StránkaDiskuseZobrazit zdrojHistorie HELLER Johann Florian 4.5.1813-21.11.1871

Johann Florian HELLER
Narození	4.5.1813
Místo narození	Jihlava
Úmrtí	21.11.1871
Místo úmrtí	Vídeň (Rakousko)
Povolání	3- Chemik nebo alchymista 16- Farmakolog nebo farmaceut 15- Lékaři 61- Pedagog
Citace	Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 456
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47158

HELLER, Johann Florian, * 4. 5. 1813 Jihlava, † 21. 11. 1871 Vídeň (Rakousko), lékař, chemik, pedagog

Nejstarší syn z deseti dětí lékárníka. Vystudoval medicínu a chemii na pražské univerzitě. Žák prof. Adolfa Martina Pleischla, jenž proslul výzkumem termálních pramenů v západních Čechách. H. obhájil 1837 disertační práci na téma Ueber die Rhodizonsäure, eine neue Oxidationsstufe des Kohlenstoffs und die Krokonsäure, dann die Salze beider (O kyselině rhodizonové, novém oxidačním stupni uhlíku a kyselině krokonové, dále o solích obou). Kyselinu rhodizonovou vyrobil zahříváním potaše pomocí dřevěného uhlí, což byl hlavní přínos jeho disertace. Podle některých zdrojů studoval chemii rovněž v Giessenu (Německo) u J. Liebiga a F. Wöhlera.

H. se stal asistentem prof. Pleischla. 1838 s ním odešel na vídeňskou univerzitu, kde organizoval cvičení z chemie pro mediky. Od 1842 vedl soukromou výuku fyziologické a patologické (klinické) chemie a mikroskopie. 1844 začal vydávat první odborný časopis pro laboratorní medicínu v Rakousku Archiv für physiologische und pathologische Chemie und Mikroskopie mit besonderer Rücksicht auf medizinische Diagnostik und Therapie (Archiv pro fyziologickou a patologickou chemii a mikroskopii se zvláštním zřetelem na lékařskou diagnostiku a terapii). Téhož roku založil a až do 1871 vedl laboratoř klinické chemie ve vídeňské Všeobecné nemocnici. Prováděl analýzy krve, moči, patologických výměšků apod. Nejvíce zkoumal moč. Zabýval se hustotou a složením s důrazem na bílkoviny, cukry a krev. 1845 identifikoval tukové látky obsažené v močových kamenech a vyvinul léčbu s použitím uhličitanu sodného. H. zkouška (s koncentrovanou kyselinou dusičnou) na přítomnost bílkovin v moči, poprvé uskutečněná 1852, se provádí dodnes.

Byl průkopníkem lékařsko-chemické laboratorní diagnostiky a spoluzakladatelem klinické chemie. V monografii Grundlehren der pathologisch-chemischen und mikroskopischen Untersuchungen zur medizinischen Diagnose (Učební základy patologicko-chemických a mikroskopických vyšetření k lékařské diagnóze, 1846) tento obor definoval jako vědu, která buduje medicínu založenou na racionalitě a důkladnosti. 1847 se habilitoval, 1850 obdržel cestovní stipendium na další vzdělávání. Navštívil německé země, Švýcarsko a Francii, po návratu sepsal zprávu pro ministerstvo kultu a vyučování. V ní charakterizoval stav navštívených nemocnic, lékáren a zahraniční univerzitní výuky. Rakousko vydalo 1981 poštovní známku s H. portrétem. Rakouská společnost pro laboratorní a klinickou chemii uděluje od 1999 Cenu J. F. H. Mezi jeho nejvýznamnější žáky patřili např. urolog Robert Ultzmann a klinický chemik Vincenc Kletzinsky.

D: výběr: Die Harnconcretionen, ihre Entstehung, Erkennung und Analyse mit Rücksicht auf Diagnose und Therapie der Nieren- und Blasen-Erkrankung, Wien 1860.

L: Wiener Zeitung 24. 11. 1871, s. 741 (zpráva o úmrtí); Wurzbach 8, s 271; Poggendorff 1, s. 1055; G. A. Zischka, Allgemeines Gelehrten-Lexikon, Stuttgart 1961, s. 282; RSN 3, s. 718; OSN 11, s. 70; ÖBL 2, s. 259–260 (se soupisem díla a literatury); BL 1, s. 589 (se soupisem díla a literatury); P. Svobodný, Chemie na lékařských fakultách v Praze, Vídni a Lipsku (1872–1945), in: AUC – Historia Universitatis Carolinae Pragensis 50, 2010, č. 2, s. 15–86; https://www.geschichtewiki.wien.gv.at/Johann_Florian_Heller (s literaturou, stav k 21. 10. 2019); de.wikipedia.org (s literaturou, stav k 21. 10. 2019); en.wikipedia.org (s literaturou, stav k 21. 10. 2019).

P: MZA, Brno, fond E 67 Sbírka matrik, matrika nar. řkt. f. ú. Jihlava – sv. Jakub, sign. 6410, 1806–1816, fol. 136.

Vojtěch Szajkó