Biografický slovník
HELCELET Ctibor 27.4.1844-17.10.1904
| Ctibor HELCELET | |
 | |
| Narození | 27.4.1844 |
|---|---|
| Místo narození | Olomouc |
| Úmrtí | 17.10.1904 |
| Místo úmrtí | Vyškov |
| Povolání |
44- Právník 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ 48- Politický publicista |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 440-441 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47134 |
HELCELET, Ctibor, * 27. 4. 1844 Olomouc, † 17. 10. 1904 Vyškov, advokát, politik
Syn Jana H. (1812–1876). Navštěvoval gymnázium v Brně a poslední dva ročníky absolvoval v švýcarském Porrentruy, odkud přišel jeho dědeček na Moravu. Od 1862 studoval práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, bydlel tehdy v rodině otcova přítele Ignáce Jana Hanuše. Spřátelil se s Miroslavem Tyršem a vykonával funkci cvičitele Sokola pražského. 1866 odjel do Krakova, kde 1867 obhájil doktorát práv. Působil rok jako auskultant u krajského soudu v Těšíně, než přijal místo koncipienta v Pražákově advokátní kanceláři v Brně, od podzimu 1874 si otevřel vlastní advokátní kancelář ve Vyškově. V Brně pokračoval v organizační činnosti v Sokole, 1868–75 byl náčelníkem obnovené sokolské jednoty. Pracoval jako jednatel ženského vzdělávacího spolku Vesna. Po odchodu do Vyškova zaujal i v tamější sokolské jednotě 1874 funkce místostarosty a místonáčelníka. Spoluzakládal moravskou sokolskou župu 1872, v níž byl v 1885–91 starostou. Ve Vyškově působil v čtenářském spolku Haná, okresní hospodářské jednotě a v místních školských spolcích. 1877 dokázal za pomoci švagra Josefa Fanderlika zvrátit nálezem říšského soudu rozhodnutí okresního hejtmanství o zrušení spolku Haná kvůli zpěvu písně Hej, Slované!. Obrodil českou národní stranu ve městě a od 1884 zasedal v obecním zastupitelstvu. 1885 se zasloužil o postavení českého spolkového a spořitelního domu, vyzdvihl první kontribučenskou záložnu mezi přední české finanční instituce na Moravě, byl zvolen do předsednictva Městské spořitelny ve Vyškově a Ústřední banky českých spořitelen. Díky H. vlivu byla ve Vyškově 1883 zřízena česká obecná škola, později též měšťanská, hospodářská a gymnázium. 1901–04 zastával funkci viceprezidenta Moravské advokátní komory.
Politicky H. působil v Národní straně na Moravě, v níž byl zakotven rovněž příbuzenskými a profesními vztahy k rodině Aloise a Otakara Pražákových či Josefa Fanderlika. V Brně spoluorganizoval tábory lidu na Bílé hoře (1869, 1871) a dokázal ovládnutím Politického spolku pacifikovat jeho mladočeský proud. 1878–96 byl zemským poslancem za Vyškovsko a 1891–97 zasedal i v poslanecké sněmovně říšské rady za kurii venkovských obcí Brněnska a Vyškovska. V devadesátých letech se zařadil ke konzervativnímu křídlu strany, stal se členem Katolicko-politické jednoty ve Vyškově a 1896 jako jeden ze tří moravských poslanců nevstoupil do mladočeského poslaneckého klubu, a tak kvůli svému konzervatismu ztrácel pozice. Ještě v obecních volbách 1899 prosadil ve Vyškově kompromis s místními Němci, který umožnil ovládnutí obecního výboru Čechy. Byl oceněn čestným občanstvím Kyjova, Uherského Hradiště a dalších obcí. H. dopisoval do brněnských listů Moravská orlice a Beobachter a do pražských novin Hlas národa a Politik, 1882 se podílel na založení Vyškovských novin.
Oženil se 1875 v Brně s Louisou (1855–1932), dcerou bohatého brněnského měšťana a pivovarníka Filipa Olivy; v manželství se narodilo deset dětí, mj.: Mojmír (1879–1959), Vojtěch (1880–1948), zvěrolékař, Ivan (1881–1918), právník, Václav (1883–1962), Věra, provd. Indráková (* 1886).
D: Památník vydaný na oslavu dvacetiletého trvání tělocvičné jednoty Sokola pražského, 1883, s. 239–241, 266–267, 279–282 (vzpomínky); Bitva u Slavkova dne 2. prosince 1805, J. Gregor – M. Bukvář (eds.), 1936.
L: nekrology, in: Moravská orlice 19. 10. 1904; Lidové noviny 19. 10. 1904; Našinec 19. 10. 1904; Osvěta. Listy pro rozhled v umění, vědě a politice 34, 1904, s. 1104; Heller 1/1, s. 23–24; OSN 11, s. 47; MSN 3, s. 123; AČP, s. 40; J. Soušek, Jan H., 1937; V. Zapletal – F. Kožík, Dějiny Sokola Brno 1, 1862–1887, 1948, passim; J. Kupka, Korespondence dr. C. H. ve vyškovském muzeu, in: Zprávy vyškovského muzea 1966, č. 65; Sto let Sokola Vyškov, 1870–1970, 1970, s. 9–11; J. Kupka, JUDr. C. H. ve Vyškově 1874–1904, in: VVM 27, 1975, s. 90–91; J. L. Bílý, MUDr. J. Helcelet (1812–1876), in: Genealogické a heraldické informace, 1983, s. 230–233; týž, Heraldika Brunensis 1. Znaky výrazných brněnských osobností 11. PhMr. M. H. (1879 až 1959), in: tamtéž 1985, s. 255–267; J. Malíř, Generálové bez vojska. Národní strana na Moravě v letech 1890–1914, in: SPFFBU 43, 1996, s. 95–113; M. Rája, JUDr. C. H. (1844–1904) – významný moravský politik, český vlastenec a buditel národního života ve Vyškově, in: VVM 57, 2005, s. 191–193; týž, JUDr. C. H. – moravský advokát a politik 19. století, in: Z minulosti advokacie. Sborník příspěvků z 1. konference o dějinách advokacie konané dne 11. 11. 2004 v Praze, S. Balík ml. – J. Machová (eds.), 2005, s. 67–72; J. Malíř a kol., Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918, 2012, s. 244–247 (se soupisem literatury a pramenů); M. Rája, V čele občanských elit. Advokáti a společnost na Moravě v letech 1869–1914, 2015, s. 274–290; https://encyklopedie.brna.cz (stav k 15. 12. 2019); https://cs.wikipedia.org (stav k 15. 12. 2019).
P: MZA, Brno, fond E 67 Sbírka matrik, č. 13 273, matrika nar. Vyškov-město; Archiv města Brna, osobní fond C. H.; Muzeum Vyškovska ve Vyškově, osobní fond C. H.; J. Helcelet, Dopisy otce synovi, M. Helcelet (ed.), 1932; Dopisy dr. Miroslava Tyrše C. H., 1940.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Pavel Cibulka
