Biografický slovník
HELFERT Joseph 28.10.1791-9.9.1847: Porovnání verzí
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = | + | | jméno = Joseph HELFERT |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 28.10.1791 | | datum narození = 28.10.1791 | ||
| − | | místo narození = Planá | + | | místo narození = Planá (u Mariánských Lázní) |
| datum úmrtí = 9.9.1847 | | datum úmrtí = 9.9.1847 | ||
| místo úmrtí = Mladá Boleslav | | místo úmrtí = Mladá Boleslav | ||
| − | | povolání = 58- Teoretik nebo historik státu a práva | + | | povolání = 58- Teoretik nebo historik státu a práva<br />44- Právník<br />61- Pedagog |
| − | 44- Právník | + | |
| − | 61- Pedagog | + | |
| − | + | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 447 |
| + | }} | ||
| + | '''HELFERT, Joseph''', ''* 28. 10. 1791 Planá (u Mariánských Lázní), † 9. 9. 1847 Mladá Boleslav, právník, pedagog'' | ||
| + | |||
| + | Byl synem koželuha, jehož předkové přišli do západních Čech | ||
| + | z Bavorska. Absolvoval gymnázium v Chebu, 1807 pokračoval ve studiích filozofie a práva na pražské Karlo-Ferdinandově | ||
| + | univerzitě. Poté působil jako soudní praktikant ve Žluticích | ||
| + | a v Praze. 1817 získal doktorát obojího práva ve Vídni a stal | ||
| + | se asistentem římského a církevního práva na univerzitě. Už | ||
| + | 1818 byl jmenován profesorem rakouského soukromého práva v Olomouci a od 1820 přednášel jako profesor římského, | ||
| + | rakouského a církevního práva na pražské právnické fakultě. | ||
| + | 1819 se v Olomouci oženil s Annou, roz. Schreinerovou. Měli | ||
| + | spolu pět dětí, z nichž tři záhy zemřely. Syn Josef Alexander H. | ||
| + | (1820–1910) byl historik a politik. | ||
| + | |||
| + | H. publikoval převážně německy, napsal na dvě stě padesát prací | ||
| + | zejména z oboru církevního práva a památkové péče, v Rakousku se řadil k jejím průkopníkům a také spoluautorům terminologie. Jeho příručky vycházely opakovaně. Manuál pro faráře | ||
| + | ''Anleitung zum geistlichen Geschäftsstyle nach dem gemeinen und | ||
| + | dem österreichischen Kirchenrechte'' (1837), týkající se aktuální | ||
| + | správy úředních písemností, knih a matrik ve farnostech či podání k církevnímu soudu v manželských záležitostech, se dočkal | ||
| + | desáté edice i českého překladu. 1828 se H. podílel na založení | ||
| + | prvního českého odborného teologického periodika, ''Časopisu pro katolické duchovenstvo'' (od 1860 pod názvem ''Časopis katolického duchovenstva''), v němž také publikoval. Odbornými články přispíval do časopisu ''Theologische Zeitschrift''. Stal se arcibiskupským konzistorním radou, zkoušel kandidáty na místa farářů a také řídil Ústav pro učitelské vdovy a sirotky pražské arcidiecéze. Byl pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Versuch einer systematischen Darstellung der Jurisdictions-Norm…, Wien | ||
| + | 1819; Von der Erbauung, Erhaltung und Herstellung kirchlicher Gebäude, | ||
| + | tamtéž 1823 (2. vyd. Praha 1834); Von dem Kirchenvermögen und dem | ||
| + | Religionsfonde, 1824; Von den Einkünften, Abgaben und Verlassenschaften geistlicher Personen, 1825; Darstellung der Rechte, welche in Ansehung | ||
| + | der heiligen Handlungen, dann der heiligen und religiösen Sachen sowohl | ||
| + | nach kirchlichen, als nach österreichisch-bürgerlichen Gesetzen statt finden, | ||
| + | 1826; Die Rechte und Verfassung der Akatholiken in dem Oesterreichischen | ||
| + | Kaiserstaate, Wien 1827; Von der Besetzung, Erledigung und dem Ledigstehen | ||
| + | der Beneficien nach dem gemeinen und dem besonderen Österreichischen | ||
| + | Kirchenrechte, 1828; Von den Rechten und Pflichten der Bischöfe und Pfarrer, dann deren beiderseitigen Gehülfen und Stellvertreter, 1832; Handbuch | ||
| + | des Kirchenrechts, aus den gemeinen und österreichischen Quellen zusammengestellt von J. H. 1–2, 1845; Pojednání o svatokupectví, in: Časopis pro | ||
| + | katolické duchovenstvo 1, 1828, č. 1–2, s. 75–94, 207–235; Případy z církevního práva, in: tamtéž 2, 1829, č. 2, s. 196–204; 4, 1831, č. 1, s. 72–88; | ||
| + | O překážce v manželství příbuzenstvím a švagrovství z nemanželského zplození | ||
| + | a zrození, in: tamtéž 2, 1832, č. 2, s. 163–189. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Wurzbach 8, s. 250–254; ADB 11, s. 688–690; OSN 11, s. 52–53; ÖBL 2, | ||
| + | s. 256 (se soupisem díla a literatury); BL 1, s. 586; nečvud, s. 276–277; | ||
| + | H. Rokyta, J. H. (1791–1847) a začátky kultu památek v českých zemích, in: | ||
| + | Umění 9, 1961, s. 484–492; cs.wikipedia.org (stav k 1. 8. 2019). | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/f9ed8121-28a3-4961-a8fd-092440160c80 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Monika Menke | ||
| + | |||
| + | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:58- Teoretik nebo historik státu a práva]] | [[Kategorie:58- Teoretik nebo historik státu a práva]] | ||
[[Kategorie:44- Právník]] | [[Kategorie:44- Právník]] | ||
[[Kategorie:61- Pedagog]] | [[Kategorie:61- Pedagog]] | ||
| + | |||
[[Kategorie:1791]] | [[Kategorie:1791]] | ||
| + | [[Kategorie:Planá]] | ||
[[Kategorie:1847]] | [[Kategorie:1847]] | ||
| − | + | [[Kategorie:Mladá Boleslav]] | |
| − | + | ||
Verze z 20. 3. 2022, 18:23
| Joseph HELFERT | |
 | |
| Narození | 28.10.1791 |
|---|---|
| Místo narození | Planá (u Mariánských Lázní) |
| Úmrtí | 9.9.1847 |
| Místo úmrtí | Mladá Boleslav |
| Povolání |
58- Teoretik nebo historik státu a práva 44- Právník 61- Pedagog |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 447 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47143 |
HELFERT, Joseph, * 28. 10. 1791 Planá (u Mariánských Lázní), † 9. 9. 1847 Mladá Boleslav, právník, pedagog
Byl synem koželuha, jehož předkové přišli do západních Čech z Bavorska. Absolvoval gymnázium v Chebu, 1807 pokračoval ve studiích filozofie a práva na pražské Karlo-Ferdinandově univerzitě. Poté působil jako soudní praktikant ve Žluticích a v Praze. 1817 získal doktorát obojího práva ve Vídni a stal se asistentem římského a církevního práva na univerzitě. Už 1818 byl jmenován profesorem rakouského soukromého práva v Olomouci a od 1820 přednášel jako profesor římského, rakouského a církevního práva na pražské právnické fakultě. 1819 se v Olomouci oženil s Annou, roz. Schreinerovou. Měli spolu pět dětí, z nichž tři záhy zemřely. Syn Josef Alexander H. (1820–1910) byl historik a politik.
H. publikoval převážně německy, napsal na dvě stě padesát prací zejména z oboru církevního práva a památkové péče, v Rakousku se řadil k jejím průkopníkům a také spoluautorům terminologie. Jeho příručky vycházely opakovaně. Manuál pro faráře Anleitung zum geistlichen Geschäftsstyle nach dem gemeinen und dem österreichischen Kirchenrechte (1837), týkající se aktuální správy úředních písemností, knih a matrik ve farnostech či podání k církevnímu soudu v manželských záležitostech, se dočkal desáté edice i českého překladu. 1828 se H. podílel na založení prvního českého odborného teologického periodika, Časopisu pro katolické duchovenstvo (od 1860 pod názvem Časopis katolického duchovenstva), v němž také publikoval. Odbornými články přispíval do časopisu Theologische Zeitschrift. Stal se arcibiskupským konzistorním radou, zkoušel kandidáty na místa farářů a také řídil Ústav pro učitelské vdovy a sirotky pražské arcidiecéze. Byl pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze.
D: Versuch einer systematischen Darstellung der Jurisdictions-Norm…, Wien 1819; Von der Erbauung, Erhaltung und Herstellung kirchlicher Gebäude, tamtéž 1823 (2. vyd. Praha 1834); Von dem Kirchenvermögen und dem Religionsfonde, 1824; Von den Einkünften, Abgaben und Verlassenschaften geistlicher Personen, 1825; Darstellung der Rechte, welche in Ansehung der heiligen Handlungen, dann der heiligen und religiösen Sachen sowohl nach kirchlichen, als nach österreichisch-bürgerlichen Gesetzen statt finden, 1826; Die Rechte und Verfassung der Akatholiken in dem Oesterreichischen Kaiserstaate, Wien 1827; Von der Besetzung, Erledigung und dem Ledigstehen der Beneficien nach dem gemeinen und dem besonderen Österreichischen Kirchenrechte, 1828; Von den Rechten und Pflichten der Bischöfe und Pfarrer, dann deren beiderseitigen Gehülfen und Stellvertreter, 1832; Handbuch des Kirchenrechts, aus den gemeinen und österreichischen Quellen zusammengestellt von J. H. 1–2, 1845; Pojednání o svatokupectví, in: Časopis pro katolické duchovenstvo 1, 1828, č. 1–2, s. 75–94, 207–235; Případy z církevního práva, in: tamtéž 2, 1829, č. 2, s. 196–204; 4, 1831, č. 1, s. 72–88; O překážce v manželství příbuzenstvím a švagrovství z nemanželského zplození a zrození, in: tamtéž 2, 1832, č. 2, s. 163–189.
L: Wurzbach 8, s. 250–254; ADB 11, s. 688–690; OSN 11, s. 52–53; ÖBL 2, s. 256 (se soupisem díla a literatury); BL 1, s. 586; nečvud, s. 276–277; H. Rokyta, J. H. (1791–1847) a začátky kultu památek v českých zemích, in: Umění 9, 1961, s. 484–492; cs.wikipedia.org (stav k 1. 8. 2019).
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Monika Menke
