Biografický slovník
HELLER Josef August 1799?-17.12.1855
| Josef August HELLER | |
 | |
| Narození | 11799 nebo 1800 |
|---|---|
| Místo narození | Žatec |
| Úmrtí | 17.12.1855 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 77- Hudební skladatel |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 457 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47199 |
HELLER, Josef August, * 1799 nebo 1800 Žatec, † 17. 12. 1855 Praha, státní úředník, hudební skladatel, kritik
Pocházel z rodiny žateckého tabáčníka. Od 1816 studoval v Praze, nejprve v přípravných filozofických ročnících univerzity, posléze na právech, a stal se c. k. finančním sekretářem. 1848 se zapojil do politického dění, byl členem revolučního Svatováclavského výboru. Riegrův Slovník naučný mu připisuje publikaci Schattenseiten der österreichischen Staatsverwaltung und gesellschaftlichen Zustände, vydanou anonymně v Hamburku. Vedle služebních povinností se intenzivně věnoval hudbě, nejprve jejímu studiu, poté kompoziční a kritické činnosti. Koncem 1840 se připojil ke skupině žáků skladatele Václava Jana Tomáška, která nesla jméno Davidsbündelei (Davidovci), vytvořené podle fiktivního společenství Davidsbündler, jehož prostřednictvím propagoval své umělecké názory skladatel Robert Schumann. Patřili do ní vesměs H. generační vrstevníci, hudební historik August Wilhelm Ambros, estetik a kritik Eduard Hanslick, hudební kritik Franz Ulm, učitel hudby Jakob Emil Hock, estetik Josef Bayer ad. Pod různými pseudonymy (H. jako Obolus) korespondovali Davidovci prostřednictvím článků v různých časopisech a polemizovali o svých názorech. Obhajovali zdrženlivé prostředky hudebního romantismu z jeho rané fáze, neschvalovali novoromantickou ideu hudby vedenou literárním programem a kriticky hodnotili opulentní výpravy současných italských a francouzských oper, které odváděly pozornost od hudby. H. rozvíjel svou kritickou činnost v pražských listech Ost und West (vycházel od 1837), Tagesbote aus Böhmen, Oesterreichisches Theater- und Musik-Album (1847–48), Constitutionelles Blatt aus Böhmen. Posílal příspěvky též do zahraničí (Allgemeine Wiener Musikzeitung, Neue Zeitschrift für Musik). Svůj nejvýznamnější příspěvek otiskl v Prager Zeitung mezi 14. 6. a 26. 11. 1851. Pod názvem Die musikalischen Zustände Prags v něm obšírně popsal hudební a divadelní scénu v Praze své doby: církevní hudbu (a sociální postavení jejích nositelů), operu, komorní hudbu, publikum, konzervatoř, uplatnění domácí tvorby v repertoáru různých institucí, velké hudební spolky a malé soukromé školy.
Jako skladatel se H. věnoval především církevní hudbě a drobnějším světským kompozicím. Psal taneční skladby a písně na německé texty (jsou věnovány hraběti Šporkovi a knížeti Fürstenbergovi). Přeložil do němčiny text písně A. Jelena Modré oči a vydal ji. Ke dvěma operám si sám napsal libreto: Zamora (1845), heroicko-romantická opera z doby křížových výprav s dějištěm na Sicílii a ve Španělsku, a Aurelie, Fürstin von Ravena (1849). Obě měly ve Stavovském divadle v Praze zdvořilostní úspěch. Jako publicista zanechal H. ve své době hlubší stopu než jako skladatel, později byl zcela zapomenut.
L: RSN 3, s. 718; OSN 11, s. 72; R. Maršan, Čechové a Němci r. 1848 a boj o Frankfurt, 1898, s. 171; Pazdírek, s. 381; B. a E. Lomnäs – D. Strauß, Auf der Suche nach der poetischen Zeit. Der Prager Davidsbund: Ambros, Bach, Bayer, Hampel, Hanslick, Helfert, H., Hock, Ulm, 1–2, Saarbrücken 1999, rejstříky, bibliografie, seznam šifer (s H. textem Die musikalische Zustände Prags 2, s. 244–278); HS 1, s. 422; J. Ludvová a kol., Hudební divadlo v českých zemích, s. 188–189 (se soupisem literatury).
P: NK ČR, Praha, Hudební oddělení a NM, Praha – České muzeum hudby, Městská knihovna v Praze, písně, tisky, rkp. drobných skladeb; NM Praha – Divadelní oddělení (divadelní cedule s nabídkou libreta na představení oper z 21. 6. 1845 a 10. 3. 1849).
Jitka Ludvová
