HEJDOVÁ Dagmar 18.10.1920-18.12.2009: Porovnání verzí

Z Personal
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.)
Řádka 7: Řádka 7:
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 73- Uměnovědec nebo historik umění<br />52- Archeolog<br />
 
| povolání = 73- Uměnovědec nebo historik umění<br />52- Archeolog<br />
 
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}ředitelka UMPRUM 1972-88
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 427
[[Kategorie:D]]
+
}}
[[Kategorie:73- Uměnovědec nebo historik umění]]<br />
+
'''HEJDOVÁ, Dagmar''', ''* 18. 10. 1920 Praha, † 18. 12. 2009 Praha, historička umění, archeoložka''
[[Kategorie:62- Osvětový nebo veřejný činitel]]
+
  
 +
Pocházela z rodiny lékaře Stanislava Hejdy a Milady, roz. Helfertové, sestry Jaroslava (1883–1972) a Vladimíra (1886–1945)
 +
Helfertových. Po maturitě na Jiráskově klasickém gymnáziu
 +
absolvovala němčinu a  angličtinu v  jazykové škole, současně
 +
Školu grafiky prof. Švába, Státní grafickou školu a  1944–46
 +
Uměleckoprůmyslovou školu v Praze. 1945–50 vystudovala dějiny umění a klasickou archeologii na Filozofické fakultě UK,
 +
k jejím profesorům se řadili Antonín Matějček, Jan Květ, Josef Cibulka, Jindřich Čadík, a zejména Bedřich Svoboda, který
 +
ji přivedl k archeologii. H. se především zajímala o středověké
 +
umělecké řemeslo. 1950 nastoupila do Uměleckoprůmyslového
 +
musea v Praze (UPM), zpočátku pracovala v knihovně, od 1953
 +
ve sbírkách, později vedla oddělení skla, keramiky a  porcelánu. 1970 byla jmenována zástupkyní ředitele pro odborné věci
 +
a 1972–88 stála v čele UPM.
  
 +
Po nástupu do muzea se podílela na přípravě velké výstavy Antické umění ze sbírek a nálezů v Československu podle koncepce Bedřicha Svobody. Kromě středověkého umění se věnovala historickému sklu a zároveň v rámci příprav stálých výstav
 +
na českých zámcích také porcelánu. Zasloužila se o  dodnes
 +
trvající stálou expozici především českého porcelánu z fondů
 +
muzea na zámku v Klášterci nad Ohří. 1959–69 bylo UMP
 +
spojeno s Národní galerií a ztratilo samostatnost. Přesto tehdy
 +
vzniklo několik významných expozic a výstav (např. Baroque
 +
in Bohemia pro Velkou Británii), na jejíž koncepci, kromě
 +
jiných, spolupracovala také H. s Pavlem Preissem, s nímž ji
 +
pojilo celoživotní přátelství.
  
 +
Dále studovala středověké sklo a na Jablonecku prováděla archeologické výzkumy sklářských hutí ve Sklenařicích a Rejdicích. Výsledky publikovala v  českých i  zahraničních časopisech. 1961 obhájila kandidátskou disertační práci (CSc.)
 +
o svatováclavské přilbě, která kromě češtiny vyšla v rozšířené
 +
verzi také německy. Dodnes neztratil na významu její příspěvek přednesený 1977 na konferenci v Západočeském muzeu
 +
v Plzni, v němž na základě studia římského a středověkého materiálu navrhla jednotnou terminologii dutého skla.
 +
 +
Ve složitém období 1972–88, kdy byla pověřena vedením
 +
UPM (ředitelkou jmenována nebyla), mohlo muzeum prezentovat výsledky odborné práce pouze v jediném sále. Uspořádalo však řadu objevných tematických výstav věnovaných
 +
různým materiálům v různých časových období.
 +
 +
Po 1988 H. více než patnáct let zkoumala především porcelán. V závěru života napsala monografickou studii o relikviáři
 +
sv. Maura z Bečova nad Teplou, k jehož objevení valnou měrou sama přispěla.
 +
 +
'''D:''' výběr: K původu románských rukopisů z kláštera sv. Jiří na Pražském hradě,
 +
in: Umění 9, 1961, s. 221–235; Přilba zvaná „svatováclavská“, in: Sborník Národního muzea v Praze, Řada A – Historie, 18, 1964, č. 1–2, s. 1–106; Archeologický výzkum sklářské huti ve Sklenařicích, okres Semily, in: Ars vitraria 1,
 +
1966, s. 11–28; Příspěvek k typové chronologii středověkého skla v Čechách,
 +
in: ČNM, Historické muzeum 136, 1967, č. 4, s. 168–176; Studie o středověkém skle v Čechách. Soubor z Plzně, Solní ul. (s B. Nechvátalem), in: PA 58,
 +
1967, č. 2, s. 433–498; Raněstředověké dlaždice v Čechách (s B. Nechvátalem), in: PA 61, 1970, s. 100–183, 395–471; Sklářská huť v Rejdicích, in: Ars
 +
vitraria 5, 1971, s. 8–14; Nejstarší výrobky klášterské porcelánky ve sbírkách
 +
UPM v  Praze, in: Acta UPM 1973, 8, s.  85–96; Types of Medieval Glass
 +
Vessels in Bohemia, in: Journal of Glass Studies 17, 1975, s. 142–150; Nález
 +
sklářské pece v bývalém Anežském klášteře v Praze 1, Na Františku (s K. Reichertovou), in: Archeologica Pragensia 3, 1982, s. 169–188; Význam archeologických nálezů středověkého skla, in: Staletá Praha 12, 1982, s. 87–94; Na
 +
okraj ilustrací Mandevillova cestopisu, in: Umění 35, 1987, č. 6, s. 515–519;
 +
Antické sklo. Ze sbírek a depozitářů UPM Praha, in: Starožitnosti a užité umění 1995, č. 6, s. 10–12; Relikviář sv. Maura, in:  Bibliotheca Strahoviensis.
 +
Strahovská knihovna 8/9, 2007, s. 7–76. Katalogy a  monografie: Barokní
 +
zátiší. Obraz a skutečnost (s M. Koutným, J. Kybalovou a J. Šípem), 1961;
 +
Evropský porcelán 18. století, 1962; L’arte del barocco in Boemia (spoluautorka), Milano 1966; Baroque in Bohemia (spoluautorka), London 1969;
 +
Barok v Čechách. Výběr architektury, plastiky, malby a uměleckých řemesel
 +
17. a 18. století (katalog expozice Státní zámek Karlova Koruna v Chlumci
 +
nad Cidlinou; spoluautorka), 1969; České sklo 17. a 18. století s úvodní expozicí středověkého skla (spoluautorka), 1970; Barok v Čechách. Katalog stálé
 +
výstavy v státním zámku Karlova koruna v Chlumci nad Cidlinou (spoluautorka), 1973; Mistrovská díla ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze, 1975; Středověké umělecké řemeslo ze sbírek UPM (s kol.), 1976; Kunst
 +
des Barock in Böhmen (spoluautorka), Recklinghausen 1977, s. 219–244;
 +
Bunte Welt der Antiquitäten (spoluautorka), 1978; Navráceno životu. Výstava
 +
restaurátorských prací ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea… (s M. Zeminovou), 1980; Czechoslovakia Cubism. The world of architecture, furniture
 +
and craft (spoluautorka), Tokyo 1984; Římské umění a řemeslo (spoluautorka), 1986; Středověké umělecké řemeslo ze sbírek Uměleckoprůmyslového
 +
musea v  Praze (spoluautorka), 1986; Umění ohně. Techniky keramického
 +
umění (s L. Hájkem), 1987; České sklo I. Sklo období středověku a renesance. 13.–1. polovina 17. století (s O. Drahotovou), 1989; České sklo II/1, 2
 +
Sklo období baroka, 2. polovina 17. století a  18. století (s  H. Brožkovou
 +
a O. Drahotovou), 1989; Porcelán (s E. Pochem), 1994; Klášterecký porcelán
 +
1794–1994 (s J. Merglem a L. Merglovou-Pánkovou), 1994; Středověké sklo
 +
v zemích Koruny české (spoluautorka), 1994; Das böhmische Glas bis zum
 +
Ende des 16. Jahrhunderts 1, Barock. Rokoko. Klassizismus. Das Böhmische
 +
Glas 1700–1950, G. Höltl (ed.), Passau 1995, s. 30–35; Slavkovský porcelán
 +
1792–2002 (s J. Merglem), 2002.
 +
 +
'''L:''' Sborník statí na počest 60. výročí narození PhDr. D. H., CSc. J. Rous (ed.),
 +
in: Acta UPM 15, 1980, řada C. Commentationes, č. 2 (s bibliografií); Sklenář,
 +
s. 212–213; E. Poche, K šedesátinám D. H., in: Umění 28, 1980, s. 559–561;
 +
N. Venclová, Zakladatelka moderní české sklářské archeologie D. H., in: AR 61,
 +
2009, č. 4, s. 758–759; B. Nechvátal, Zemřela D. H. (1920–2009), in: Archaeologia historica 35, 2010, č. 1–2, s. 481–482; Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích…, L. Slavíček a kol. (eds.), 1,
 +
2016, s. 399–400 (se soupisem díla a další literaturou); https://cs.isabart.org/person/26715 (stav k 20. 11. 2019).
 +
 +
Helena Brožková
 +
 +
 +
[[Kategorie:D]]
 +
[[Kategorie:73- Uměnovědec nebo historik umění]]<br />
 +
[[Kategorie:62- Osvětový nebo veřejný činitel]]
  
 
[[Kategorie:1920]]
 
[[Kategorie:1920]]

Aktuální verze z 13. 3. 2022, 11:09

Dagmar HEJDOVÁ
Narození 18.10.1920
Místo narození Praha
Úmrtí 18.12.2009
Místo úmrtí Praha
Povolání 73- Uměnovědec nebo historik umění
52- Archeolog
Citace Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 427
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=82841

HEJDOVÁ, Dagmar, * 18. 10. 1920 Praha, † 18. 12. 2009 Praha, historička umění, archeoložka

Pocházela z rodiny lékaře Stanislava Hejdy a Milady, roz. Helfertové, sestry Jaroslava (1883–1972) a Vladimíra (1886–1945) Helfertových. Po maturitě na Jiráskově klasickém gymnáziu absolvovala němčinu a angličtinu v jazykové škole, současně Školu grafiky prof. Švába, Státní grafickou školu a 1944–46 Uměleckoprůmyslovou školu v Praze. 1945–50 vystudovala dějiny umění a klasickou archeologii na Filozofické fakultě UK, k jejím profesorům se řadili Antonín Matějček, Jan Květ, Josef Cibulka, Jindřich Čadík, a zejména Bedřich Svoboda, který ji přivedl k archeologii. H. se především zajímala o středověké umělecké řemeslo. 1950 nastoupila do Uměleckoprůmyslového musea v Praze (UPM), zpočátku pracovala v knihovně, od 1953 ve sbírkách, později vedla oddělení skla, keramiky a porcelánu. 1970 byla jmenována zástupkyní ředitele pro odborné věci a 1972–88 stála v čele UPM.

Po nástupu do muzea se podílela na přípravě velké výstavy Antické umění ze sbírek a nálezů v Československu podle koncepce Bedřicha Svobody. Kromě středověkého umění se věnovala historickému sklu a zároveň v rámci příprav stálých výstav na českých zámcích také porcelánu. Zasloužila se o dodnes trvající stálou expozici především českého porcelánu z fondů muzea na zámku v Klášterci nad Ohří. 1959–69 bylo UMP spojeno s Národní galerií a ztratilo samostatnost. Přesto tehdy vzniklo několik významných expozic a výstav (např. Baroque in Bohemia pro Velkou Británii), na jejíž koncepci, kromě jiných, spolupracovala také H. s Pavlem Preissem, s nímž ji pojilo celoživotní přátelství.

Dále studovala středověké sklo a na Jablonecku prováděla archeologické výzkumy sklářských hutí ve Sklenařicích a Rejdicích. Výsledky publikovala v českých i zahraničních časopisech. 1961 obhájila kandidátskou disertační práci (CSc.) o svatováclavské přilbě, která kromě češtiny vyšla v rozšířené verzi také německy. Dodnes neztratil na významu její příspěvek přednesený 1977 na konferenci v Západočeském muzeu v Plzni, v němž na základě studia římského a středověkého materiálu navrhla jednotnou terminologii dutého skla.

Ve složitém období 1972–88, kdy byla pověřena vedením UPM (ředitelkou jmenována nebyla), mohlo muzeum prezentovat výsledky odborné práce pouze v jediném sále. Uspořádalo však řadu objevných tematických výstav věnovaných různým materiálům v různých časových období.

Po 1988 H. více než patnáct let zkoumala především porcelán. V závěru života napsala monografickou studii o relikviáři sv. Maura z Bečova nad Teplou, k jehož objevení valnou měrou sama přispěla.

D: výběr: K původu románských rukopisů z kláštera sv. Jiří na Pražském hradě, in: Umění 9, 1961, s. 221–235; Přilba zvaná „svatováclavská“, in: Sborník Národního muzea v Praze, Řada A – Historie, 18, 1964, č. 1–2, s. 1–106; Archeologický výzkum sklářské huti ve Sklenařicích, okres Semily, in: Ars vitraria 1, 1966, s. 11–28; Příspěvek k typové chronologii středověkého skla v Čechách, in: ČNM, Historické muzeum 136, 1967, č. 4, s. 168–176; Studie o středověkém skle v Čechách. Soubor z Plzně, Solní ul. (s B. Nechvátalem), in: PA 58, 1967, č. 2, s. 433–498; Raněstředověké dlaždice v Čechách (s B. Nechvátalem), in: PA 61, 1970, s. 100–183, 395–471; Sklářská huť v Rejdicích, in: Ars vitraria 5, 1971, s. 8–14; Nejstarší výrobky klášterské porcelánky ve sbírkách UPM v Praze, in: Acta UPM 1973, 8, s. 85–96; Types of Medieval Glass Vessels in Bohemia, in: Journal of Glass Studies 17, 1975, s. 142–150; Nález sklářské pece v bývalém Anežském klášteře v Praze 1, Na Františku (s K. Reichertovou), in: Archeologica Pragensia 3, 1982, s. 169–188; Význam archeologických nálezů středověkého skla, in: Staletá Praha 12, 1982, s. 87–94; Na okraj ilustrací Mandevillova cestopisu, in: Umění 35, 1987, č. 6, s. 515–519; Antické sklo. Ze sbírek a depozitářů UPM Praha, in: Starožitnosti a užité umění 1995, č. 6, s. 10–12; Relikviář sv. Maura, in: Bibliotheca Strahoviensis. Strahovská knihovna 8/9, 2007, s. 7–76. Katalogy a monografie: Barokní zátiší. Obraz a skutečnost (s M. Koutným, J. Kybalovou a J. Šípem), 1961; Evropský porcelán 18. století, 1962; L’arte del barocco in Boemia (spoluautorka), Milano 1966; Baroque in Bohemia (spoluautorka), London 1969; Barok v Čechách. Výběr architektury, plastiky, malby a uměleckých řemesel 17. a 18. století (katalog expozice Státní zámek Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou; spoluautorka), 1969; České sklo 17. a 18. století s úvodní expozicí středověkého skla (spoluautorka), 1970; Barok v Čechách. Katalog stálé výstavy v státním zámku Karlova koruna v Chlumci nad Cidlinou (spoluautorka), 1973; Mistrovská díla ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze, 1975; Středověké umělecké řemeslo ze sbírek UPM (s kol.), 1976; Kunst des Barock in Böhmen (spoluautorka), Recklinghausen 1977, s. 219–244; Bunte Welt der Antiquitäten (spoluautorka), 1978; Navráceno životu. Výstava restaurátorských prací ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea… (s M. Zeminovou), 1980; Czechoslovakia Cubism. The world of architecture, furniture and craft (spoluautorka), Tokyo 1984; Římské umění a řemeslo (spoluautorka), 1986; Středověké umělecké řemeslo ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze (spoluautorka), 1986; Umění ohně. Techniky keramického umění (s L. Hájkem), 1987; České sklo I. Sklo období středověku a renesance. 13.–1. polovina 17. století (s O. Drahotovou), 1989; České sklo II/1, 2 Sklo období baroka, 2. polovina 17. století a 18. století (s H. Brožkovou a O. Drahotovou), 1989; Porcelán (s E. Pochem), 1994; Klášterecký porcelán 1794–1994 (s J. Merglem a L. Merglovou-Pánkovou), 1994; Středověké sklo v zemích Koruny české (spoluautorka), 1994; Das böhmische Glas bis zum Ende des 16. Jahrhunderts 1, Barock. Rokoko. Klassizismus. Das Böhmische Glas 1700–1950, G. Höltl (ed.), Passau 1995, s. 30–35; Slavkovský porcelán 1792–2002 (s J. Merglem), 2002.

L: Sborník statí na počest 60. výročí narození PhDr. D. H., CSc. J. Rous (ed.), in: Acta UPM 15, 1980, řada C. Commentationes, č. 2 (s bibliografií); Sklenář, s. 212–213; E. Poche, K šedesátinám D. H., in: Umění 28, 1980, s. 559–561; N. Venclová, Zakladatelka moderní české sklářské archeologie D. H., in: AR 61, 2009, č. 4, s. 758–759; B. Nechvátal, Zemřela D. H. (1920–2009), in: Archaeologia historica 35, 2010, č. 1–2, s. 481–482; Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích…, L. Slavíček a kol. (eds.), 1, 2016, s. 399–400 (se soupisem díla a další literaturou); https://cs.isabart.org/person/26715 (stav k 20. 11. 2019).

Helena Brožková