HEJTMÁNEK Jan 15.6.1914-13.6.1990: Porovnání verzí

Z Personal
(Založena nová stránka s textem „{{Infobox - osoba | jméno = Jan HEJTMÁNEK | obrázek = No male portrait.png | velikost obrázku = | popisek obrázku = | rodné jméno = | datum naroz…“)
 
 
Řádka 6: Řádka 6:
 
| rodné jméno =  
 
| rodné jméno =  
 
| datum narození = 15.6.1914
 
| datum narození = 15.6.1914
| místo narození = Vídeň (Rakousko)
+
| místo narození = Vídeň (Rakousko)
 
| datum úmrtí = 13.6.1990
 
| datum úmrtí = 13.6.1990
| místo úmrtí = Benešov
+
| místo úmrtí = Benešov u Prahy
 
| příčina úmrtí =  
 
| příčina úmrtí =  
 
| místo odpočinku =  
 
| místo odpočinku =  
Řádka 36: Řádka 36:
 
| poznámky =  
 
| poznámky =  
 
| web =  
 
| web =  
| citace = Biografický slovník českých zemí  
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 436
 
}}
 
}}
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
+
'''HEJTMÁNEK, Jan''', ''* 15. 6. 1914 Vídeň (Rakousko), † 13. 6. 1990 Benešov u Prahy, grafik''
 +
 
 +
Studoval na Uměleckoprůmyslové škole ve Vídni umělecké
 +
řezbářství a grafiku u A. Reicha a S. Weila, absolvoval 1937.
 +
Angažoval se v rakouském studentském antifašistickém hnutí,
 +
přátelství navázal s H. Arpem, který ovšem jeho výtvarný názor výrazněji neovlivnil. Z Vídně odcestoval 1937 do Prahy,
 +
stal se členem Svazu mladých. 1938 se přihlásil do armády,
 +
aby bránil Československo před nacistickým nebezpečím. Za
 +
aktivní odpor vůči okupaci byl v červnu 1939 zatčen a 1940
 +
odsouzen lidovým soudem (Volksgericht) na deset let káznice,
 +
odkud se v květnu 1945 vrátil. Usadil se v Benešově a nastoupil jako propagační výtvarník do Blanických strojíren ve Vlašimi. Věnoval se jak průmyslové grafice a grafickému designu, tak umělecké grafice, v níž se téměř výlučně zaměřil na dřevořez. Snažil se o postižení charakteristického celku zobrazovaných objektů. Jeho práce se pohybovala od běžné vlastivědné
 +
tematiky a městských vedut k zobecňujícím sdělením o stavu
 +
civilizace, inspirovaným antikou, křesťanstvím, literaturou
 +
i přírodou. Velmi svobodně se H. výtvarný názor projevoval
 +
v perokresbě, v níž se dotýkal symbolické i metafyzické roviny
 +
sdělení. Jako bibliofilii vydal sbírku básní ''Pod okapem'' (1970).
 +
 
 +
'''L:''' SČSVU 3, s. 123–124; Graphiker J. H. Katalog, Schweinfurt 1981; J. Robl,
 +
Nedožité devadesátiny J. H., in: Pod Blaníkem 8, 2004, č. 2, s. 21; https://cs.isabart.org/person/489 (se soupisem výstav; stav k 20. 11. 2019).
 +
 
 +
Martin Kučera
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 +
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
 +
 
[[Kategorie:1914]]
 
[[Kategorie:1914]]
 
[[Kategorie:Vídeň]]
 
[[Kategorie:Vídeň]]
 
[[Kategorie:1990]]
 
[[Kategorie:1990]]
 
[[Kategorie:Benešov]]
 
[[Kategorie:Benešov]]

Aktuální verze z 13. 3. 2022, 17:56

Jan HEJTMÁNEK
Narození 15.6.1914
Místo narození Vídeň (Rakousko)
Úmrtí 13.6.1990
Místo úmrtí Benešov u Prahy
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Citace Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 436
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=139842

HEJTMÁNEK, Jan, * 15. 6. 1914 Vídeň (Rakousko), † 13. 6. 1990 Benešov u Prahy, grafik

Studoval na Uměleckoprůmyslové škole ve Vídni umělecké řezbářství a grafiku u A. Reicha a S. Weila, absolvoval 1937. Angažoval se v rakouském studentském antifašistickém hnutí, přátelství navázal s H. Arpem, který ovšem jeho výtvarný názor výrazněji neovlivnil. Z Vídně odcestoval 1937 do Prahy, stal se členem Svazu mladých. 1938 se přihlásil do armády, aby bránil Československo před nacistickým nebezpečím. Za aktivní odpor vůči okupaci byl v červnu 1939 zatčen a 1940 odsouzen lidovým soudem (Volksgericht) na deset let káznice, odkud se v květnu 1945 vrátil. Usadil se v Benešově a nastoupil jako propagační výtvarník do Blanických strojíren ve Vlašimi. Věnoval se jak průmyslové grafice a grafickému designu, tak umělecké grafice, v níž se téměř výlučně zaměřil na dřevořez. Snažil se o postižení charakteristického celku zobrazovaných objektů. Jeho práce se pohybovala od běžné vlastivědné tematiky a městských vedut k zobecňujícím sdělením o stavu civilizace, inspirovaným antikou, křesťanstvím, literaturou i přírodou. Velmi svobodně se H. výtvarný názor projevoval v perokresbě, v níž se dotýkal symbolické i metafyzické roviny sdělení. Jako bibliofilii vydal sbírku básní Pod okapem (1970).

L: SČSVU 3, s. 123–124; Graphiker J. H. Katalog, Schweinfurt 1981; J. Robl, Nedožité devadesátiny J. H., in: Pod Blaníkem 8, 2004, č. 2, s. 21; https://cs.isabart.org/person/489 (se soupisem výstav; stav k 20. 11. 2019).

Martin Kučera