StránkaDiskuseZobrazit zdrojHistorie HEISER Blažej 29.1.1926-27.7.1990

Blažej HEISER
Narození	29.1.1926
Místo narození	Bratislava (Slovensko)
Úmrtí	27.7.1990
Místo úmrtí	Havířov
Povolání	74- Architekt
Citace	Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 422-423
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=135029

HEISER, Blažej, * 29. 1. 1926 Bratislava (Slovensko), † 27. 7. 1990 Havířov, architekt, urbanista

H. rodiče pocházeli z bývalé Jugoslávie. Otec, vyučený holič, působil v dělnických profesích, matka pracovala jako prodavačka a domovnice. H. odmaturoval 1946 na reálném gymnáziu v Záhřebu, tamtéž začal studovat techniku. Poté co se rodina 1947 přestěhovala do Československa, absolvoval Vysokou školu architektury a pozemního stavitelství v Praze (Ing. arch. 1952). V rámci výzvy Budování Ostravska nastoupil 1954 do podniku Stavoprojekt Ostrava a usadil se v Havířově.

Projektoval obytné bloky, mateřské a základní školy, následně větší stavební a urbanizační celky s komplexní občanskou vybaveností. Podílel se na projekci a výstavbě bloku B 45 na havířovském náměstí Republiky pro účely hlavní pošty a výstavní síně. Samostatně realizoval hotelový areál Merkur, obchodní středisko Luna a hlavní městskou knihovnu v Havířově. Byl autorem typizace bytových objektů BP70-OS, které tvoří obytné čtvrtě Havířova i jiných měst. Vedl výstavbu sídliště Přerov-Šířava; za ně obdržel cenu Stavoprojektu Ostrava za nejlepší realizaci roku.

Uplatnil se v šedesátých až osmdesátých letech dvacátého století jako hlavní projektant sídlištního celku Orlová-Lutyně, kde navrhl také smuteční síň, letní koupaliště, Dům dětí a mládeže. Spolupracoval s výtvarníky a sochaři (např. s akademickým sochařem J. Wielgusem: socha matky s dítětem před ZŠ 1. Máje v Havířově, socha ženy před nemocnicí a sousoší v areálu Merkur tamtéž; s akademickým sochařem J. Brožem: Památník Osvobození v Karviné – Novém Městě; s akademickým sochařem O. Ciencialou: Památník obětem stávky na Dole Trojice 1894 ve Slezské Ostravě /1965–66/; s akademickým malířem J. Kapcem: interiér objektu Luna v Havířově). Byl členem Svazu československých architektů a Klubu přátel výtvarného umění v Havířově, kde působil v radě MNV. Zasedal v komisi výstavby a životního prostředí MNV v Orlové. Po nástupu tzv. normalizace musel z veřejného dění odejít, protože nesouhlasil s invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa. 1953 se oženil s Ludmilou, roz. Stratilovou. Z manželství se narodili synové Zdeněk (vystudoval pedagogickou fakultu v Ostravě) a Vladimír (* 1957), architekt.

L: Slezsko 13, s. 38 (se soupisem literatury); A. Madigarová, Architektura a urbanismus v Havířově 1947–1970, 2010 (magisterská diplomová práce, FF UP, Olomouc), s. 68, 92; H. Křenková, Socialistický realismus v architektuře měst severní Moravy, 2013 (bakalářská diplomová práce, VŠB–TUO, Hornicko-geologická fakulta, Ostrava), s. 13; http://ostravskesochy.cz/autor/369-Blazej-Heiser (s fotografiemi děl, stav k 7. 10. 2019); http://www.soupispamatek.com/okres_tesin/foto/havirov/havirov.htm (s fotografiemi děl, stav k 7. 10. 2019).

Vojtěch Szajkó