Biografický slovník
HEJTMÁNEK Václav 3.10.1825-15.5.1898: Porovnání verzí
| Řádka 6: | Řádka 6: | ||
| datum úmrtí = 15.5.1898 | | datum úmrtí = 15.5.1898 | ||
| místo úmrtí = Stará Boleslav | | místo úmrtí = Stará Boleslav | ||
| − | | povolání = 61- Pedagog | + | | povolání = 61- Pedagog<br />63- Spisovatel |
| − | 63- Spisovatel | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| + | | citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 437 | ||
}} | }} | ||
| + | '''HEJTMÁNEK, Václav''', ''* 3. 10. 1825 Bystré (u Poličky), † 15. 5. 1898 Stará Boleslav, pedagog'' | ||
| + | |||
| + | Učil v Korouhvi a Nedvězí, 1861–72 vedl národní školu | ||
| + | v uherském Banátu, kde se zasloužil o kulturní a jazykové povznesení českých karpatských osad. Od 1872 řídil školu ve Vinoři (Praha), od 1878 ve Všetatech. Penzi trávil ve Staré Boleslavi. Pedagogické, vlastivědné, etnografické a cestopisné stati | ||
| + | uveřejňoval v časopisech ''Škola a život, Školník, Posel z Budče'', | ||
| + | ''Moravský národní list, Budivoj, Lumír, Památky archeologické a místopisné, Beseda učitelská''. | ||
| + | |||
| + | Syn '''Václav H.''' (* 3. 10. 1864 Baziaş /Banát, dnes Rumunsko/, | ||
| + | † 18. 11. 1881 Všetaty /u Mělníka/), od 1874 navštěvoval | ||
| + | pražské Akademické gymnázium. Karpaty, kde v dětství žil, tragicky poznamenaly jeho další život tuberkulózou. Po absolvování sexty musel v červnu 1881 ze zdravotních důvodů přerušit studium a v péči rodičů zanedlouho zemřel. Od dětství vykazoval hudební a literární nadání. Ovládal hru na housle, klavír | ||
| + | a varhany, pokoušel se o vlastní kompozice, zhudebnil báseň | ||
| + | V. Hálka ''Nic nejsem víc'' (1880). Jeho první verše, které psal od | ||
| + | třinácti let, měly příležitostný ráz a také reagovaly na sestřinu | ||
| + | smrt. V posledním roce života napsal soubor básní pozdně romantického výrazu poznamenaného předtuchou smrti. Kromě | ||
| + | toho se pokoušel o žánrovou prózu a překlady německé a francouzské lyriky. Výbor z H. poezie vydal posmrtně ve vlastním | ||
| + | uspořádání jeho otec. Kniha byla pro své vlastenecké tóny za | ||
| + | první světové války vyloučena z veřejných knihoven. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Václav H. (* 1825): Tabulky srovnávací o metrické míře a váze, 1872. Václav H. (* 1864): Vínek z pozůstalých básnických prací, 1882. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' OSN 11, s. 38; 28, s. 553; M. Hýsek, Ztrhané struny zvuk. Výbor z předčasně zesnulých českých básníků, 1940, s. 191–193; LČL 2/1, s. 136 (se soupisem díla a další literaturou). | ||
| + | |||
| + | '''P:''' SOA, Zámrsk, Sbírka matrik, sign. 1601, matrika nar. 1816–1839 ukn | ||
| + | 631, Bystré, pag. 90; SOA, Praha, Sbírka matrik, matrika zemř. 1884–1909, | ||
| + | řkt. f. ú. Stará Boleslav 43, pag. 165. | ||
| + | |||
| + | Martin Kučera | ||
| + | |||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:61- Pedagog]] | [[Kategorie:61- Pedagog]] | ||
Aktuální verze z 13. 3. 2022, 18:06
| Václav HEJTMÁNEK | |
 | |
| Narození | 3.10.1825 |
|---|---|
| Místo narození | Bystré (u Poličky) |
| Úmrtí | 15.5.1898 |
| Místo úmrtí | Stará Boleslav |
| Povolání |
61- Pedagog 63- Spisovatel |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 437 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47130 |
HEJTMÁNEK, Václav, * 3. 10. 1825 Bystré (u Poličky), † 15. 5. 1898 Stará Boleslav, pedagog
Učil v Korouhvi a Nedvězí, 1861–72 vedl národní školu v uherském Banátu, kde se zasloužil o kulturní a jazykové povznesení českých karpatských osad. Od 1872 řídil školu ve Vinoři (Praha), od 1878 ve Všetatech. Penzi trávil ve Staré Boleslavi. Pedagogické, vlastivědné, etnografické a cestopisné stati uveřejňoval v časopisech Škola a život, Školník, Posel z Budče, Moravský národní list, Budivoj, Lumír, Památky archeologické a místopisné, Beseda učitelská.
Syn Václav H. (* 3. 10. 1864 Baziaş /Banát, dnes Rumunsko/, † 18. 11. 1881 Všetaty /u Mělníka/), od 1874 navštěvoval pražské Akademické gymnázium. Karpaty, kde v dětství žil, tragicky poznamenaly jeho další život tuberkulózou. Po absolvování sexty musel v červnu 1881 ze zdravotních důvodů přerušit studium a v péči rodičů zanedlouho zemřel. Od dětství vykazoval hudební a literární nadání. Ovládal hru na housle, klavír a varhany, pokoušel se o vlastní kompozice, zhudebnil báseň V. Hálka Nic nejsem víc (1880). Jeho první verše, které psal od třinácti let, měly příležitostný ráz a také reagovaly na sestřinu smrt. V posledním roce života napsal soubor básní pozdně romantického výrazu poznamenaného předtuchou smrti. Kromě toho se pokoušel o žánrovou prózu a překlady německé a francouzské lyriky. Výbor z H. poezie vydal posmrtně ve vlastním uspořádání jeho otec. Kniha byla pro své vlastenecké tóny za první světové války vyloučena z veřejných knihoven.
D: Václav H. (* 1825): Tabulky srovnávací o metrické míře a váze, 1872. Václav H. (* 1864): Vínek z pozůstalých básnických prací, 1882.
L: OSN 11, s. 38; 28, s. 553; M. Hýsek, Ztrhané struny zvuk. Výbor z předčasně zesnulých českých básníků, 1940, s. 191–193; LČL 2/1, s. 136 (se soupisem díla a další literaturou).
P: SOA, Zámrsk, Sbírka matrik, sign. 1601, matrika nar. 1816–1839 ukn 631, Bystré, pag. 90; SOA, Praha, Sbírka matrik, matrika zemř. 1884–1909, řkt. f. ú. Stará Boleslav 43, pag. 165.
Martin Kučera
