HEJNA Antonín 20.11.1920-26.7.1986: Porovnání verzí
(HEJNA_Antonín_20.11.1920-28.7.1986) |
|||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Antonín HEJNA | | jméno = Antonín HEJNA | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Hejna Antonin portret.jpg |
| datum narození = 20.11.1920 | | datum narození = 20.11.1920 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Úpice |
− | | datum úmrtí = | + | | datum úmrtí = 26.7.1986 |
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
− | | povolání = 53- Historik | + | | povolání = 53- Historik<br />52- Archeolog |
− | 52- Archeolog | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 430-431 |
+ | }} | ||
+ | '''HEJNA, Antonín''', ''* 20. 11. 1920 Úpice, † 26. 7. 1986 Praha, archeolog'' | ||
+ | |||
+ | Od 1931 navštěvoval arcibiskupské klasické gymnázium | ||
+ | v Praze-Bubenči, maturoval 1940, poté kvůli uzavření vysokých škol pracoval manuálně a absolvoval večerní dramatickou | ||
+ | školu; teprve 1945–50 mohl studovat na pedagogické větvi | ||
+ | Filozofické fakulty UK v Praze latinu a češtinu (PhDr. 1952). | ||
+ | Setkání s odborníky H. už za studií přivedlo ke klasické archeologii a dějinám umění, později k archeologické terénní praxi. | ||
+ | Po škole pracoval pro Národní kulturní komisi na průzkumech a soupisech památek, 1952 přešel do Státního archeologického ústavu (od 1953 Archeologického ústavu ČSAV) v Praze, kde se posléze stal vedoucím vědeckým pracovníkem | ||
+ | (CSc. 1962) a kde působil do 1983. | ||
+ | |||
+ | H. patří k tvůrcům české archeologie středověku, která v době | ||
+ | jeho příchodu do ústavu neexistovala. Zabýval se studiem feudálních sídel, zejména hradů, které jako jeden z prvních odborně zkoumal: Bolkov (1958); Dívčí Kámen (1962); Příběnice, Zvíkov a Strakonice (1975–76); Bradlo (1966–67 /s V. Wolfem/), Týnec nad Sázavou (1969–73); Velešín (1974–75); | ||
+ | zejména však 1972–82 prováděl terénní výzkum Vizmburka | ||
+ | (u Havlovic). Zkoumal i tvrze a dvorce (Zvírotice, 1953; Trocnov, 1955; Chvojen, 1966–70), městská jádra (Cheb, 1962–64; | ||
+ | později Tábor) a církevní architekturu (klášter Praha-Břevnov, | ||
+ | 1952–53; Teplice, 1954–57; rotunda sv. Jiří na Řípu, 1966; | ||
+ | Most, kostel Nanebevzetí Panny Marie, 1970–71), středověké vesnice (Krašovice, 1957–61), sklářské hutě (Sklenařice, | ||
+ | 1956–59) či penězokazeckou mincovnu v jeskyních u Koněprus (1954–56). Od šedesátých let se zaměřoval i na teorii, | ||
+ | věnoval se období přechodu od raně středověkých hradisek | ||
+ | k městům, počátkům panských sídel a románské architektuře. | ||
+ | Jako externí učitel přednášel v Praze na postgraduálních kurzech ČVUT a v sedmdesátých letech na Filozofické fakultě UK. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Archeologický výzkum v Příběnicích, in: ČNM 123, 1954, s. 157–162; Ke | ||
+ | stavební minulosti břevnovského kláštera, in: PA 47, 1956, s. 151–170; Příspěvek k otázce původu a významu kruhového blatného hrádku v Čechách, | ||
+ | in: tamtéž 48, 1957, s. 218–237; Trocnovské dvorce, in: ČNM 126, 1957, | ||
+ | s. 35–48; Penězokazecká dílna v jeskyni „Mincovna“ na Zlatém koni u Koněprus (s P. Radoměrským), in: PA 49, 1958, s. 513–558; Příspěvek k poznání | ||
+ | nejstarších panských sídel v Čechách, in: Vznik a počátky Slovanů 2, 1958, | ||
+ | s. 287–303; K otázce západoslovanských obytných stavení a sídlišť v období | ||
+ | raného feudalismu, in: tamtéž 3, 1960, s. 229–254; Bazilika v Teplicích, in: | ||
+ | Umění 8, 1960, s. 217–238; České tvrze, 1961; Slovanská hradiště a počátky | ||
+ | měst v Čechách, in: PA 52, 1961, s. 563–572; Středověká stanice říční plavby v Červené nad Vltavou, in: AR 14, 1962, s. 501–510; Tábor, 1964, 1970; | ||
+ | Krašovice – příspěvek k výzkumu středověké vesnice v Čechách, in: PA 55, | ||
+ | 1964, s. 178–221; Slovanské hradiště v Chebu, 1965; K situační a stavební | ||
+ | formaci feudálního sídla v Evropě, in: PA 56, 1965, s. 513–583; Středověká | ||
+ | vesnická keramika v Čechách, in: Sborník NM A, 20, 1966, č. 5; Archeologický výzkum a počátky sídlištního vývoje Chebu a Chebska, in: PA 58, 1967, | ||
+ | s. 169–271; 62, 1971, s. 488–550; Slohová kriteria v datování české středověké keramiky, in: ČNM 136, 1967, s. 177–184; K metodice studia počátků knížecích a velmožských sídel v Čechách, in: AR 21, 1969, s. 535–546; | ||
+ | Zu den Anfängen der Fürsten- und Herrensitze im westslawischen Raum, | ||
+ | in: Vznik a počátky Slovanů 7, 1972, s. 49–76; K počátkům opevněných | ||
+ | středověkých sídel, in: VVM 25, 1973, s. 240–251; Bradlo u Hostinného | ||
+ | nad Labem, in: PA 65, 1974, s. 365–418; Trocnov a jeho archeologický výzkum, in: JSH 43, 1974, zvl. č., s. 1–10, 87–88; Venkovská opevněná sídla | ||
+ | 10.–13. století v Čechách, in: AR 28, 1976, s. 279–290; Založení a stavební vývoj kostela P. Marie v Mostě, in: PA 68, 1977, s. 433–470; Opevněná | ||
+ | venkovská sídla doby přemyslovské v Čechách, in: Archaeologia historica 2, | ||
+ | 1977, s. 69–79; Vizmburk, 1978; Tvrz ve Volyni, 1979; Týnec nad Sázavou – | ||
+ | příspěvek ke slovanskému osídlení dolního Posázaví, in: Slované 6.–10. století, 1980, s. 95–100; Výsledek archeologického výzkumu hradů pozdní doby | ||
+ | přemyslovské v severovýchodních Čechách, in: Archaeologia historica 6, 1981, | ||
+ | s. 19–32; Vývoj osídlení v dolním Posázaví a na Benešovsku v době přemyslovské, in: tamtéž 7, 1982, s. 185–195; Výzkum hradu Vizmburku – příspěvek ke | ||
+ | studiu hradní architektury 13. století, in: Umění 13. století v českých zemích, | ||
+ | 1983, s. 173–195; Příspěvek ke studiu malých opevněných sídel doby přemyslovské v Čechách, in: PA 74, 1983, s. 366–436. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Z. Smetánka – J. Rataj, A. H. – 60 let, in: AR 32, 1980, s. 561–568 (s bibliografií); Z. Smetánka – J. Brychová, PhDr. A. H., CSc., in: tamtéž 39, 1987, s. 225–228 (s bibliografií); J. Brychová – T. Durdík, A. H., in: Ročenka Klubu A. Sedláčka 1987, s. 4–16; V. Wolf, Za PhDr. A. H., CSc. (1920–1986), in: Vlastivědný sborník Krkonoše–Podkrkonoší 8, 1989, s. 277–283 (s bibliografií); T. Durdík, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, 1999, s. 154–155 (foto); P. Jansa, A. H. (1920–1986), archeolog, in: Historiografie Trutnovska, | ||
+ | V. Wolf (ed.), 2008; Sklenář, s. 213–214; Slovník historiků umění, výtvarných | ||
+ | kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích…, L. Slavíček a kol. (eds.), 1, | ||
+ | 2016, s. 400–401 (s dalším dílem a literaturou). | ||
+ | |||
+ | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/5056131d-f8d0-4e8c-a651-1d1dafb15b58 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
+ | |||
+ | Karel Sklenář | ||
+ | |||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:53- Historik]] | [[Kategorie:53- Historik]] | ||
Řádka 16: | Řádka 75: | ||
[[Kategorie:1920]] | [[Kategorie:1920]] | ||
+ | [[Kategorie:Úpice]] | ||
[[Kategorie:1986]] | [[Kategorie:1986]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Aktuální verze z 2. 7. 2022, 20:18
Antonín HEJNA | |
Narození | 20.11.1920 |
---|---|
Místo narození | Úpice |
Úmrtí | 26.7.1986 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
53- Historik 52- Archeolog |
Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 430-431 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=58745 |
HEJNA, Antonín, * 20. 11. 1920 Úpice, † 26. 7. 1986 Praha, archeolog
Od 1931 navštěvoval arcibiskupské klasické gymnázium v Praze-Bubenči, maturoval 1940, poté kvůli uzavření vysokých škol pracoval manuálně a absolvoval večerní dramatickou školu; teprve 1945–50 mohl studovat na pedagogické větvi Filozofické fakulty UK v Praze latinu a češtinu (PhDr. 1952). Setkání s odborníky H. už za studií přivedlo ke klasické archeologii a dějinám umění, později k archeologické terénní praxi. Po škole pracoval pro Národní kulturní komisi na průzkumech a soupisech památek, 1952 přešel do Státního archeologického ústavu (od 1953 Archeologického ústavu ČSAV) v Praze, kde se posléze stal vedoucím vědeckým pracovníkem (CSc. 1962) a kde působil do 1983.
H. patří k tvůrcům české archeologie středověku, která v době jeho příchodu do ústavu neexistovala. Zabýval se studiem feudálních sídel, zejména hradů, které jako jeden z prvních odborně zkoumal: Bolkov (1958); Dívčí Kámen (1962); Příběnice, Zvíkov a Strakonice (1975–76); Bradlo (1966–67 /s V. Wolfem/), Týnec nad Sázavou (1969–73); Velešín (1974–75); zejména však 1972–82 prováděl terénní výzkum Vizmburka (u Havlovic). Zkoumal i tvrze a dvorce (Zvírotice, 1953; Trocnov, 1955; Chvojen, 1966–70), městská jádra (Cheb, 1962–64; později Tábor) a církevní architekturu (klášter Praha-Břevnov, 1952–53; Teplice, 1954–57; rotunda sv. Jiří na Řípu, 1966; Most, kostel Nanebevzetí Panny Marie, 1970–71), středověké vesnice (Krašovice, 1957–61), sklářské hutě (Sklenařice, 1956–59) či penězokazeckou mincovnu v jeskyních u Koněprus (1954–56). Od šedesátých let se zaměřoval i na teorii, věnoval se období přechodu od raně středověkých hradisek k městům, počátkům panských sídel a románské architektuře. Jako externí učitel přednášel v Praze na postgraduálních kurzech ČVUT a v sedmdesátých letech na Filozofické fakultě UK.
D: Archeologický výzkum v Příběnicích, in: ČNM 123, 1954, s. 157–162; Ke stavební minulosti břevnovského kláštera, in: PA 47, 1956, s. 151–170; Příspěvek k otázce původu a významu kruhového blatného hrádku v Čechách, in: tamtéž 48, 1957, s. 218–237; Trocnovské dvorce, in: ČNM 126, 1957, s. 35–48; Penězokazecká dílna v jeskyni „Mincovna“ na Zlatém koni u Koněprus (s P. Radoměrským), in: PA 49, 1958, s. 513–558; Příspěvek k poznání nejstarších panských sídel v Čechách, in: Vznik a počátky Slovanů 2, 1958, s. 287–303; K otázce západoslovanských obytných stavení a sídlišť v období raného feudalismu, in: tamtéž 3, 1960, s. 229–254; Bazilika v Teplicích, in: Umění 8, 1960, s. 217–238; České tvrze, 1961; Slovanská hradiště a počátky měst v Čechách, in: PA 52, 1961, s. 563–572; Středověká stanice říční plavby v Červené nad Vltavou, in: AR 14, 1962, s. 501–510; Tábor, 1964, 1970; Krašovice – příspěvek k výzkumu středověké vesnice v Čechách, in: PA 55, 1964, s. 178–221; Slovanské hradiště v Chebu, 1965; K situační a stavební formaci feudálního sídla v Evropě, in: PA 56, 1965, s. 513–583; Středověká vesnická keramika v Čechách, in: Sborník NM A, 20, 1966, č. 5; Archeologický výzkum a počátky sídlištního vývoje Chebu a Chebska, in: PA 58, 1967, s. 169–271; 62, 1971, s. 488–550; Slohová kriteria v datování české středověké keramiky, in: ČNM 136, 1967, s. 177–184; K metodice studia počátků knížecích a velmožských sídel v Čechách, in: AR 21, 1969, s. 535–546; Zu den Anfängen der Fürsten- und Herrensitze im westslawischen Raum, in: Vznik a počátky Slovanů 7, 1972, s. 49–76; K počátkům opevněných středověkých sídel, in: VVM 25, 1973, s. 240–251; Bradlo u Hostinného nad Labem, in: PA 65, 1974, s. 365–418; Trocnov a jeho archeologický výzkum, in: JSH 43, 1974, zvl. č., s. 1–10, 87–88; Venkovská opevněná sídla 10.–13. století v Čechách, in: AR 28, 1976, s. 279–290; Založení a stavební vývoj kostela P. Marie v Mostě, in: PA 68, 1977, s. 433–470; Opevněná venkovská sídla doby přemyslovské v Čechách, in: Archaeologia historica 2, 1977, s. 69–79; Vizmburk, 1978; Tvrz ve Volyni, 1979; Týnec nad Sázavou – příspěvek ke slovanskému osídlení dolního Posázaví, in: Slované 6.–10. století, 1980, s. 95–100; Výsledek archeologického výzkumu hradů pozdní doby přemyslovské v severovýchodních Čechách, in: Archaeologia historica 6, 1981, s. 19–32; Vývoj osídlení v dolním Posázaví a na Benešovsku v době přemyslovské, in: tamtéž 7, 1982, s. 185–195; Výzkum hradu Vizmburku – příspěvek ke studiu hradní architektury 13. století, in: Umění 13. století v českých zemích, 1983, s. 173–195; Příspěvek ke studiu malých opevněných sídel doby přemyslovské v Čechách, in: PA 74, 1983, s. 366–436.
L: Z. Smetánka – J. Rataj, A. H. – 60 let, in: AR 32, 1980, s. 561–568 (s bibliografií); Z. Smetánka – J. Brychová, PhDr. A. H., CSc., in: tamtéž 39, 1987, s. 225–228 (s bibliografií); J. Brychová – T. Durdík, A. H., in: Ročenka Klubu A. Sedláčka 1987, s. 4–16; V. Wolf, Za PhDr. A. H., CSc. (1920–1986), in: Vlastivědný sborník Krkonoše–Podkrkonoší 8, 1989, s. 277–283 (s bibliografií); T. Durdík, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, 1999, s. 154–155 (foto); P. Jansa, A. H. (1920–1986), archeolog, in: Historiografie Trutnovska, V. Wolf (ed.), 2008; Sklenář, s. 213–214; Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích…, L. Slavíček a kol. (eds.), 1, 2016, s. 400–401 (s dalším dílem a literaturou).
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Karel Sklenář