HELLICH Bohuslav 31.5.1851-26.7.1918: Porovnání verzí

Z Personal
(HELLICH_Bohuslav_31.5.1851-26.7.1918)
 
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Bohuslav HELLICH
 
| jméno = Bohuslav HELLICH
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Hellich Bohuslav portret.jpg
 
| datum narození = 31.5.1851
 
| datum narození = 31.5.1851
| místo narození =  
+
| místo narození = Poděbrady
 
| datum úmrtí = 26.7.1918
 
| datum úmrtí = 26.7.1918
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 15- Lékaři
+
| povolání = 15- Lékaři<br />7- Zoolog
7- Zoolog
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Bohuslav HELLICH
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 463
 +
}}
 +
'''HELLICH, Bohuslav''', ''* 31. 5. 1851 Poděbrady, † 26. 7. 1918 Praha, lékař neurolog, psychiatr, historický antropolog''
 +
 
 +
Syn Emanuela H. (1801–1874) a  Marie, roz. Všetečkové
 +
(1814–1877). Absolvoval pražské Akademické gymnázium,
 +
pokračoval na české univerzitě, 1871–76 studoval přírodní
 +
vědy na filozofické fakultě a následně medicínu (MUDr. 1884).
 +
Po promoci se 1885–94 věnoval psychiatrii v Zemském ústavu
 +
pro choromyslné v Praze; nejprve jako sekundář, 1886–87 byl
 +
asistentem psychiatrické kliniky LF UK, 1891 se habilitoval na
 +
české univerzitě pro psychiatrii a neurologii a stal se suplujícím
 +
profesorem, v pořadí druhým pro tento obor na české lékařské fakultě. 1895 se vzdal profesury a byl jmenován primářem
 +
Zemského ústavu pro choromyslné v  Dobřanech (u  Plzně).
 +
1898 se natrvalo vrátil do Prahy (kromě let 1904–07, kdy byl
 +
ředitelem a primářem filiálky Zemského ústavu v Opařanech
 +
/u Tábora/). Od 1908 řídil Zemský ústav pro choromyslné nejprve v Kateřinské ulici a od 1913, kdy byl otevřen nový areál
 +
v Bohnicích (Praha), stál do konce života v jeho čele. Vědecké
 +
práci v oboru medicíny se věnoval hlavně do své habilitace, publikoval práce o histopatologii, neurologii a psychiatrii.
 +
 
 +
Poté co ho bratr Jan uvedl do archeologické „družiny“ prof.
 +
J. L. Píče, se začal zajímat o archeologii a po odchodu do Dobřan tam 1896 objevil neolitické sídliště. Později se ve spolupráci s J. L. Píčem věnoval antropologii, především kraniologii.
 +
Zpracoval a 1898–99 uveřejnil práci o sbírce lebek v Národním muzeu, 1905 o lebkách z bulharské Aboby-Plisky aj. Spolu s  J. Matiegkou se stal spoluzakladatelem české historické
 +
antropologie. Ještě 1916–18 zajišťoval vykopávky svého bratra
 +
Jana pro Národní muzeum na Zámkách u Bohnic. Je pohřben
 +
v rodinné hrobce v Poděbradech.
 +
 
 +
'''D:''' Die Cladoceren Böhmens, 1877 (česky jako Perloočky země české, 1878);
 +
O změnách v míše při solitárních nádorech původu infekčního, 1887; Klesání
 +
teploty tělesné u člověka následkem ztráty citlivosti pro studeno a teplo, suggerované ve stavu hypnotickém (s F. Marešem), in: ČLČ 28, 1889, s. 411–414;
 +
Příspěvek k poznání dvojitého vědomí v hysterii, in: tamtéž 29, 1890 (zvl. ot.);
 +
Příspěvek k nauce o povstání syringomyelie, 1890; O syringomyelii, in: Sbírka
 +
přednášek z oboru lékařského 20, 1891, s. 168–185; O heterotopiích a regeneraci hmot nervových v míše člověka, 1893; Praehistorické lebky v Čechách,
 +
in: PA 18, 1898–99, s. 139–140, 149–208, 289–364, 433–452, 565–624
 +
(separát Praehistorické lebky v Čechách ze sbírky Musea království Českého,
 +
1899); Lebka svaté Ludmily a kritická úvaha o staročeských lebkách (asi do
 +
XIII. století po Kr.), in: tamtéž 20, 1902, s. 265–270.
 +
 
 +
'''L:''' ČLČ 57, 1918, s. 573 (s H. bibliografií); J. Matiegka, MUDr. B. H., in:
 +
PA  31, 1919, s. 48–49; B. H., in: Československá psychiatrie 67, 1971,
 +
s. 388–392; OSN 11, s. 75; 28, s. 555; OSND 2/2, s. 1074; AČL, s. 88;
 +
ÖBL 2, s. 263; BL 1, s. 591; L. Hanzlíček, Psychiatrická encyklopedie, 1977, Část
 +
jmenná 1, s. 263; BSPLF 1, s. 215 (s další literaturou); DUK 3, s. 251; S. Káš,
 +
Slovník českých lékařů-spisovatelů, 2011, s. 75; Sklenář, s. 215; http://www.payne.cz/3xS43787/HellichBohuslavMUDr.htm (s H. fotografií, stav k 7. 6. 2019).
 +
 
 +
'''P:''' Archiv UK, Praha, fond Matriky UK, inv. č. 1, Matrika doktorů české
 +
Karlo-Ferdinandovy univerzity I. (1882–1900), s. 27; Polabské muzeum, Poděbrady, osobní fond; AHMP, Archivní katalog, soupis pražského obyvatelstva
 +
(1830–1920), kart. 88, č. 230; NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce,
 +
kart. 172, obr. 272 a 273.
 +
 
 +
Karel Sklenář, Marie Makariusová
 +
 
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:15- Lékaři]]
 
[[Kategorie:15- Lékaři]]
Řádka 16: Řádka 67:
  
 
[[Kategorie:1851]]
 
[[Kategorie:1851]]
 +
[[Kategorie:Poděbrady]]
 
[[Kategorie:1918]]
 
[[Kategorie:1918]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 9. 8. 2022, 12:46

Bohuslav HELLICH
Narození 31.5.1851
Místo narození Poděbrady
Úmrtí 26.7.1918
Místo úmrtí Praha
Povolání 15- Lékaři
7- Zoolog
Citace Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 463
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47210

HELLICH, Bohuslav, * 31. 5. 1851 Poděbrady, † 26. 7. 1918 Praha, lékař neurolog, psychiatr, historický antropolog

Syn Emanuela H. (1801–1874) a Marie, roz. Všetečkové (1814–1877). Absolvoval pražské Akademické gymnázium, pokračoval na české univerzitě, 1871–76 studoval přírodní vědy na filozofické fakultě a následně medicínu (MUDr. 1884). Po promoci se 1885–94 věnoval psychiatrii v Zemském ústavu pro choromyslné v Praze; nejprve jako sekundář, 1886–87 byl asistentem psychiatrické kliniky LF UK, 1891 se habilitoval na české univerzitě pro psychiatrii a neurologii a stal se suplujícím profesorem, v pořadí druhým pro tento obor na české lékařské fakultě. 1895 se vzdal profesury a byl jmenován primářem Zemského ústavu pro choromyslné v Dobřanech (u Plzně). 1898 se natrvalo vrátil do Prahy (kromě let 1904–07, kdy byl ředitelem a primářem filiálky Zemského ústavu v Opařanech /u Tábora/). Od 1908 řídil Zemský ústav pro choromyslné nejprve v Kateřinské ulici a od 1913, kdy byl otevřen nový areál v Bohnicích (Praha), stál do konce života v jeho čele. Vědecké práci v oboru medicíny se věnoval hlavně do své habilitace, publikoval práce o histopatologii, neurologii a psychiatrii.

Poté co ho bratr Jan uvedl do archeologické „družiny“ prof. J. L. Píče, se začal zajímat o archeologii a po odchodu do Dobřan tam 1896 objevil neolitické sídliště. Později se ve spolupráci s J. L. Píčem věnoval antropologii, především kraniologii. Zpracoval a 1898–99 uveřejnil práci o sbírce lebek v Národním muzeu, 1905 o lebkách z bulharské Aboby-Plisky aj. Spolu s J. Matiegkou se stal spoluzakladatelem české historické antropologie. Ještě 1916–18 zajišťoval vykopávky svého bratra Jana pro Národní muzeum na Zámkách u Bohnic. Je pohřben v rodinné hrobce v Poděbradech.

D: Die Cladoceren Böhmens, 1877 (česky jako Perloočky země české, 1878); O změnách v míše při solitárních nádorech původu infekčního, 1887; Klesání teploty tělesné u člověka následkem ztráty citlivosti pro studeno a teplo, suggerované ve stavu hypnotickém (s F. Marešem), in: ČLČ 28, 1889, s. 411–414; Příspěvek k poznání dvojitého vědomí v hysterii, in: tamtéž 29, 1890 (zvl. ot.); Příspěvek k nauce o povstání syringomyelie, 1890; O syringomyelii, in: Sbírka přednášek z oboru lékařského 20, 1891, s. 168–185; O heterotopiích a regeneraci hmot nervových v míše člověka, 1893; Praehistorické lebky v Čechách, in: PA 18, 1898–99, s. 139–140, 149–208, 289–364, 433–452, 565–624 (separát Praehistorické lebky v Čechách ze sbírky Musea království Českého, 1899); Lebka svaté Ludmily a kritická úvaha o staročeských lebkách (asi do XIII. století po Kr.), in: tamtéž 20, 1902, s. 265–270.

L: ČLČ 57, 1918, s. 573 (s H. bibliografií); J. Matiegka, MUDr. B. H., in: PA 31, 1919, s. 48–49; B. H., in: Československá psychiatrie 67, 1971, s. 388–392; OSN 11, s. 75; 28, s. 555; OSND 2/2, s. 1074; AČL, s. 88; ÖBL 2, s. 263; BL 1, s. 591; L. Hanzlíček, Psychiatrická encyklopedie, 1977, Část jmenná 1, s. 263; BSPLF 1, s. 215 (s další literaturou); DUK 3, s. 251; S. Káš, Slovník českých lékařů-spisovatelů, 2011, s. 75; Sklenář, s. 215; http://www.payne.cz/3xS43787/HellichBohuslavMUDr.htm (s H. fotografií, stav k 7. 6. 2019).

P: Archiv UK, Praha, fond Matriky UK, inv. č. 1, Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity I. (1882–1900), s. 27; Polabské muzeum, Poděbrady, osobní fond; AHMP, Archivní katalog, soupis pražského obyvatelstva (1830–1920), kart. 88, č. 230; NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, kart. 172, obr. 272 a 273.

Karel Sklenář, Marie Makariusová