HEKŠ Oskar 10.4.1908-8.3.1944: Porovnání verzí

Z Personal
(HEKŠ_Oskar_10.4.1908-8.3.1944)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 10.4.1908
 
| datum narození = 10.4.1908
| místo narození =  
+
| místo narození = Rožďalovice (u Nymburka)
 
| datum úmrtí = 8.3.1944
 
| datum úmrtí = 8.3.1944
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Osvětim (Polsko)
 
| povolání = 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury
 
| povolání = 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Oskar HEKŠ
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 440
 +
}}
 +
'''HEKŠ, Oskar''', ''* 10. 4. 1908 Rožďalovice (u Nymburka), † 8. 3. 1944 koncentrační tábor Osvětim (Polsko), běžec-vytrvalec''
 +
 
 +
Syn Bedřicha H. a Žofie, roz. Brumlové. Přirozeně talentovaný
 +
H. začal závodně běhat na dlouhých tratích až ve dvaceti letech, kdy vstoupil do pražského atletického klubu Pedestriáni.
 +
Později startoval za židovský klub Hagibor Praha a 1936–38
 +
za Spartu Praha. 1929 se stal mistrem republiky v maratónském běhu, titul obhájil i o rok později, kdy také poprvé reprezentoval ČSR a obsadil ve vídeňském maratónu 2. místo.
 +
Domácí úspěchy mu přinesly účast na OH 1932 v Los Angeles, tam doběhl jako osmý v maratónském běhu a patnáctý
 +
v závodu na 10 000 metrů. Přestože patřil k nejlepším vytrvalcům (1935 rekord v  hodinovce – 17  501,51 m), odmítl
 +
účast na OH 1936 v nacistickém Německu. Stal se předním
 +
funkcionářem československého výboru za jejich přeložení do
 +
jiné země, tato snaha skončila neúspěchem. Povoláním byl
 +
technický úředník. Po okupaci se stal obětí rasové perzekuce; v listopadu 1941 byl zařazen do prvního transportu židů,
 +
kteří odjížděli budovat ghetto v Terezíně (Aufbaukommando).
 +
V září 1943 odtud odjel s transportem Dm (pět tisíc osob) do
 +
Osvětimi, kde byl zavražděn v plynové komoře při likvidaci
 +
tzv. českého rodinného tábora.
 +
 
 +
'''L:''' Malá encyklopedie OH, 1982, s. 122; ETK 1/1, s. 181; F. Kolář a kol., Kdo
 +
byl kdo. Naši olympionici, 1999, s. 190; J. Jirka a kol., Kdo byl kdo v české
 +
atletice, 2000, s. 49; P. Feldstein, Maratónec, in: A život šel dál. 21 tragických příběhů našich sportovců, 2012, s. 56–69; R. Cílek, Příliš vzdálený běh
 +
maratónského běžce, in: týž, Vavříny pro mrtvého vítěze, 2016, s. 83–102;
 +
www.holocaust.cz (stav k 18. 11. 2019).
 +
 
 +
'''P:''' NM, Praha, Muzeum tělesné výchovy a sportu.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/6a3a9702-a3c4-4f46-9b5b-d0f5e2938424 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Miloslav Martínek
 +
 
  
== Literatura ==
 
 
   
 
   
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
Řádka 17: Řádka 46:
  
 
[[Kategorie:1908]]
 
[[Kategorie:1908]]
 +
[[Kategorie:Rožďalovice]]
 
[[Kategorie:1944]]
 
[[Kategorie:1944]]
 +
[[Kategorie:Osvětim]]

Verze z 20. 3. 2022, 17:17

Oskar HEKŠ
Narození 10.4.1908
Místo narození Rožďalovice (u Nymburka)
Úmrtí 8.3.1944
Místo úmrtí Osvětim (Polsko)
Povolání 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury
Citace Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 440
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=133869

HEKŠ, Oskar, * 10. 4. 1908 Rožďalovice (u Nymburka), † 8. 3. 1944 koncentrační tábor Osvětim (Polsko), běžec-vytrvalec

Syn Bedřicha H. a Žofie, roz. Brumlové. Přirozeně talentovaný H. začal závodně běhat na dlouhých tratích až ve dvaceti letech, kdy vstoupil do pražského atletického klubu Pedestriáni. Později startoval za židovský klub Hagibor Praha a 1936–38 za Spartu Praha. 1929 se stal mistrem republiky v maratónském běhu, titul obhájil i o rok později, kdy také poprvé reprezentoval ČSR a obsadil ve vídeňském maratónu 2. místo. Domácí úspěchy mu přinesly účast na OH 1932 v Los Angeles, tam doběhl jako osmý v maratónském běhu a patnáctý v závodu na 10 000 metrů. Přestože patřil k nejlepším vytrvalcům (1935 rekord v hodinovce – 17 501,51 m), odmítl účast na OH 1936 v nacistickém Německu. Stal se předním funkcionářem československého výboru za jejich přeložení do jiné země, tato snaha skončila neúspěchem. Povoláním byl technický úředník. Po okupaci se stal obětí rasové perzekuce; v listopadu 1941 byl zařazen do prvního transportu židů, kteří odjížděli budovat ghetto v Terezíně (Aufbaukommando). V září 1943 odtud odjel s transportem Dm (pět tisíc osob) do Osvětimi, kde byl zavražděn v plynové komoře při likvidaci tzv. českého rodinného tábora.

L: Malá encyklopedie OH, 1982, s. 122; ETK 1/1, s. 181; F. Kolář a kol., Kdo byl kdo. Naši olympionici, 1999, s. 190; J. Jirka a kol., Kdo byl kdo v české atletice, 2000, s. 49; P. Feldstein, Maratónec, in: A život šel dál. 21 tragických příběhů našich sportovců, 2012, s. 56–69; R. Cílek, Příliš vzdálený běh maratónského běžce, in: týž, Vavříny pro mrtvého vítěze, 2016, s. 83–102; www.holocaust.cz (stav k 18. 11. 2019).

P: NM, Praha, Muzeum tělesné výchovy a sportu.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Miloslav Martínek