HEJDA Bedřich 13.5.1901-3.12.1974: Porovnání verzí

Z Personal
(HEJDA_Bedřich_13.5.1901-3.12.1974)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 13.5.1901
 
| datum narození = 13.5.1901
| místo narození = Praha
+
| místo narození = Královské Vinohrady (Praha)
 
| datum úmrtí = 3.12.1974
 
| datum úmrtí = 3.12.1974
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Bedřich HEJDA
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 425
 +
}}
 +
'''HEJDA, Bedřich''', ''* 13. 5. 1901 Královské Vinohrady (Praha), † 3. 12. 1974 Praha, lékař internista, pedagog''
 +
 
 +
Syn z rodiny právníka, po maturitě na vinohradském klasickém
 +
gymnáziu (1919) absolvoval Lékařskou fakultu UK v  Praze
 +
(MUDr. 1925). Již v době studií pracoval od 1923 na II. interní klinice LF UK, po promoci tam byl demonstrátorem
 +
a 1927–40 asistentem. 1937 se habilitoval z vnitřního lékařství.
 +
Během působení na klinice podnikl 1929 jednoroční studijní
 +
cestu do Francie. Od 1933 byl zaměstnán v Lázních Bohdaneč, během letních sezon 1937–50 zastával funkci přednosty
 +
Vyšetřovacího a výzkumného ústavu v Luhačovicích, souběžně
 +
vykonával soukromou praxi v Praze na Vinohradech. 1945–50
 +
byl opět asistentem II. interní kliniky LF UK (1945 a znovu
 +
1968 navržen na profesuru). 1951 nastoupil jako vědecký pracovník Státního balneologického ústavu v Praze; 1952–68 působil jako lékař interního oddělení Ústavu národního zdraví v Praze 2 (na částečný úvazek ještě do 1970).
 +
 
 +
Spolu s Františkem Vanýskem patřil k průkopníkům biochemických laboratorních metod na interní klinice Josefa Pelnáře.
 +
Je autorem více než sedmdesáti vědeckých prací, včetně monografií, zejména z oblasti metabolismu tuků a bílkovin, diagnostiky a terapie diabetu, hepatologie a balneologie.
 +
 
 +
'''D:''' výběr: Příručka klinických laboratorních metod (s kol.), 1934; Diabetes
 +
mellitus. Pokroky v pathologické fysiologii, diagnostice a léčbě úplavice cukrové (s L. Syllabou), 1956; Intermediální metabolismus a jeho poruchy, 1959.
 +
 
 +
'''L:''' BSPLF 1, s. 214; Biografický slovník 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
 +
1945–2008, K. Černý – L. Hlaváčková (eds.), 2018, s. 90–91; Tomeš 1, s. 439;
 +
ČLČ 90, 1951, s. 691, 1003–1004; 112, 1973, s. 936; 113, 1974, s. 1615;
 +
nekrology, in: Československá gastroenterologie a výživa 29, 1975, s. 62; Vnitřní lékařství 21, 1975, s. 87–88; Praktický lékař 55, 1975, s. 120.
 +
 
 +
'''P:''' AUK, Praha, fond Matriky UK, i. č. 6, Matrika doktorů UK VI, s. 2483;
 +
fond LF UK 1883–1953, osobní spis, i. č. 367.
 +
 
 +
Petr Svobodný
 +
 
  
== Literatura ==
 
Tomeš I, 439;
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:15- Lékaři]]
 
[[Kategorie:15- Lékaři]]
  
 
[[Kategorie:1901]]
 
[[Kategorie:1901]]
[[Kategorie:Praha]]
+
[[Kategorie:Královské Vinohrady]]
 
[[Kategorie:1974]]
 
[[Kategorie:1974]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 10. 3. 2022, 12:17

Bedřich HEJDA
Narození 13.5.1901
Místo narození Královské Vinohrady (Praha)
Úmrtí 3.12.1974
Místo úmrtí Praha
Povolání 15- Lékaři
Citace Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 425
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=68148

HEJDA, Bedřich, * 13. 5. 1901 Královské Vinohrady (Praha), † 3. 12. 1974 Praha, lékař internista, pedagog

Syn z rodiny právníka, po maturitě na vinohradském klasickém gymnáziu (1919) absolvoval Lékařskou fakultu UK v Praze (MUDr. 1925). Již v době studií pracoval od 1923 na II. interní klinice LF UK, po promoci tam byl demonstrátorem a 1927–40 asistentem. 1937 se habilitoval z vnitřního lékařství. Během působení na klinice podnikl 1929 jednoroční studijní cestu do Francie. Od 1933 byl zaměstnán v Lázních Bohdaneč, během letních sezon 1937–50 zastával funkci přednosty Vyšetřovacího a výzkumného ústavu v Luhačovicích, souběžně vykonával soukromou praxi v Praze na Vinohradech. 1945–50 byl opět asistentem II. interní kliniky LF UK (1945 a znovu 1968 navržen na profesuru). 1951 nastoupil jako vědecký pracovník Státního balneologického ústavu v Praze; 1952–68 působil jako lékař interního oddělení Ústavu národního zdraví v Praze 2 (na částečný úvazek ještě do 1970).

Spolu s Františkem Vanýskem patřil k průkopníkům biochemických laboratorních metod na interní klinice Josefa Pelnáře. Je autorem více než sedmdesáti vědeckých prací, včetně monografií, zejména z oblasti metabolismu tuků a bílkovin, diagnostiky a terapie diabetu, hepatologie a balneologie.

D: výběr: Příručka klinických laboratorních metod (s kol.), 1934; Diabetes mellitus. Pokroky v pathologické fysiologii, diagnostice a léčbě úplavice cukrové (s L. Syllabou), 1956; Intermediální metabolismus a jeho poruchy, 1959.

L: BSPLF 1, s. 214; Biografický slovník 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy 1945–2008, K. Černý – L. Hlaváčková (eds.), 2018, s. 90–91; Tomeš 1, s. 439; ČLČ 90, 1951, s. 691, 1003–1004; 112, 1973, s. 936; 113, 1974, s. 1615; nekrology, in: Československá gastroenterologie a výživa 29, 1975, s. 62; Vnitřní lékařství 21, 1975, s. 87–88; Praktický lékař 55, 1975, s. 120.

P: AUK, Praha, fond Matriky UK, i. č. 6, Matrika doktorů UK VI, s. 2483; fond LF UK 1883–1953, osobní spis, i. č. 367.

Petr Svobodný