Biografický slovník
HELLER Saturnin Ondřej 29.11.1840-18.9.1884
| Saturnin Ondřej HELLER | |
 | |
| Narození | 29.11.1840 |
|---|---|
| Místo narození | Vlašim |
| Úmrtí | 18.9.1884 |
| Místo úmrtí | Smíchov (Praha) |
| Povolání | 74- Architekt |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 459 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47206 |
HELLER, Saturnin Ondřej, * 29. 11. 1840 Vlašim, † 18. 9. 1884 Smíchov (Praha), architekt
Pocházel z rodiny českého vlastence Antonína H. (* 11. 2. 1799 Vlašim, † 19. 11. 1870 Vlašim), regenschoriho a řídícího učitele, a Terezie, roz. Pranhoferové. Bratr Ferdinanda H. (1824–1912) a Serváce Bonifáce H. (1845–1922). Vystudoval pražskou polytechniku, pod vlivem svého učitele Josefa Zítka se přiklonil k novorenesanci, kterou jako sloh obhajoval i v teoretických článcích. Praxi získal u Antonína Barvitia a Františka Havla (na stavbě Národního divadla v Praze), pracoval též pro Společnost Buštěhradské dráhy. Od 1875 měl vlastní architektonickou kancelář v Praze. 1873 se oženil s Josefou Schulzovou. Navrhoval zejména úřední budovy, např. radnici v Lounech (realizována až 1886–87) nebo občanskou záložnu ve Vysokém Mýtě, včetně škol. H. rodiště mu udělilo čestné občanství za návrh měšťanské školy, který H. vypracoval bez nároku na honorář. K jeho dalším pracím se řadí činžovní a měšťanské domy v Lounech, Chocni, Chebu aj., mnoho H. projektů se nerealizovalo. Po otci zdědil hudební nadání a patřil ke zručným klavíristům. Jako talentovaný výtvarník se věnoval též kartografii.
D: Renaissance moderních průčelí našich a vztah její k renaissanci původní, in: Zprávy SAI 18, 1883, č. 1–2, s. 1–7; Renaissance moderních průčelí našich a vztah její k renaissanci původní. II. Vliv architektury toskánské, in: tamtéž, č. 3–4, s. 4–13.
L: nekrolog, in: Národní listy 19. 9. 1884; Světozor 22, 1888, č. 7, s. 109; OSN 11, s. 71; MSN 3, s. 130; Toman 1, s. 318; Architekti, s. 227; M. Horáček, Přesná renesance v české architektuře 19. století. Dobová diskuse o slohu, 2012, rejstřík; Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích…, L. Slavíček a kol. (eds.), 1, 2016, s. 405 (s dalším dílem a literaturou).
P: SOA, Praha, matrika nar. řkt. f. ú. Vlašim 09 (1837–1848), s. 106; AHMP, Sbírka matrik, signatura SM Z 14, fol. 201.
Jiří Martínek
Radnice v Lounech, vystavěna v letech 1886-1887
