HELCELET Mojmír 16.2.1879-17.4.1959: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 17.4.1959
 
| datum úmrtí = 17.4.1959
 
| místo úmrtí = Brno
 
| místo úmrtí = Brno
| povolání = 70- Knihovník nebo pracovník informatiky
+
| povolání = 70- Knihovník nebo pracovník informatiky<br />16- Farmakolog nebo farmaceut
16- Farmakolog nebo farmaceut
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 442-443
 
}}
 
}}
 +
'''HELCELET, Mojmír''', ''* 16. 2. 1879 Vyškov, † 17. 4. 1959 Brno, lékárník, sokolský pracovník, bibliofil''
 +
 +
Syn Ctibora H. (1844–1904). Vystudoval gymnázium v Kroměříži a po tříleté lékárnické praxi také farmacii na univerzitě
 +
v Štýrském Hradci. Po promoci působil v lékárnách v Tovačově, Kroměříži, Šternberku a Bregenzi, poté v brněnských lékárnách – Lusarově a v zemské nemocnici, 1914 se stal zemským lékárníkem. Po vypuknutí první světové války byl přidělen do
 +
pevnostní nemocnice v haličském Přemyšlu, po jejím dobytí
 +
upadl do ruského zajetí a byl umístěn do táborů v Carycinu
 +
(nyní Volgograd), Astrachani a Petrohradu. Na konci 1917 se
 +
v rámci výměny zajatců vrátil do Brna. Nejprve pracoval ve
 +
vojenské nemocnici, po válce se vrátil do zemské lékárny, v níž
 +
působil až do 1938, kdy odešel do penze.
 +
 +
H. celý život sbíral české knihy a grafické listy. Udržoval kontakty s předními výtvarníky, např. s Josefem Čapkem, Václavem Špálou, Antonínem Procházkou a Eduardem Milénem. Redigoval přílohu ''Grafického obzoru Bibliofil'', do níž psal četné články, též publikoval v  ''Grafickém obzoru'',
 +
''Sborníku pro ex libris'' ad. Části H. sbírek získala Moravská galerie v Brně
 +
a  Národní galerie v  Praze či  soukromí sběratelé. Před první
 +
světovou válkou se H. úspěšně zabýval sportovním šermem
 +
a působil v brněnském Sokole.
 +
 +
Oženil se 1905 v Olomouci s Arnoštkou (1883–1976), dcerou
 +
lékárníka Arnošta Schwaba z Tovačova. Spolu měli dceru Evu
 +
(1907–1978), provd. Weinbergerovou, v druhém manželství
 +
Novákovou, která se rovněž živila farmacií. Byl pohřben na
 +
židenickém hřbitově, náhrobek je dílem Františka Bílka.
 +
 +
'''L:''' Dopisy otce synovi, J. Helcelet (ed.), 1932; OSND 2/2, s. 1069; MSN 3,
 +
s. 123; R. Fukal, M. H. osmdesátníkem, in: VVM 13, 1958, s. 258–260;
 +
E.  J.  Pavelka, Lékárník PhMr. M. H. (1879–1959), bibliofil a  sběratel,
 +
in: Zprávy spolku sběratelů a přátel ex libris 1974, č. 1, s. 1–2; J. Glivický, Sté
 +
výročí narození M. H., in: tamtéž 1979, č. 2/3, s. 10–11; J. L. Bílý, Heraldika
 +
Brunensis 1. Znaky výrazných brněnských osobností 11. PhMr. M. H. (1879–1959), in: Genealogické a heraldické informace 3, 1985, s. 255–267; J. Glivický, Listy Josefa Čapka M. H., in: Strahovská knihovna 20–21, 1985–86
 +
[vyd. 1990], s. 301–307; https://encyklopedie.brna.cz (stav k 12. 12. 2019).
 +
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/261def8b-4eb0-4b68-9603-a55de90ce38d Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 +
Pavel Cibulka
 +
 +
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:70- Knihovník nebo pracovník informatiky]]
 
[[Kategorie:70- Knihovník nebo pracovník informatiky]]

Aktuální verze z 20. 3. 2022, 17:38

Mojmír HELCELET
Narození 16.2.1879
Místo narození Vyškov
Úmrtí 17.4.1959
Místo úmrtí Brno
Povolání 70- Knihovník nebo pracovník informatiky
16- Farmakolog nebo farmaceut
Citace Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 442-443
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47136

HELCELET, Mojmír, * 16. 2. 1879 Vyškov, † 17. 4. 1959 Brno, lékárník, sokolský pracovník, bibliofil

Syn Ctibora H. (1844–1904). Vystudoval gymnázium v Kroměříži a po tříleté lékárnické praxi také farmacii na univerzitě v Štýrském Hradci. Po promoci působil v lékárnách v Tovačově, Kroměříži, Šternberku a Bregenzi, poté v brněnských lékárnách – Lusarově a v zemské nemocnici, 1914 se stal zemským lékárníkem. Po vypuknutí první světové války byl přidělen do pevnostní nemocnice v haličském Přemyšlu, po jejím dobytí upadl do ruského zajetí a byl umístěn do táborů v Carycinu (nyní Volgograd), Astrachani a Petrohradu. Na konci 1917 se v rámci výměny zajatců vrátil do Brna. Nejprve pracoval ve vojenské nemocnici, po válce se vrátil do zemské lékárny, v níž působil až do 1938, kdy odešel do penze.

H. celý život sbíral české knihy a grafické listy. Udržoval kontakty s předními výtvarníky, např. s Josefem Čapkem, Václavem Špálou, Antonínem Procházkou a Eduardem Milénem. Redigoval přílohu Grafického obzoru Bibliofil, do níž psal četné články, též publikoval v Grafickém obzoru, Sborníku pro ex libris ad. Části H. sbírek získala Moravská galerie v Brně a Národní galerie v Praze či soukromí sběratelé. Před první světovou válkou se H. úspěšně zabýval sportovním šermem a působil v brněnském Sokole.

Oženil se 1905 v Olomouci s Arnoštkou (1883–1976), dcerou lékárníka Arnošta Schwaba z Tovačova. Spolu měli dceru Evu (1907–1978), provd. Weinbergerovou, v druhém manželství Novákovou, která se rovněž živila farmacií. Byl pohřben na židenickém hřbitově, náhrobek je dílem Františka Bílka.

L: Dopisy otce synovi, J. Helcelet (ed.), 1932; OSND 2/2, s. 1069; MSN 3, s. 123; R. Fukal, M. H. osmdesátníkem, in: VVM 13, 1958, s. 258–260; E. J. Pavelka, Lékárník PhMr. M. H. (1879–1959), bibliofil a sběratel, in: Zprávy spolku sběratelů a přátel ex libris 1974, č. 1, s. 1–2; J. Glivický, Sté výročí narození M. H., in: tamtéž 1979, č. 2/3, s. 10–11; J. L. Bílý, Heraldika Brunensis 1. Znaky výrazných brněnských osobností 11. PhMr. M. H. (1879–1959), in: Genealogické a heraldické informace 3, 1985, s. 255–267; J. Glivický, Listy Josefa Čapka M. H., in: Strahovská knihovna 20–21, 1985–86 [vyd. 1990], s. 301–307; https://encyklopedie.brna.cz (stav k 12. 12. 2019).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Pavel Cibulka