HELLICH Bohuslav 31.5.1851-26.7.1918: Porovnání verzí
(HELLICH_Bohuslav_31.5.1851-26.7.1918) |
|||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Bohuslav HELLICH | | jméno = Bohuslav HELLICH | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Hellich Bohuslav portret.jpg |
| datum narození = 31.5.1851 | | datum narození = 31.5.1851 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Poděbrady |
| datum úmrtí = 26.7.1918 | | datum úmrtí = 26.7.1918 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
− | | povolání = 15- Lékaři | + | | povolání = 15- Lékaři<br />7- Zoolog |
− | 7- Zoolog | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 463 |
+ | }} | ||
+ | '''HELLICH, Bohuslav''', ''* 31. 5. 1851 Poděbrady, † 26. 7. 1918 Praha, lékař neurolog, psychiatr, historický antropolog'' | ||
+ | |||
+ | Syn Emanuela H. (1801–1874) a Marie, roz. Všetečkové | ||
+ | (1814–1877). Absolvoval pražské Akademické gymnázium, | ||
+ | pokračoval na české univerzitě, 1871–76 studoval přírodní | ||
+ | vědy na filozofické fakultě a následně medicínu (MUDr. 1884). | ||
+ | Po promoci se 1885–94 věnoval psychiatrii v Zemském ústavu | ||
+ | pro choromyslné v Praze; nejprve jako sekundář, 1886–87 byl | ||
+ | asistentem psychiatrické kliniky LF UK, 1891 se habilitoval na | ||
+ | české univerzitě pro psychiatrii a neurologii a stal se suplujícím | ||
+ | profesorem, v pořadí druhým pro tento obor na české lékařské fakultě. 1895 se vzdal profesury a byl jmenován primářem | ||
+ | Zemského ústavu pro choromyslné v Dobřanech (u Plzně). | ||
+ | 1898 se natrvalo vrátil do Prahy (kromě let 1904–07, kdy byl | ||
+ | ředitelem a primářem filiálky Zemského ústavu v Opařanech | ||
+ | /u Tábora/). Od 1908 řídil Zemský ústav pro choromyslné nejprve v Kateřinské ulici a od 1913, kdy byl otevřen nový areál | ||
+ | v Bohnicích (Praha), stál do konce života v jeho čele. Vědecké | ||
+ | práci v oboru medicíny se věnoval hlavně do své habilitace, publikoval práce o histopatologii, neurologii a psychiatrii. | ||
+ | |||
+ | Poté co ho bratr Jan uvedl do archeologické „družiny“ prof. | ||
+ | J. L. Píče, se začal zajímat o archeologii a po odchodu do Dobřan tam 1896 objevil neolitické sídliště. Později se ve spolupráci s J. L. Píčem věnoval antropologii, především kraniologii. | ||
+ | Zpracoval a 1898–99 uveřejnil práci o sbírce lebek v Národním muzeu, 1905 o lebkách z bulharské Aboby-Plisky aj. Spolu s J. Matiegkou se stal spoluzakladatelem české historické | ||
+ | antropologie. Ještě 1916–18 zajišťoval vykopávky svého bratra | ||
+ | Jana pro Národní muzeum na Zámkách u Bohnic. Je pohřben | ||
+ | v rodinné hrobce v Poděbradech. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Die Cladoceren Böhmens, 1877 (česky jako Perloočky země české, 1878); | ||
+ | O změnách v míše při solitárních nádorech původu infekčního, 1887; Klesání | ||
+ | teploty tělesné u člověka následkem ztráty citlivosti pro studeno a teplo, suggerované ve stavu hypnotickém (s F. Marešem), in: ČLČ 28, 1889, s. 411–414; | ||
+ | Příspěvek k poznání dvojitého vědomí v hysterii, in: tamtéž 29, 1890 (zvl. ot.); | ||
+ | Příspěvek k nauce o povstání syringomyelie, 1890; O syringomyelii, in: Sbírka | ||
+ | přednášek z oboru lékařského 20, 1891, s. 168–185; O heterotopiích a regeneraci hmot nervových v míše člověka, 1893; Praehistorické lebky v Čechách, | ||
+ | in: PA 18, 1898–99, s. 139–140, 149–208, 289–364, 433–452, 565–624 | ||
+ | (separát Praehistorické lebky v Čechách ze sbírky Musea království Českého, | ||
+ | 1899); Lebka svaté Ludmily a kritická úvaha o staročeských lebkách (asi do | ||
+ | XIII. století po Kr.), in: tamtéž 20, 1902, s. 265–270. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' ČLČ 57, 1918, s. 573 (s H. bibliografií); J. Matiegka, MUDr. B. H., in: | ||
+ | PA 31, 1919, s. 48–49; B. H., in: Československá psychiatrie 67, 1971, | ||
+ | s. 388–392; OSN 11, s. 75; 28, s. 555; OSND 2/2, s. 1074; AČL, s. 88; | ||
+ | ÖBL 2, s. 263; BL 1, s. 591; L. Hanzlíček, Psychiatrická encyklopedie, 1977, Část | ||
+ | jmenná 1, s. 263; BSPLF 1, s. 215 (s další literaturou); DUK 3, s. 251; S. Káš, | ||
+ | Slovník českých lékařů-spisovatelů, 2011, s. 75; Sklenář, s. 215; http://www.payne.cz/3xS43787/HellichBohuslavMUDr.htm (s H. fotografií, stav k 7. 6. 2019). | ||
+ | |||
+ | '''P:''' Archiv UK, Praha, fond Matriky UK, inv. č. 1, Matrika doktorů české | ||
+ | Karlo-Ferdinandovy univerzity I. (1882–1900), s. 27; Polabské muzeum, Poděbrady, osobní fond; AHMP, Archivní katalog, soupis pražského obyvatelstva | ||
+ | (1830–1920), kart. 88, č. 230; NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, | ||
+ | kart. 172, obr. 272 a 273. | ||
+ | |||
+ | Karel Sklenář, Marie Makariusová | ||
+ | |||
+ | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:15- Lékaři]] | [[Kategorie:15- Lékaři]] | ||
Řádka 16: | Řádka 67: | ||
[[Kategorie:1851]] | [[Kategorie:1851]] | ||
+ | [[Kategorie:Poděbrady]] | ||
[[Kategorie:1918]] | [[Kategorie:1918]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Aktuální verze z 9. 8. 2022, 12:46
Bohuslav HELLICH | |
Narození | 31.5.1851 |
---|---|
Místo narození | Poděbrady |
Úmrtí | 26.7.1918 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
15- Lékaři 7- Zoolog |
Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 463 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47210 |
HELLICH, Bohuslav, * 31. 5. 1851 Poděbrady, † 26. 7. 1918 Praha, lékař neurolog, psychiatr, historický antropolog
Syn Emanuela H. (1801–1874) a Marie, roz. Všetečkové (1814–1877). Absolvoval pražské Akademické gymnázium, pokračoval na české univerzitě, 1871–76 studoval přírodní vědy na filozofické fakultě a následně medicínu (MUDr. 1884). Po promoci se 1885–94 věnoval psychiatrii v Zemském ústavu pro choromyslné v Praze; nejprve jako sekundář, 1886–87 byl asistentem psychiatrické kliniky LF UK, 1891 se habilitoval na české univerzitě pro psychiatrii a neurologii a stal se suplujícím profesorem, v pořadí druhým pro tento obor na české lékařské fakultě. 1895 se vzdal profesury a byl jmenován primářem Zemského ústavu pro choromyslné v Dobřanech (u Plzně). 1898 se natrvalo vrátil do Prahy (kromě let 1904–07, kdy byl ředitelem a primářem filiálky Zemského ústavu v Opařanech /u Tábora/). Od 1908 řídil Zemský ústav pro choromyslné nejprve v Kateřinské ulici a od 1913, kdy byl otevřen nový areál v Bohnicích (Praha), stál do konce života v jeho čele. Vědecké práci v oboru medicíny se věnoval hlavně do své habilitace, publikoval práce o histopatologii, neurologii a psychiatrii.
Poté co ho bratr Jan uvedl do archeologické „družiny“ prof. J. L. Píče, se začal zajímat o archeologii a po odchodu do Dobřan tam 1896 objevil neolitické sídliště. Později se ve spolupráci s J. L. Píčem věnoval antropologii, především kraniologii. Zpracoval a 1898–99 uveřejnil práci o sbírce lebek v Národním muzeu, 1905 o lebkách z bulharské Aboby-Plisky aj. Spolu s J. Matiegkou se stal spoluzakladatelem české historické antropologie. Ještě 1916–18 zajišťoval vykopávky svého bratra Jana pro Národní muzeum na Zámkách u Bohnic. Je pohřben v rodinné hrobce v Poděbradech.
D: Die Cladoceren Böhmens, 1877 (česky jako Perloočky země české, 1878); O změnách v míše při solitárních nádorech původu infekčního, 1887; Klesání teploty tělesné u člověka následkem ztráty citlivosti pro studeno a teplo, suggerované ve stavu hypnotickém (s F. Marešem), in: ČLČ 28, 1889, s. 411–414; Příspěvek k poznání dvojitého vědomí v hysterii, in: tamtéž 29, 1890 (zvl. ot.); Příspěvek k nauce o povstání syringomyelie, 1890; O syringomyelii, in: Sbírka přednášek z oboru lékařského 20, 1891, s. 168–185; O heterotopiích a regeneraci hmot nervových v míše člověka, 1893; Praehistorické lebky v Čechách, in: PA 18, 1898–99, s. 139–140, 149–208, 289–364, 433–452, 565–624 (separát Praehistorické lebky v Čechách ze sbírky Musea království Českého, 1899); Lebka svaté Ludmily a kritická úvaha o staročeských lebkách (asi do XIII. století po Kr.), in: tamtéž 20, 1902, s. 265–270.
L: ČLČ 57, 1918, s. 573 (s H. bibliografií); J. Matiegka, MUDr. B. H., in: PA 31, 1919, s. 48–49; B. H., in: Československá psychiatrie 67, 1971, s. 388–392; OSN 11, s. 75; 28, s. 555; OSND 2/2, s. 1074; AČL, s. 88; ÖBL 2, s. 263; BL 1, s. 591; L. Hanzlíček, Psychiatrická encyklopedie, 1977, Část jmenná 1, s. 263; BSPLF 1, s. 215 (s další literaturou); DUK 3, s. 251; S. Káš, Slovník českých lékařů-spisovatelů, 2011, s. 75; Sklenář, s. 215; http://www.payne.cz/3xS43787/HellichBohuslavMUDr.htm (s H. fotografií, stav k 7. 6. 2019).
P: Archiv UK, Praha, fond Matriky UK, inv. č. 1, Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity I. (1882–1900), s. 27; Polabské muzeum, Poděbrady, osobní fond; AHMP, Archivní katalog, soupis pražského obyvatelstva (1830–1920), kart. 88, č. 230; NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, kart. 172, obr. 272 a 273.
Karel Sklenář, Marie Makariusová