HELLMUTHOVÁ Marta 11.3.1917-21.9.1988: Porovnání verzí

Z Personal
(Založena nová stránka s textem „{{Infobox - osoba | jméno = Marta HELLMUTHOVÁ | obrázek = No male portrait.png | velikost obrázku = | popisek obrázku = | rodné jméno = | datum n…“)
 
m (Holoubková přesunul stránku HELLMUTHOVÁ Marta 6.3.1917-21.9.1988 na HELLMUTHOVÁ Marta 11.3.1917-21.9.1988 bez založení přesměrování)
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.)
Řádka 7: Řádka 7:
 
| datum narození = 11.3.1917
 
| datum narození = 11.3.1917
 
| místo narození = Kutná Hora
 
| místo narození = Kutná Hora
| datum úmrtí = 1988
+
| datum úmrtí = 21.9.1988 (datum pohřbu)
 
| místo úmrtí =  
 
| místo úmrtí =  
 
| příčina úmrtí =  
 
| příčina úmrtí =  
Řádka 36: Řádka 36:
 
| poznámky =  
 
| poznámky =  
 
| web =  
 
| web =  
| citace = Biografický slovník českých zemí  
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 468
 
}}
 
}}
 +
'''HELLMUTHOVÁ, Marta''' ''(roz. Havlůjová), * 11. 3. 1917 Kutná Hora, † 21. 9. 1988 (datum pohřbu), překladatelka''
 +
 +
Začala navštěvovat moderní filologii na Filozofické fakultě
 +
v Praze (mj. u prof. Karla Krejčího), studia přerušilo uzavření
 +
vysokých škol nacisty. 1943 se provdala Vladimíra Hellmutha-Braunera (1910–1982) a 1947 s ním odjela do Káhiry. Tam
 +
se seznámila se slavným románem finského spisovatele Miky
 +
Waltariho ''Egypťan Sinuhet'' a rozhodla se zprostředkovat toto
 +
dílo českému čtenáři. Od spisovatele získala souhlas k  jeho
 +
převodu do češtiny původně přes francouzský překlad. Porovnáním s originálem však zjistila, že v něm chybí mnohé pasáže.
 +
Jako samouk se proto naučila finsky a knihu přeložila z originálu. Později H. do češtiny přetlumočila další finské autory
 +
(Paavo Rintala, Eila Pennanenová, Veijo Meri, Sylvi Kekkonenová, Anu Kaipainenová, Martti Larni) a psala články o finské
 +
literatuře a kultuře.
 +
 +
H. byla 1957 zatčena a ve vykonstruovaném procesu odsouzena spolu s manželem za vyzvědačství k sedmi letům nepodmíněně. Věznici v  Pardubicích opustila po amnestii 1960. V červnu 1969 byli oba manželé rehabilitováni. Pohřbena je
 +
v rodinné hrobce Braunerů v Praze na Vyšehradě.
 +
 +
'''D:''' překlady, výběr: M. Waltari, Egypťan Sinuhet, 1965 (17. vyd. 2019); týž,
 +
Tajemný Etrusk, 1972; týž, Jeho království, 1974; týž, Čarodějka, 1976;
 +
týž, Čtyři západy slunce, 1976; týž, Vlastní pramen, 1976; týž, Pařížská kravata, 1981; týž, Fine van Brooklyn, 1981; týž, Živá voda věčnosti, 1981; týž,
 +
Dveře do tmy, 1983; S. Kekkonenová, Amálie, 1973; V. Meri, Řekni mi zas
 +
jen Oili, 1976; E. Pennanenová, Girlanda z růží, 1976; A. Kaipainenová, Má
 +
panenka pentli rudou, 1980; P. Rintala, Pocta Johannu Sebastianu Bachovi
 +
na jevišti, 1983.
 +
 +
'''L:''' O. Kauppinen, Překlad finského dramatu do češtiny. Celkový obraz, 2015
 +
(diplomová práce, Divadelní fakulta JAMU, Brno); M. Waltari, Egypťan Sinuhet, 2018, poznámka k  překladu, s. 825; soupis překladů,
 +
in: databaze-prekladu.cz (stav k 10. 2. 2020); databaze.obecprekladatelu.cz (stav k 10. 2. 2020).
 +
 +
'''P:''' LA PNP, Praha, osobní fond, 1950–1980, neuspořádáno; AMZV, Praha,
 +
osobní fond Vladimír Hellmuth-Brauner.
 +
 +
Klára Andresová
 +
 +
 +
[[Kategorie:D]]
 +
[[Kategorie:64- Překladatel]]
 +
 
[[Kategorie:1917]]
 
[[Kategorie:1917]]
 
[[Kategorie:Kutná Hora]]
 
[[Kategorie:Kutná Hora]]
 
[[Kategorie:1988]]
 
[[Kategorie:1988]]
[[Kategorie:64- Překladatel]]
 
[[Kategorie:D]]
 

Aktuální verze z 28. 3. 2022, 16:54

Marta HELLMUTHOVÁ
Narození 11.3.1917
Místo narození Kutná Hora
Úmrtí 21.9.1988 (datum pohřbu)
Povolání 64- Překladatel
Citace Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 468
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=141423

HELLMUTHOVÁ, Marta (roz. Havlůjová), * 11. 3. 1917 Kutná Hora, † 21. 9. 1988 (datum pohřbu), překladatelka

Začala navštěvovat moderní filologii na Filozofické fakultě v Praze (mj. u prof. Karla Krejčího), studia přerušilo uzavření vysokých škol nacisty. 1943 se provdala Vladimíra Hellmutha-Braunera (1910–1982) a 1947 s ním odjela do Káhiry. Tam se seznámila se slavným románem finského spisovatele Miky Waltariho Egypťan Sinuhet a rozhodla se zprostředkovat toto dílo českému čtenáři. Od spisovatele získala souhlas k jeho převodu do češtiny původně přes francouzský překlad. Porovnáním s originálem však zjistila, že v něm chybí mnohé pasáže. Jako samouk se proto naučila finsky a knihu přeložila z originálu. Později H. do češtiny přetlumočila další finské autory (Paavo Rintala, Eila Pennanenová, Veijo Meri, Sylvi Kekkonenová, Anu Kaipainenová, Martti Larni) a psala články o finské literatuře a kultuře.

H. byla 1957 zatčena a ve vykonstruovaném procesu odsouzena spolu s manželem za vyzvědačství k sedmi letům nepodmíněně. Věznici v Pardubicích opustila po amnestii 1960. V červnu 1969 byli oba manželé rehabilitováni. Pohřbena je v rodinné hrobce Braunerů v Praze na Vyšehradě.

D: překlady, výběr: M. Waltari, Egypťan Sinuhet, 1965 (17. vyd. 2019); týž, Tajemný Etrusk, 1972; týž, Jeho království, 1974; týž, Čarodějka, 1976; týž, Čtyři západy slunce, 1976; týž, Vlastní pramen, 1976; týž, Pařížská kravata, 1981; týž, Fine van Brooklyn, 1981; týž, Živá voda věčnosti, 1981; týž, Dveře do tmy, 1983; S. Kekkonenová, Amálie, 1973; V. Meri, Řekni mi zas jen Oili, 1976; E. Pennanenová, Girlanda z růží, 1976; A. Kaipainenová, Má panenka pentli rudou, 1980; P. Rintala, Pocta Johannu Sebastianu Bachovi na jevišti, 1983.

L: O. Kauppinen, Překlad finského dramatu do češtiny. Celkový obraz, 2015 (diplomová práce, Divadelní fakulta JAMU, Brno); M. Waltari, Egypťan Sinuhet, 2018, poznámka k překladu, s. 825; soupis překladů, in: databaze-prekladu.cz (stav k 10. 2. 2020); databaze.obecprekladatelu.cz (stav k 10. 2. 2020).

P: LA PNP, Praha, osobní fond, 1950–1980, neuspořádáno; AMZV, Praha, osobní fond Vladimír Hellmuth-Brauner.

Klára Andresová