Biografický slovník
HEINRICH von Meissen ?1250-29.11.1318: Porovnání verzí
(HEINRICH_v.Meissen_1250-29.11.1318) |
|||
| (Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = HEINRICH | + | | jméno = HEINRICH von Meissen |
| − | | obrázek = | + | | obrázek = Heinrich von Meissen zpevnik.jpg |
| − | | datum narození = 1250 | + | | datum narození = ?1250 |
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Míšeň (Německo) |
| datum úmrtí = 29.11.1318 | | datum úmrtí = 29.11.1318 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Mohuč (Německo) |
| − | | povolání = 63- Spisovatel | + | | povolání = 63- Spisovatel<br />78- Hudební interpret |
| − | 78- Hudební interpret | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 415 |
| + | }} | ||
| + | '''HEINRICH von Meissen''' ''(též JINDŘICH, zv. Frauenlob), * ? 1250 Míšeň (Německo), † 29. 11. 1318 Mohuč (Německo), básník, minnesanger'' | ||
| + | |||
| + | Pocházel zřejmě z Míšně a proslavil se jako básník – skladatel | ||
| + | lyrických písní tzv. pozdního minnesangu. Již během života | ||
| + | byl napodobován jinými autory a získal přízvisko Frauenlob, tj. ten, který chválí Pannu Marii. Pravděpodobně se živil | ||
| + | skládáním děl při pobytech na dvorech nobility a panovníků, | ||
| + | nicméně v pramenech se zachovala pouze jedna konkrétní | ||
| + | zpráva. Jedná se o doklad, jenž pochází z okolí korutanského vévody a někdejšího českého krále Jindřicha. V souboru | ||
| + | tzv. ''Tyrolských knih počtů'' se z roku 1299 dochoval zápis z účetní knihy tyrolského města Thaur, podle něhož byl H. zakoupen kůň. Ostatní informace o slavném pěvci vycházejí z interpretací literárních děl. Na jejich základě se předpokládá, že | ||
| + | působil také na dvoře římského krále Rudolfa I. Habsburského, a to patrně v době oslav panovníkova vítězství na Moravském poli (1278). Rovněž se uvažuje o jeho pobytu na dvoře vratislavského vévody Jindřicha IV. Proba a v okolí českého | ||
| + | krále Václava II.; H. se zřejmě 1292 zúčastnil jeho tažení do | ||
| + | Opole, kde dosáhl pasování na rytíře, což zachytil v oslavné | ||
| + | básni. Pravděpodobně byl autorem žalozpěvu na královu smrt | ||
| + | (''Totenklage''). Píseň se nezachovala, vypráví však o ní Otakar | ||
| + | Štýrský ve veršované kronice z počátku 14. století. Ve vztahu k Václavovi II. se předpokládá ještě H. vliv na panovníkovu vlastní básnickou tvorbu, resp. na tři lyrické písně, jež jsou ovlivněny H. básnickým slohem. H. proslul květnatým | ||
| + | těžkým stylem a složitými slovními hříčkami, sémantickými | ||
| + | figurami, užíváním metafor či alegorií. Za vrcholné autorovo | ||
| + | dílo bývají označovány ''Lejch o Panně Marii'' a přebásněná ''Píseň písní'' (kolem 1290). Za první datovatelné dílo (1287) se | ||
| + | považuje žalozpěv nad smrtí Konráda z Würzburgu, básníka | ||
| + | z druhé poloviny 13. století. Patrně posledním H. mecenášem | ||
| + | se stal mohučský arcibiskup a kurfiřt Svaté říše římské Petr | ||
| + | z Aspeltu, na jehož dvoře básník zemřel. Byl pohřben v mohučském dómu sv. Martina. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' HS 1, s. 414–415; Moravo, Čechy radujte se!, 1998, s. 177; Hle, již v mém | ||
| + | srdci vstává den. Antologie německé dvorské lyriky 12.–14. století, S. Stanovská (ed.), 2009, s. 138–139; D. Krywalski, Geschichte der deutschsprachigen | ||
| + | Literatur des Mittelalters in den böhmischen Ländern, 2009, rejstřík; S. Stanovská – J. Zelenka – D. Dvořáčková-Malá, Dvorská literatura, in: D. Dvořáčková-Malá – J. Zelenka a kol., Přemyslovský dvůr. Život knížat králů a rytířů ve středověku, 2014, s. 40–56; https://de.wikipedia.org/wiki/Frauenlob (se soupisem německé literatury, stav k 20. 12. 2019). | ||
| + | |||
| + | Dana Dvořáčková-Malá | ||
| + | |||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
| Řádka 16: | Řádka 46: | ||
[[Kategorie:1250]] | [[Kategorie:1250]] | ||
| + | [[Kategorie:Míšeň]] | ||
[[Kategorie:1318]] | [[Kategorie:1318]] | ||
| + | [[Kategorie:Mohuč]] | ||
| + | |||
| + | <gallery> | ||
| + | Heinrich von Meissen zpevnik.jpg|Vyobrazení Heinricha von Meissen ve Velkém heidelberském zpěvníku | ||
| + | </gallery> | ||
Aktuální verze z 23. 6. 2022, 13:13
| HEINRICH von Meissen | |
 | |
| Narození | ?1250 |
|---|---|
| Místo narození | Míšeň (Německo) |
| Úmrtí | 29.11.1318 |
| Místo úmrtí | Mohuč (Německo) |
| Povolání |
63- Spisovatel 78- Hudební interpret |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 415 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=48627 |
HEINRICH von Meissen (též JINDŘICH, zv. Frauenlob), * ? 1250 Míšeň (Německo), † 29. 11. 1318 Mohuč (Německo), básník, minnesanger
Pocházel zřejmě z Míšně a proslavil se jako básník – skladatel lyrických písní tzv. pozdního minnesangu. Již během života byl napodobován jinými autory a získal přízvisko Frauenlob, tj. ten, který chválí Pannu Marii. Pravděpodobně se živil skládáním děl při pobytech na dvorech nobility a panovníků, nicméně v pramenech se zachovala pouze jedna konkrétní zpráva. Jedná se o doklad, jenž pochází z okolí korutanského vévody a někdejšího českého krále Jindřicha. V souboru tzv. Tyrolských knih počtů se z roku 1299 dochoval zápis z účetní knihy tyrolského města Thaur, podle něhož byl H. zakoupen kůň. Ostatní informace o slavném pěvci vycházejí z interpretací literárních děl. Na jejich základě se předpokládá, že působil také na dvoře římského krále Rudolfa I. Habsburského, a to patrně v době oslav panovníkova vítězství na Moravském poli (1278). Rovněž se uvažuje o jeho pobytu na dvoře vratislavského vévody Jindřicha IV. Proba a v okolí českého krále Václava II.; H. se zřejmě 1292 zúčastnil jeho tažení do Opole, kde dosáhl pasování na rytíře, což zachytil v oslavné básni. Pravděpodobně byl autorem žalozpěvu na královu smrt (Totenklage). Píseň se nezachovala, vypráví však o ní Otakar Štýrský ve veršované kronice z počátku 14. století. Ve vztahu k Václavovi II. se předpokládá ještě H. vliv na panovníkovu vlastní básnickou tvorbu, resp. na tři lyrické písně, jež jsou ovlivněny H. básnickým slohem. H. proslul květnatým těžkým stylem a složitými slovními hříčkami, sémantickými figurami, užíváním metafor či alegorií. Za vrcholné autorovo dílo bývají označovány Lejch o Panně Marii a přebásněná Píseň písní (kolem 1290). Za první datovatelné dílo (1287) se považuje žalozpěv nad smrtí Konráda z Würzburgu, básníka z druhé poloviny 13. století. Patrně posledním H. mecenášem se stal mohučský arcibiskup a kurfiřt Svaté říše římské Petr z Aspeltu, na jehož dvoře básník zemřel. Byl pohřben v mohučském dómu sv. Martina.
L: HS 1, s. 414–415; Moravo, Čechy radujte se!, 1998, s. 177; Hle, již v mém srdci vstává den. Antologie německé dvorské lyriky 12.–14. století, S. Stanovská (ed.), 2009, s. 138–139; D. Krywalski, Geschichte der deutschsprachigen Literatur des Mittelalters in den böhmischen Ländern, 2009, rejstřík; S. Stanovská – J. Zelenka – D. Dvořáčková-Malá, Dvorská literatura, in: D. Dvořáčková-Malá – J. Zelenka a kol., Přemyslovský dvůr. Život knížat králů a rytířů ve středověku, 2014, s. 40–56; https://de.wikipedia.org/wiki/Frauenlob (se soupisem německé literatury, stav k 20. 12. 2019).
Dana Dvořáčková-Malá
Vyobrazení Heinricha von Meissen ve Velkém heidelberském zpěvníku
