85, 2000, s. 3–11; cs.wikipedia.org (se soupisem díla, stav k 24. 1. 2019); http://www.tesin.cz/?kdo-je-kdo=albin-heinrich (se soupisem literatury, stav k 24. 1. 2019). | ||
| + | |||
| + | '''P:''' ZA, Opava, Sbírka matrik Severomoravského kraje, matrika nar. řkt. f. ú. | ||
| + | Břidličná, inv. č. 7443, sign. R V 3, 1720–1799, fol. 165; MZA, Brno, Sbírka | ||
| + | matrik, matrika zemř. řkt. f. ú. Brno – sv. Petr a Pavel (na dómě), sign. 16961, | ||
| + | 1860–1921, fol. 42. | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/98fdaafb-51c2-4922-a08b-bd49859899b3 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Martina Holemá, Vojtěch Szajkó | ||
| + | |||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
| Řádka 23: | Řádka 79: | ||
[[Kategorie:1785]] | [[Kategorie:1785]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Břidličná]] |
[[Kategorie:1864]] | [[Kategorie:1864]] | ||
[[Kategorie:Brno]] | [[Kategorie:Brno]] | ||
Verze z 8. 3. 2022, 14:15
| Albín HEINRICH | |
 | |
| Narození | 1.3.1785 |
|---|---|
| Místo narození | Břidličná (u Bruntálu) |
| Úmrtí | 5.4.1864 |
| Místo úmrtí | Brno |
| Povolání |
63- Spisovatel 6- Botanik 7- Zoolog 11- Geolog |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 410-411 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47101 |
HEINRICH, Albín, * 1. 3. 1785 Břidličná (u Bruntálu), † 5. 4. 1864 Brno, mineralog, geolog, archeolog
Sedmý potomek krejčího Engelberta H. a Theresie, roz. Thielové. Po gymnáziu v Uhrách studoval 1801–06 filozofii, klasickou filologii a přírodní vědy na univerzitě ve Vídni. 1805 se stal vychovatelem v Krakově, 1808 vykonal na krakovské univerzitě zkoušku z pedagogické způsobilosti. Absolvoval studijní cesty, např. do okolí města Kielce (dnes v Polsku), kde si prohlédl doly na železnou, měděnou a olovnatou rudu a založil své geologické sbírky. 1809 se spřátelil s prefektem těšínského gymnázia, historikem a přírodovědcem Leopoldem Janem Šeršníkem, jenž 1802 založil Gymnaziální muzeum v Těšíně a stal se jeho správcem.
H. učil od 1813 dějepis a zeměpis na katolickém gymnáziu v Těšíně. 1815 se oženil s Carolinou, roz. Jonasovou, dcerou advokáta. Po úmrtí Šeršníka převzal vedení Gymnaziálního muzea. Uspořádal a zkatalogizoval Šeršníkovy sbírky, včetně knihovny, rozšířil sbírky mineralogie a entomologie, prováděl archeologické výzkumy na Opavsku, Krnovsku a Těšínsku. 1824 při vykopávkách v Holasovicích na Opavsku zachránil pravěké nálezy, později uložené v opavských muzeích, a zúčastnil se výzkumu na pohřebišti kultury popelnicových polí v Úvalně (u Krnova), kde vykopal několik set nádob, které zdokumentoval a začlenil do sbírek Františkova (Moravského) zemského muzea v Brně. Navštívil též naleziště u Červeného Dvora (nyní část Krnova). H. bývá označován za prvního archeologa českého Slezska.
Na německém Akademickém gymnáziu v Brně začal učit 1831. 1832 byl jmenován konzervátorem knihovny Františkova muzea, 1836 jeho kustodem. S pomocí opata augustiniánského kláštera na Starém Brně Cyrila Františka Nappa a prof. Benedikta Richtera zpracoval první lístkový jmenný katalog. Usiloval o uspořádání exponátů a inventarizaci, revidoval a rozšiřoval zejména přírodovědecké sbírky. 1848–49 vykonával mandát poslance moravského zemského sněmu (městská kurie, volební obvod Brno). 1850 odešel do důchodu, poté se věnoval sepisování článků a sběru minerálů. 1851 se stal prvním předsedou Wernerovy společnosti pro geologický výzkum Moravy a Slezska (Wernerverein zur geognostischen Durchforschung von Mähren und Schlesien), jež byla založena ke stému výročí narození německého geologa a mineraloga A. G. Wernera.
H. se stal členem učených společností v českých zemích (např. c. k. Moravsko-slezské společnosti pro zvelebení orby, přírodoznalství a vlastivědy v Brně a německého přírodovědně-medicínského spolku Lotos v Praze) a v zahraničí (Řezno, Vratislav, Klagenfurt, Berlín, Kodaň). Zajímal se o geologii, geografii, historii, historickou vlastivědu, statistiku a filologii s důrazem na Moravu a Slezsko. Byl autorem nevydaného díla o statistice těchto zemí v první polovině 19. století. Tiskem vyšly jeho dějiny těšínského Slezska (Versuch über die Geschichte des Herzogthumes Teschen von den ältesten bis auf die gegenwärtigen Zeiten, 1818), průvodce po Františkově muzeu (Das Franzensmuseum, 1853) či knihy o moravsko-slezské fauně (Mährens und k. k. Schlesiens Fische, Reptilien und Vögel, 1856). Pro topografii Moravy Řehoře Volného H. charakterizoval přírodní a politické poměry jednotlivých krajů. Psal hesla pro Brockhausův lexikon, přispíval do časopisů Moravia, Archiv für Geographie, Mittheilungen der k. k. mährisch-schlesischen Gesellschaft, Lotos aj.
L: nekrolog: M. Trapp, † Professor A. H., in: Brünner Zeitung 6. 4. 1864, s. 667–669. Wurzbach 8, s. 224–225; 14, s. 474; RSN 3, s. 707; OSN 11, s. 30; BL 1, s. 578–579 (se soupisem díla a literatury); Lidová kultura, s. 70; Sklenář, s. 212; Slezsko 8, s. 49 (se soupisem díla a literatury); J. Skutil, H. praehistorické nálezy z Úvalna, in: Věstník Matice opavské 40, 1935, s. 125–130; L. Jisl, Počátky archeologického bádání ve Slezsku a opavská muzea. 150 let Slezského muzea, 1964, s. 122–124; V. Nekuda, 150 let Moravského musea v Brně, 1969, s. 15–21; J. Pernes, Počátky existence Moravského zemského muzea v Brně, in: Acta Musei Moraviae – Scientiae sociales 77, 1992, s. 3–17; Z. Fišer, Františkovo muzeum první rok ve správě Markrabství moravského, in: tamtéž 85, 2000, s. 3–11; cs.wikipedia.org (se soupisem díla, stav k 24. 1. 2019); http://www.tesin.cz/?kdo-je-kdo=albin-heinrich (se soupisem literatury, stav k 24. 1. 2019).
P: ZA, Opava, Sbírka matrik Severomoravského kraje, matrika nar. řkt. f. ú. Břidličná, inv. č. 7443, sign. R V 3, 1720–1799, fol. 165; MZA, Brno, Sbírka matrik, matrika zemř. řkt. f. ú. Brno – sv. Petr a Pavel (na dómě), sign. 16961, 1860–1921, fol. 42.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Martina Holemá, Vojtěch Szajkó
