Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky HEINZ Josef st. 11.6.1564-15.10.1609

{{Infobox - osoba
| jméno = Josef st. HEINZ
| obrázek = Heinz Josef st. portret.jpg
| datum narození = 11.6.1564 (křest)
| místo narození = Basilej (Švýcarsko)
| datum úmrtí = 15.10.1609
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik<br />74- Architekt

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 421
}}
'''HEINZ, Josef st.''' ''(též Heintz, Joseph), * 11. 6. 1564 (křest) Basilej (Švýcarsko), † 15. 10. 1609 Praha, architekt, malíř'' 

Vyučil se v Basileji u malíře Hanse Bocka st. a patrně také u svého otce, kameníka a stavitele Daniela H. st. V letech 1584–91 
H. pobýval v  Itálii, nejdříve v Římě, 1587–89  v  Benátkách 
a ve Florencii, zřejmě se zdržoval i v Bologni a na dalších místech. V  Římě se patrně pohyboval v  okruhu nizozemských 
malířů. Uměleckou dráhu chtěl nastoupit na  saském dvoře, 
na cestě do Saska se však doslechl o smrti kurfiřta Christiana I. († 1591), zůstal tedy v Praze, kde byl v prosinci 1591 
zmiňován jako dvorní malíř císaře Rudolfa II., přijatý se zpětnou platností již od ledna. V Čechách nepochybně pobýval 
do léta následujícího roku, poté odcestoval do Itálie, 1592–93 
je bezpečně doložen v Římě, kam ho císař poslal kreslit a kopírovat slavná malířská díla. 

Asi ve druhé polovině 1596 H. odcestoval do Bernu, kde mu 
zemřel otec, 1597 se pohyboval v bavorském Augsburgu, ve 
městě se 1598 oženil s  dcerou zlatníka Reginou Gretzingerovou a  díky sňatku tam získal měšťanství. V  manželství se 
narodily tři děti, syn '''Josef H. ml.''' (? 1600 – 1678) se stal rovněž známým malířem. 1600–01 H. pobýval střídavě v Praze 
a  Augsburgu. 1599 snad vypracoval projekty k  novostavbě 
císařského zámku v Linci. 1602 ho v Praze nobilitoval císař 
Rudolf II., který si jeho práce velmi cenil, a to současně s bratrem Danielem H. ml. 1602–03 H. dostal jako císařský stavitel zaplaceno za plány k augsburské zbrojnici. V lednu 1603 se uplatnil jako architekt při přestavbě zámku v Neuburgu an 
der Donau. Údajně se podílel i na úpravách místního kostela, 
věže, radnice a zemského domu. Od té doby v H. tvorbě převážily architektonické úlohy. Koncem září 1603 byl H. opět 
v Praze, v prosinci téhož roku ve Štýrském Hradci portrétoval 
členy císařské rodiny. Znovu se v Praze objevil v červnu 1604, 
ale již v červenci údajně hovořil s würzburským biskupem Juliem Echterem o plánech tamní pevnosti Marienberg. 1606 
během delšího pobytu v Augsburgu H. pracoval na úpravách 
zámku ve švábském Haunsheimu a maloval tam pro kostel. 
Navrhoval pravděpodobně rovněž model nerealizované lodžie 
na Perlachu v Augsburgu (1609), projektoval detaily pro evangelický kostel sv. Ulricha v Augsburgu, kde rovněž nadále sledoval výstavbu zbrojnice. Na počátku června 1607 se vrátil do 
Prahy, kde nato zemřel. 

Předpokládá se, že H. se podílel na architektonickém formování luterského kostela Nejsvětější Trojice na Malé Straně v Praze 
(dnes P. Marie Vítězné). Jeho malířská tvorba byla ovlivněna 
italskou malbou, pozdní práce především benátským šerosvitem. Věnoval se jak náboženským, tak mytologickým kompozicím, maloval drobné kabinetní obrazy, významné byly jeho portréty. H. díla uchovává především vídeňské Uměleckohistorické muzeum, drážďanský Zwinger a Národní galerie 
v Praze.

'''D:''' výběr: Portrét Rudolfa II., 1594; Cesta do Emauz, 1598; Diana a Akteïon, 
před 1600 (vše Kunsthistorisches Museum Wien); Portrét muže a ženy, 1598 
(Kunstmuseum  Bern); Únos Proserpiny (Gemäldegalerie Dresden); Faëthonův pád (Museum der bildenden Künste Leipzig); Klanění pastýřů (NG Praha); Poslední soud, 1608–1609 (Obrazárna Pražského hradu); Sv. Rodina se 
sv. Kateřinou a  Barborou (kaple sv. Barbory v  klášteře sv. Tomáše na Malé 
Straně v Praze).

'''L:''' OSN 11, s. 32; Thieme–Becker 16, s. 311–312; Toman 1, s. 316; NDB 8, 
s. 443–444; J. Zimmer, Josephus Heintzius – architectus cum antiquis comparandus. Příspěvky k poznání rudolfinské architektury mezi léty 1590–1612, 
in: Umění 17, 1969, s. 217–246; J. Zimmer, Joseph Heintz der Ältere als 
Maler, Weissenhorn 1971; týž, Joseph Heintz als Architekt, in: Elias Holl 
und das Augsburger Rathaus, Regensburg 1985, s. 98–118; Th. Da Costa-Kaufmann, The School of Prague. Painting at the Court of Rudolf II., Chicago–London 1988, s. 36–37, 39–40, 108–109; DČVU 2/1, s. 199–204; 
NEČVU 1, s. 252; De Gruyter Allgemeines Künstlerlexikon, Bd. 71, Berlin–
Boston 2011, s. 242–244; M. Ježková, Bibliographie Joseph Heintz d. Ä. als 
Maler und Zeichner, in: Studia Rudolphina. Bulletin of the Research Center 
for Visual Arts and Culture in the Age of Rudolf II., sv. 16, 2016, s. 128–134; 
cs.wikipedia.org (s další literaturou; stav k 10. 8. 2019).

Pavel Vlček

 
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
[[Kategorie:74- Architekt]]

[[Kategorie:1564]]
[[Kategorie:Basilej]]
[[Kategorie:1609]]
[[Kategorie:Praha]]

<gallery>
Heinz Josef st. portret.jpg|Portrét Josefa Heinze st. od Hanse von Aachena, asi 1584 (Národní galerie Praha)
Heinz Josef st. Rudolf II..jpg|Portrét Rudolfa II., asi 1592 (Uměleckoprůmyslové muzeum Vídeň)
Heinz Josef st. Diana.jpg|Diana překvapena Aktaiónem, 1595-1597 (Uměleckoprůmyslové muzeum Vídeň)
</gallery>