HELFERT Joseph 28.10.1791-9.9.1847: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku HELFERT Josef 28.10.1791-9.9.1847 na HELFERT Joseph 28.10.1791-9.9.1847 bez založení přesměrování)
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Joseph HELFERT
 
| jméno = Joseph HELFERT
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Helfert Joseph portret.jpg
 
| datum narození = 28.10.1791
 
| datum narození = 28.10.1791
 
| místo narození = Planá (u Mariánských Lázní)
 
| místo narození = Planá (u Mariánských Lázní)

Aktuální verze z 21. 7. 2022, 12:22

Joseph HELFERT
Narození 28.10.1791
Místo narození Planá (u Mariánských Lázní)
Úmrtí 9.9.1847
Místo úmrtí Mladá Boleslav
Povolání 58- Teoretik nebo historik státu a práva
44- Právník
61- Pedagog
Citace Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 447
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47143

HELFERT, Joseph, * 28. 10. 1791 Planá (u Mariánských Lázní), † 9. 9. 1847 Mladá Boleslav, právník, pedagog

Byl synem koželuha, jehož předkové přišli do západních Čech z Bavorska. Absolvoval gymnázium v Chebu, 1807 pokračoval ve studiích filozofie a práva na pražské Karlo-Ferdinandově univerzitě. Poté působil jako soudní praktikant ve Žluticích a v Praze. 1817 získal doktorát obojího práva ve Vídni a stal se asistentem římského a církevního práva na univerzitě. Už 1818 byl jmenován profesorem rakouského soukromého práva v Olomouci a od 1820 přednášel jako profesor římského, rakouského a církevního práva na pražské právnické fakultě. 1819 se v Olomouci oženil s Annou, roz. Schreinerovou. Měli spolu pět dětí, z nichž tři záhy zemřely. Syn Josef Alexander H. (1820–1910) byl historik a politik.

H. publikoval převážně německy, napsal na dvě stě padesát prací zejména z oboru církevního práva a památkové péče, v Rakousku se řadil k jejím průkopníkům a také spoluautorům terminologie. Jeho příručky vycházely opakovaně. Manuál pro faráře Anleitung zum geistlichen Geschäftsstyle nach dem gemeinen und dem österreichischen Kirchenrechte (1837), týkající se aktuální správy úředních písemností, knih a matrik ve farnostech či podání k církevnímu soudu v manželských záležitostech, se dočkal desáté edice i českého překladu. 1828 se H. podílel na založení prvního českého odborného teologického periodika, Časopisu pro katolické duchovenstvo (od 1860 pod názvem Časopis katolického duchovenstva), v němž také publikoval. Odbornými články přispíval do časopisu Theologische Zeitschrift. Stal se arcibiskupským konzistorním radou, zkoušel kandidáty na místa farářů a také řídil Ústav pro učitelské vdovy a sirotky pražské arcidiecéze. Byl pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze.

D: Versuch einer systematischen Darstellung der Jurisdictions-Norm…, Wien 1819; Von der Erbauung, Erhaltung und Herstellung kirchlicher Gebäude, tamtéž 1823 (2. vyd. Praha 1834); Von dem Kirchenvermögen und dem Religionsfonde, 1824; Von den Einkünften, Abgaben und Verlassenschaften geistlicher Personen, 1825; Darstellung der Rechte, welche in Ansehung der heiligen Handlungen, dann der heiligen und religiösen Sachen sowohl nach kirchlichen, als nach österreichisch-bürgerlichen Gesetzen statt finden, 1826; Die Rechte und Verfassung der Akatholiken in dem Oesterreichischen Kaiserstaate, Wien 1827; Von der Besetzung, Erledigung und dem Ledigstehen der Beneficien nach dem gemeinen und dem besonderen Österreichischen Kirchenrechte, 1828; Von den Rechten und Pflichten der Bischöfe und Pfarrer, dann deren beiderseitigen Gehülfen und Stellvertreter, 1832; Handbuch des Kirchenrechts, aus den gemeinen und österreichischen Quellen zusammengestellt von J. H. 1–2, 1845; Pojednání o svatokupectví, in: Časopis pro katolické duchovenstvo 1, 1828, č. 1–2, s. 75–94, 207–235; Případy z církevního práva, in: tamtéž 2, 1829, č. 2, s. 196–204; 4, 1831, č. 1, s. 72–88; O překážce v manželství příbuzenstvím a švagrovství z nemanželského zplození a zrození, in: tamtéž 2, 1832, č. 2, s. 163–189.

L: Wurzbach 8, s. 250–254; ADB 11, s. 688–690; OSN 11, s. 52–53; ÖBL 2, s. 256 (se soupisem díla a literatury); BL 1, s. 586; nečvud, s. 276–277; H. Rokyta, J. H. (1791–1847) a začátky kultu památek v českých zemích, in: Umění 9, 1961, s. 484–492; cs.wikipedia.org (stav k 1. 8. 2019).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Monika Menke