Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky HELMHACKER Rudolf Václav 15.11.1840-24.5.1915

{{Infobox - osoba
| jméno = Rudolf Václav HELMHACKER
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 15.11.1840
| místo narození = Rokycany
| datum úmrtí = 24.5.1915
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 11- Geolog<br />26- Bánský odborník nebo energetik<br />5- Paleontolog

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 470
}}
'''HELMHACKER, Rudolf Václav''', ''* 15. 11. 1840 Rokycany, † 24. 5. 1915 Praha, geolog, báňský odborník, pedagog''

Pocházel z rodiny obuvníka. Po absolvování české reálky v Praze studoval 1857–60 na pražské technice, zároveň na univerzitě poslouchal přednášky z mineralogie A. E. Reusse. Jeden rok se věnoval mechanice a chemické technologii na technice 
ve Vídni, vzdělání si 1863 doplnil o báňské obory na učilišti 
v  Příbrami. Praktikoval ve státních rudných dolech  na Příbramsku, koncem 1863 získal místo ve Zbýšově v  rosicko-
-oslavanském revíru v  černouhelném dole Láska boží, 1869 
přešel k Pražské železářské společnosti do dolů v Nučicích a na 
Kladně, 1871 na místo závodního k Vítkovickému těžařstvu 
v černouhelném Dole Hlubina v Moravské Ostravě. Neúspěšně se pokusil o habilitaci na pražské české technice, 1872 však 
získal místo docenta mineralogie, geologie a paleontologie na 
Báňské akademii ve štýrském Leobenu, kde byl 1874 jmenován mimořádným a  1875 řádným profesorem. Školu musel 
1881 opustit kvůli dnes neznámému etickému prohřešku 
(podvod a ztráta důvěry). Poté se živil jako soukromý expert, 
1883 uzavřel smlouvu s ruskou firmou B. J. Astašev & Co., 
působící na Altaji. Zabýval se problémy tamního rýžování zlata z rozsypů. Vyhledával ložiska zlata i v jiných částech Ruska, 
např. v Berezovském na Urale; v Rusku si získal renomé. 1891 
se vrátil do Prahy, nadále však byl zván jako expert do zahraničí, mj. do Srbska.
 
Jako badatel se v místech svého působení zabýval mineralogií a  regionální geologií, např. rosicko-oslavanského revíru 
(1866, s  geologickou mapou 1 : 48  000) a  ostravsko-karvinského revíru (1873). Pro Komitét pro přírodovědecký 
výzkum Čech prováděli 1868–77 s  J. Krejčím geologické 
mapování, 1885 vydali ''Geologickou mapu okolí pražského''
(1 : 86 400) a 1891 ''Geologickou mapu Železných hor a krajin'' 
''okolních etc.'' (1 : 70 000) s českými a německými textovými 
vysvětlivkami. H. zřejmě prováděl terénní práce, stárnoucí 
Krejčí díla redigoval a doplnil poznámkami. H. 1871 zpracoval geologii okolí Benešova (s geologickou mapou 1 : 28 800; 
tiskem 1877) a s J. Válou ordovické železné rudy mezi Prahou a Berounem (1877). Ve studiích o křemenných porfyrech a dioritech z okolí Prahy uplatnil tehdy novou metodu mikroskopické petrografie. 1873–78 popsal žilná ložiska 
zlata a rud antimonu u Milešova a Krásné Hory nad Vltavou, kyzu v Železných horách u Lukavice, rud olova u Kšice 
(u Stříbra) a Chříče (u Rakovníka), historické báňské práce 
(stařiny) v okolí Přibyslavi a Havlíčkova Brodu. Od devadesátých let publikoval poznatky o ruských ložiskách a těžbě 
zlata, platiny a uhlí, o solných jezerech západní Sibiře a důlním průmyslu Srbska. Psal články s hornickou a hutnickou 
tematikou. Kromě ''Archivu pro přírodovědecký výzkum Čech''
a  ''Živy'' je otiskovala německojazyčná periodika ve Vídni, 
Essenu nebo Freibergu.

Začátkem první světové války s manželkou cestovali po Francii, jako občané nepřátelského státu byli internováni v zajateckém táboře v Trouville-sur-Mer v Normandii. Jejich návrat do 
Prahy zprostředkoval švýcarský Červený kříž počátkem 1915, 
krátce před H. smrtí. Je pohřben na Vinohradském hřbitově 
v Praze. 

'''D:''' Seznam nerostů příbramských, in: Živa 12, 1864, s. 180–189; Übersicht der geognostischen Verhältnisse der Rossitz-Oslavaner Steinkohlenformation, in: Jahrbuch der Geologischen Reichsanstalt (Wien) 16, 1866, 
s.  447–461; Vergleichende Versuche über die Sprengwirkung des Dynamits 
gegenüber jener des gewöhnlichen Sprengpulvers beim Streckenbetriebe, 1872; 
Die Bleibergbau Kšice bei Mies in Böhmen, in: BHJb 21, 1873, s. 274–288; 
Der Antimon-Bergbau Milešov bei Krásná Hora in Böhmen, in: tamtéž 22, 
1874, s. 340–373; Über einige Quarzporphyre und Diorite aus dem Silur von 
Böhmen, in: Tschermak’s mineralogische und petrographische Mittheilungen 
(Wien) 5, 1877, s. 179–204; Zeměznalecký popis části krajiny mezi Benešovem a Sázavou, in: Archiv pro přírodovědecké prozkoumání Čech 2, 1877, 
č. 1, s. 341–377; Rudy železné v krajině mezi Prahou a Berounem, in: tamtéž, č. 2, s. 85–338 (s J. Válou); Das Vorkommen der Goldgänge in Amader 
County, Californien, vergleichen mit Eule in Böhmen, in: Berg- u. hüttenmännische Zeitung (Freiberg) 57, 1897, s. 380–382.

'''L:''' OSN 28, s. 556; MSN 3, 1927, s. 131; Vývoj české přírodovědy, L. Viniklář (ed.), 1931, passim; R. Kettner, R. V. H., in: ČNM, Oddíl přírodovědný 114, 1940, s. 121–125; ÖBL 2, s. 269; NGS 2, s. 711–712; R. Kettner, 
R. V. H. (* 1840, † 1915), in: Čas. Mineral. Geol. 10, 1965, č. 2, s. 216–217; 
J. Kremerová, Soupis bibliografií a biografií českých a slovenských geologů, 
1989, s. 44; L. Malý, R. V. H., geolog a montanista, in: Uhlí – Rudy – Geologický průzkum 12, 2000, s. 32.

Pavel Vlašímský


[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:11- Geolog]]
[[Kategorie:26- Bánský odborník nebo energetik]]
[[Kategorie:5- Paleontolog]]

[[Kategorie:1840]]
[[Kategorie:Rokycany]]
[[Kategorie:1915]]
[[Kategorie:Praha]]