HEINTSCHEL Felix 19.1.1819-15.12.1896: Porovnání verzí

Z Personal
(HEINTSCHEL_von_Heine_Felix_19.1.1819-15.12.1896)
 
m (Holoubková přesunul stránku HEINTSCHEL von Heine Felix 19.1.1819-15.12.1896 na HEINTSCHEL Felix 19.1.1819-15.12.1896 bez založení přesměrování)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
−
| jméno = Felix HEINTSCHEL von Heine
+
| jméno = Felix HEINTSCHEL
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 19.1.1819
 
| datum narození = 19.1.1819
−
| místo narození = Jindřichovice pod Smrkem (okr. Liberec)
+
| místo narození = Jindřichovice pod Smrkem
 
| datum úmrtí = 15.12.1896
 
| datum úmrtí = 15.12.1896
−
| místo úmrtí = Klenová o. Klatovy
+
| místo úmrtí = Klenová (u Klatov)
 
| povolání = 33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu
 
| povolání = 33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Felix HEINTSCHEL von Heine
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 417-418
 +
}}
 +
'''HEINTSCHEL, Felix''', ''* 19. 1. 1819 Jindřichovice pod Smrkem, † 15. 12. 1896 Klenová (u Klatov), textilní podnikatel''
 +
 
 +
Pocházel z rodiny tkalcovského faktora Johanna H. (1792 až
 +
1867) a Veroniky, roz. Schusterové; byl pokřtěn Johann Felix.
 +
U otce se vyučil soukačem a tkalcem. 1841 se osamostatnil
 +
a odstěhoval do nedalekých Černous, kde se stal nákladníkem
 +
a současně vyráběl žakárové damaškové šály a běhouny. Kapitál údajně získal náhodnou výhrou v loterii. 1850 vybudoval nákladnictví také v rodišti; produkci podomáckých tkalců dodával do továren ve Varnsdorfu, Chrastavě a v Liberci.
 +
O dva roky později založil s bratrem Eduardem ruční tiskárnu
 +
a barvírnu E. Heintschel and Co., vyrábějící zejména šatovky, šály a šátky dodávané do velkých měst. Stále se jednalo spíše
 +
o manufakturní výrobu. Společně vybudovali prodejní sklady
 +
ve Vídni a v Praze.
 +
 
 +
Po smrti Eduarda (1857) vedl H. podnik samostatně a postupně výrobu zmechanizoval. Zprovoznil strojní tkalcovnu a rozšířil ji z původních třiceti dvou na pět set stavů. V Jizerských horách měl také vyšívačskou faktorii, v níž zaměstnával na čtyři
 +
sta ručních vyšívaček. K oblíbeným výrobkům patřily tkaniny
 +
z kašmírské vlny, potištěný a metrový textil nebo mexické plášťoviny či ponča. Většinu produkce exportoval do Střední a Jižní
 +
Ameriky, Indie a Ruska. Založil prodejní sklady v Budapešti,
 +
obchodní zastoupení měl v celé Evropě. 1884 postavil tkalcovnu s tisíci stavy v Bernarticích na Trutnovsku.
 +
 
 +
Od 1880 do firmy jako společníci přistupovali jeho synové z  prvního manželství s  Julianou, roz. Mauermannovou:
 +
'''Franz  H.''' (* 24. 5. 1845, † 27. 8. 1901), '''Maxmilián H.'''
 +
(* 21. 6. 1848, † 4. 6. 1922), '''Eduard H.''' (1850–1890), jehož
 +
manželka Adelayda pocházela z Peru (jako vdova žila na zámku v Červeném Újezdě /u Votic/, který dala vyzdobit reliéfy
 +
Františka Bílka), '''Felix H. ml.''' (1851–1923), a nejmladší Oskar
 +
H. (1860–1925). H. byl 1883 povýšen do šlechtického stavu
 +
s přídomkem von Heinegg.
 +
 
 +
Podruhé se H. oženil 1890 s Johannou, roz. Merkucziovou,
 +
prodavačkou v rukavičkářském obchodě, s níž měl dceru Paulu. Vystoupil z firmy a 1892 se vzdal svého podílu. Odstěhoval se do Klenové (u Klatov). Velkostatek se zámkem v areálu zříceniny hradu patřil rodině sice už od 1883, ale H. ho pro
 +
sebe získal 1890. Patřil k mecenášům obce, v nedalekých Janovicích dal postavit železný most přes řeku Úhlavu a přispěl
 +
na výstavbu školy pro české děti. Podporoval poklidné soužití
 +
Čechů a Němců. Na jeho paměť dala nedaleko Klenové vdova
 +
Johanna postavit podle plánů Josefa Mockera novogotickou
 +
kapli sv. Felixe.
 +
 
 +
'''L:''' BL 1, s. 581, Myška 1, s. 161–162; L. Sýkorová, F. H. von Heinegg – Stránky z deníku, in: Sborník prací z historie a dějin umění 3, 2004, s. 191–199; F. Kožíšek, Villa Vallila. Dům s  příběhem a  Bílkovými reliéfy, in: Zprávy
 +
Společnosti Františka Bílka 32, 2014, s. 15–24; www.kohoutikriz.org (stav
 +
k 4. 11. 2019).
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/d2bf4573-1d10-4768-acb1-d2c98bba82cc Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Tomáš Burda
  
−
== Literatura ==
 
−
Podnikatelé, 161-2;
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu]]
 
[[Kategorie:33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu]]
Řádka 19: Řádka 59:
 
[[Kategorie:Jindřichovice_pod_Smrkem]]
 
[[Kategorie:Jindřichovice_pod_Smrkem]]
 
[[Kategorie:1896]]
 
[[Kategorie:1896]]
−
[[Kategorie:Klenová_o._Klatovy]]
+
[[Kategorie:Klenová]]

Aktuální verze z 9. 3. 2022, 12:38

Felix HEINTSCHEL
Narození 19.1.1819
Místo narození Jindřichovice pod Smrkem
Úmrtí 15.12.1896
Místo úmrtí Klenová (u Klatov)
Povolání 33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu
Citace Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 417-418
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=77667

HEINTSCHEL, Felix, * 19. 1. 1819 Jindřichovice pod Smrkem, † 15. 12. 1896 Klenová (u Klatov), textilní podnikatel

Pocházel z rodiny tkalcovského faktora Johanna H. (1792 až 1867) a Veroniky, roz. Schusterové; byl pokřtěn Johann Felix. U otce se vyučil soukačem a tkalcem. 1841 se osamostatnil a odstěhoval do nedalekých Černous, kde se stal nákladníkem a současně vyráběl žakárové damaškové šály a běhouny. Kapitál údajně získal náhodnou výhrou v loterii. 1850 vybudoval nákladnictví také v rodišti; produkci podomáckých tkalců dodával do továren ve Varnsdorfu, Chrastavě a v Liberci. O dva roky později založil s bratrem Eduardem ruční tiskárnu a barvírnu E. Heintschel and Co., vyrábějící zejména šatovky, šály a šátky dodávané do velkých měst. Stále se jednalo spíše o manufakturní výrobu. Společně vybudovali prodejní sklady ve Vídni a v Praze.

Po smrti Eduarda (1857) vedl H. podnik samostatně a postupně výrobu zmechanizoval. Zprovoznil strojní tkalcovnu a rozšířil ji z původních třiceti dvou na pět set stavů. V Jizerských horách měl také vyšívačskou faktorii, v níž zaměstnával na čtyři sta ručních vyšívaček. K oblíbeným výrobkům patřily tkaniny z kašmírské vlny, potištěný a metrový textil nebo mexické plášťoviny či ponča. Většinu produkce exportoval do Střední a Jižní Ameriky, Indie a Ruska. Založil prodejní sklady v Budapešti, obchodní zastoupení měl v celé Evropě. 1884 postavil tkalcovnu s tisíci stavy v Bernarticích na Trutnovsku.

Od 1880 do firmy jako společníci přistupovali jeho synové z prvního manželství s Julianou, roz. Mauermannovou: Franz H. (* 24. 5. 1845, † 27. 8. 1901), Maxmilián H. (* 21. 6. 1848, † 4. 6. 1922), Eduard H. (1850–1890), jehož manželka Adelayda pocházela z Peru (jako vdova žila na zámku v Červeném Újezdě /u Votic/, který dala vyzdobit reliéfy Františka Bílka), Felix H. ml. (1851–1923), a nejmladší Oskar H. (1860–1925). H. byl 1883 povýšen do šlechtického stavu s přídomkem von Heinegg.

Podruhé se H. oženil 1890 s Johannou, roz. Merkucziovou, prodavačkou v rukavičkářském obchodě, s níž měl dceru Paulu. Vystoupil z firmy a 1892 se vzdal svého podílu. Odstěhoval se do Klenové (u Klatov). Velkostatek se zámkem v areálu zříceniny hradu patřil rodině sice už od 1883, ale H. ho pro sebe získal 1890. Patřil k mecenášům obce, v nedalekých Janovicích dal postavit železný most přes řeku Úhlavu a přispěl na výstavbu školy pro české děti. Podporoval poklidné soužití Čechů a Němců. Na jeho paměť dala nedaleko Klenové vdova Johanna postavit podle plánů Josefa Mockera novogotickou kapli sv. Felixe.

L: BL 1, s. 581, Myška 1, s. 161–162; L. Sýkorová, F. H. von Heinegg – Stránky z deníku, in: Sborník prací z historie a dějin umění 3, 2004, s. 191–199; F. Kožíšek, Villa Vallila. Dům s příběhem a Bílkovými reliéfy, in: Zprávy Společnosti Františka Bílka 32, 2014, s. 15–24; www.kohoutikriz.org (stav k 4. 11. 2019).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Tomáš Burda

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=HEINTSCHEL_Felix_19.1.1819-15.12.1896&oldid=123033“