HELLER Simon 25.10.1843-4.5.1922: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Simon HELLER
 
| jméno = Simon HELLER
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Heller Simon portret.jpg
 
| datum narození = 25.10.1843
 
| datum narození = 25.10.1843
 
| místo narození = Tachov
 
| místo narození = Tachov

Aktuální verze z 9. 8. 2022, 12:27

Simon HELLER
Narození 25.10.1843
Místo narození Tachov
Úmrtí 4.5.1922
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání 61- Pedagog
Citace Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 461-462
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=82637

HELLER, Simon, * 25. 10. 1843 Tachov, † 4. 5. 1922 Vídeň (Rakousko), pedagog

Pocházel z židovské rodiny. Absolvoval učitelský ústav v Olomouci a stal se soukromým učitelem v Tachově, poté působil na dívčí pokračovací škole ve Vídni. 1873 přijal místo ředitele Ústavu pro nevidomé izraelity v lokalitě Hohe Warte (XIX. vídeňský okres); v této funkci setrval až do smrti. Díky podpoře židovského etnika měl ústav vynikající zázemí. H. bádání v oboru tyflopedie (věda o výchově osob se zrakovým postižením, o zrakovém ústrojí a vadách zraku) dosáhlo evropského významu. Sestavil několik učebnic, tři z nich vydal tiskem. První Lesebuch für Blindenschulen (Čítanka pro slepecké školy, 1884) byla psána hladkou latinkou, zbylé dvě (rovněž 1884) Braillovým písmem. Na tvorbě dalších učebnic spolupracoval s rakouským tyflopedem a encyklopedistou A. Mellem.

Zúčastnil se mezinárodních kongresů učitelů nevidomých dětí, přednášel o psychologii nevidomého člověka. Věnoval se úloze ostatních smyslů, hmatovému poznávání prostoru a abstrakci při poznávání (noetice). Pro V. kongres v Amsterodamu (1885) navrhl projekt Das Prinzip der Wechselwirkung in der Blindenschule (Princip interakce ve slepecké škole), v němž představil změny v organizaci ústavů pro nevidomé. Na VI. kongresu v Kolíně nad Rýnem (1888) vystoupil s příspěvkem Modellieren und Zeichnen in der Blindenschule (Modelování a kreslení ve slepecké škole, 1890). Text vyšel tiskem a získal ocenění.

H. bojoval za vznik odborné komise pro psychologii a fyziologii nevidomých. Poukazoval na význam psychologického přístupu v tyflopedii, kde dosud převládal empirismus, tj. důraz na zkušenost a učení. Jeho výzkum v oblasti slepecké psychologie se týkal především úlohy tzv. náhradních smyslů po ztrátě zraku. Z pedagogických zásad nejvíce uplatňoval názornost, proto vyzvedl modelování a kreslení při vzdělávání nevidomých. Jeho učebnice pro nevidomé žáky jak v běžném, tak slepeckém písmu byly všeobecně uznávány. Někteří odborníci označují H. za zakladatele moderní tyflopedie. V závěru života byl v USA jmenován profesorem pedagogiky nevidomých, působení na amerických univerzitách však odmítl. Zůstal ředitelem židovského slepeckého ústavu ve Vídni, kde vybudoval i pracoviště pomáhající lidem, kteří oslepli během první světové války. H. čestný hrob se nachází na vídeňském Ústředním hřbitově.

Z manželského svazku s Annou, roz. Adlerovou (* 7. 3. 1848, † 25. 9. 1923), se narodil syn Theodor H. (* 9. 6. 1869 Vídeň /Rakousko/, † 12. 12. 1938 Vídeň /Rakousko/). Vystudoval filozofii ve Vídni a psychologii v Lipsku (žák W. Wundta) a proslavil se jako zdravotní pedagog.

L: Neue Freie Presse 6. 5. 1922, s. 14 (zpráva o úmrtí); BL 1, s. 591; ÖBL 2, s. 262 (se soupisem díla a literatury); Czeike 3, s. 136; EBL 1, s. 209; BJB, s. 81; Wininger 3, s. 47 (s datem narození 1844); F. Schuster, Tachau-Pfraumberger Heimat, Weiden 1962, s. 36–38; J. Smýkal, Tyflopedický lexikon jmenný, 2. vyd., 2006, s. 159–160; http://www.viennatouristguide.at/Friedhoefe/Zentralfriedhof/Tor1_pers/ehrengraeber/heller.htm (stav k 15. 10. 2019); de.wikipedia.org (s literaturou, stav k 15. 10. 2019).

Vojtěch Szajkó