HEINTSCHEL Hanns Georg 5.9.1919-5.12.1944: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Hans Georg HEINTSCHEL
 
| jméno = Hans Georg HEINTSCHEL
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Heinschel_Hanns_Georg_portret.jpg
 
| velikost obrázku =  
 
| velikost obrázku =  
 
| popisek obrázku =  
 
| popisek obrázku =  

Aktuální verze z 2. 7. 2022, 11:46

Hans Georg HEINTSCHEL
Narození 5.9.1919
Místo narození Kněžice (č. o. Petrovice /u Sušice/)
Úmrtí 5.12.1944
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání 63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 418
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=143297

HEINTSCHEL, Hanns Georg, * 5. 9. 1919 Kněžice (č. o. Petrovice /u Sušice/), † 5. 12. 1944 Vídeň (Rakousko), básník

Pravnuk Felixe H. (1819–1896), vnuk Oskara H. (1860–1925), syn Wolfganga H. (1883–1961) a Albertiny, roz. Hallamové (1885–1961); H. měl tři starší sestry. Vyrůstal na Šumavě, 1926 však rodina musela zadlužený statek prodat a přestěhovala se do Vídně, kde H. 1937 maturoval na Theresianu. Vstoupil do kněžského semináře v Innsbrucku. Po anšlusu Rakouska 1938 musel studia přerušit a ještě téhož roku byl poprvé zatčen. Patřil k rozhodným odpůrcům národního socialismu. Zapojil se do odboje ve skupině Österreichische Freiheitsbewegung, vedené řádovým knězem a moravským rodákem Romanem Karlem Scholzem. Po zradě jednoho z jejích členů byli H. i Scholz 1940 zatčeni a uvězněni a s nimi téměř dvě desítky dalších osob ze skupiny. H. v té době napsal sbírku lyrických básní Der dunkelblaue Kranz – den getreuen Freunden gewidmet (Tmavomodrý věnec – věnováno věrným druhům; vydána s titulem Vermächtnis, Graz 1947). Na jaře 1944 se konal soud, který skončil udělením trestu smrti za velezradu. K jedenácti odsouzeným se řadil i H., jenž byl vzápětí sťat gilotinou a tajně pohřben na vídeňském Ústředním hřbitově. Katolická církev ho zařadila mezi mučedníky a zvažuje jeho blahořečení. Na Wohllebengasse 7 ve čtvrtém vídeňském obvodě ho od 1995 připomíná pamětní deska.

L: ÖBL 2, s. 251; Czeike 3, s. 128; www.kohoutikriz.org (stav k 4. 11. 2019); de.wikipedia.org (stav k 5. 11. 2019).

Tomáš Burda