Biografický slovník
HEISER Blažej 29.1.1926-27.7.1990: Porovnání verzí
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 29.1.1926 | | datum narození = 29.1.1926 | ||
| − | | místo narození = Bratislava | + | | místo narození = Bratislava (Slovensko) |
| datum úmrtí = 27.7.1990 | | datum úmrtí = 27.7.1990 | ||
| místo úmrtí = Havířov | | místo úmrtí = Havířov | ||
| Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 422-423 |
| + | }} | ||
| + | '''HEISER, Blažej''', ''* 29. 1. 1926 Bratislava (Slovensko), † 27. 7. 1990 Havířov, architekt, urbanista'' | ||
| + | |||
| + | H. rodiče pocházeli z bývalé Jugoslávie. Otec, vyučený holič, | ||
| + | působil v dělnických profesích, matka pracovala jako prodavačka a domovnice. H. odmaturoval 1946 na reálném gymnáziu v Záhřebu, tamtéž začal studovat techniku. Poté co se rodina 1947 přestěhovala do Československa, absolvoval Vysokou | ||
| + | školu architektury a pozemního stavitelství v Praze (Ing. arch. | ||
| + | 1952). V rámci výzvy Budování Ostravska nastoupil 1954 do | ||
| + | podniku Stavoprojekt Ostrava a usadil se v Havířově. | ||
| + | |||
| + | Projektoval obytné bloky, mateřské a základní školy, následně větší stavební a urbanizační celky s komplexní občanskou | ||
| + | vybaveností. Podílel se na projekci a výstavbě bloku B 45 na | ||
| + | havířovském náměstí Republiky pro účely hlavní pošty a výstavní síně. Samostatně realizoval hotelový areál Merkur, obchodní středisko Luna a hlavní městskou knihovnu v Havířově. Byl autorem typizace bytových objektů BP70-OS, které | ||
| + | tvoří obytné čtvrtě Havířova i jiných měst. Vedl výstavbu sídliště Přerov-Šířava; za ně obdržel cenu Stavoprojektu Ostrava | ||
| + | za nejlepší realizaci roku. | ||
| + | |||
| + | Uplatnil se v šedesátých až osmdesátých letech dvacátého století jako hlavní projektant sídlištního celku Orlová-Lutyně, kde navrhl také smuteční síň, letní koupaliště, Dům dětí a mládeže. Spolupracoval s výtvarníky a sochaři (např. s akademickým sochařem J. Wielgusem: socha matky s dítětem před | ||
| + | ZŠ 1. Máje v Havířově, socha ženy před nemocnicí a sousoší | ||
| + | v areálu Merkur tamtéž; s akademickým sochařem J. Brožem: | ||
| + | Památník Osvobození v Karviné – Novém Městě; s akademickým sochařem O. Ciencialou: Památník obětem stávky na | ||
| + | Dole Trojice 1894 ve Slezské Ostravě /1965–66/; s akademickým malířem J. Kapcem: interiér objektu Luna v Havířově). | ||
| + | Byl členem Svazu československých architektů a Klubu přátel | ||
| + | výtvarného umění v Havířově, kde působil v radě MNV. Zasedal v komisi výstavby a životního prostředí MNV v Orlové. Po | ||
| + | nástupu tzv. normalizace musel z veřejného dění odejít, protože nesouhlasil s invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa. 1953 se oženil s Ludmilou, roz. Stratilovou. Z manželství se narodili synové Zdeněk (vystudoval pedagogickou | ||
| + | fakultu v Ostravě) a Vladimír (* 1957), architekt. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Slezsko 13, s. 38 (se soupisem literatury); A. Madigarová, Architektura | ||
| + | a urbanismus v Havířově 1947–1970, 2010 (magisterská diplomová práce, | ||
| + | FF UP, Olomouc), s. 68, 92; H. Křenková, Socialistický realismus v architektuře měst severní Moravy, 2013 (bakalářská diplomová práce, VŠB–TUO, | ||
| + | Hornicko-geologická fakulta, Ostrava), s. 13; http://ostravskesochy.cz/ | ||
| + | autor/369-Blazej-Heiser (s fotografiemi děl, stav k 7. 10. 2019); http://www. | ||
| + | soupispamatek.com/okres_tesin/foto/havirov/havirov.htm (s fotografiemi děl, | ||
| + | stav k 7. 10. 2019). | ||
| + | |||
| + | Vojtěch Szajkó | ||
| + | |||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:74- Architekt]] | [[Kategorie:74- Architekt]] | ||
Verze z 10. 3. 2022, 09:59
| Blažej HEISER | |
 | |
| Narození | 29.1.1926 |
|---|---|
| Místo narození | Bratislava (Slovensko) |
| Úmrtí | 27.7.1990 |
| Místo úmrtí | Havířov |
| Povolání | 74- Architekt |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 422-423 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=135029 |
HEISER, Blažej, * 29. 1. 1926 Bratislava (Slovensko), † 27. 7. 1990 Havířov, architekt, urbanista
H. rodiče pocházeli z bývalé Jugoslávie. Otec, vyučený holič, působil v dělnických profesích, matka pracovala jako prodavačka a domovnice. H. odmaturoval 1946 na reálném gymnáziu v Záhřebu, tamtéž začal studovat techniku. Poté co se rodina 1947 přestěhovala do Československa, absolvoval Vysokou školu architektury a pozemního stavitelství v Praze (Ing. arch. 1952). V rámci výzvy Budování Ostravska nastoupil 1954 do podniku Stavoprojekt Ostrava a usadil se v Havířově.
Projektoval obytné bloky, mateřské a základní školy, následně větší stavební a urbanizační celky s komplexní občanskou vybaveností. Podílel se na projekci a výstavbě bloku B 45 na havířovském náměstí Republiky pro účely hlavní pošty a výstavní síně. Samostatně realizoval hotelový areál Merkur, obchodní středisko Luna a hlavní městskou knihovnu v Havířově. Byl autorem typizace bytových objektů BP70-OS, které tvoří obytné čtvrtě Havířova i jiných měst. Vedl výstavbu sídliště Přerov-Šířava; za ně obdržel cenu Stavoprojektu Ostrava za nejlepší realizaci roku.
Uplatnil se v šedesátých až osmdesátých letech dvacátého století jako hlavní projektant sídlištního celku Orlová-Lutyně, kde navrhl také smuteční síň, letní koupaliště, Dům dětí a mládeže. Spolupracoval s výtvarníky a sochaři (např. s akademickým sochařem J. Wielgusem: socha matky s dítětem před ZŠ 1. Máje v Havířově, socha ženy před nemocnicí a sousoší v areálu Merkur tamtéž; s akademickým sochařem J. Brožem: Památník Osvobození v Karviné – Novém Městě; s akademickým sochařem O. Ciencialou: Památník obětem stávky na Dole Trojice 1894 ve Slezské Ostravě /1965–66/; s akademickým malířem J. Kapcem: interiér objektu Luna v Havířově). Byl členem Svazu československých architektů a Klubu přátel výtvarného umění v Havířově, kde působil v radě MNV. Zasedal v komisi výstavby a životního prostředí MNV v Orlové. Po nástupu tzv. normalizace musel z veřejného dění odejít, protože nesouhlasil s invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa. 1953 se oženil s Ludmilou, roz. Stratilovou. Z manželství se narodili synové Zdeněk (vystudoval pedagogickou fakultu v Ostravě) a Vladimír (* 1957), architekt.
L: Slezsko 13, s. 38 (se soupisem literatury); A. Madigarová, Architektura a urbanismus v Havířově 1947–1970, 2010 (magisterská diplomová práce, FF UP, Olomouc), s. 68, 92; H. Křenková, Socialistický realismus v architektuře měst severní Moravy, 2013 (bakalářská diplomová práce, VŠB–TUO, Hornicko-geologická fakulta, Ostrava), s. 13; http://ostravskesochy.cz/ autor/369-Blazej-Heiser (s fotografiemi děl, stav k 7. 10. 2019); http://www. soupispamatek.com/okres_tesin/foto/havirov/havirov.htm (s fotografiemi děl, stav k 7. 10. 2019).
Vojtěch Szajkó
