HELWIG Martin 5.11.1516-26.1.1574: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku HELWIG Martin (Martinius) 5.11.1516-26.1.1574 na HELWIG Martin 5.11.1516-26.1.1574 bez založení přesměrování)
 
Řádka 60: Řádka 60:
 
[[Kategorie:1574]]
 
[[Kategorie:1574]]
 
[[Kategorie:Vratislav]]
 
[[Kategorie:Vratislav]]
 +
 +
<gallery>
 +
Helwig Martin mapa.jpg|Helwigova mapa Slezska z roku 1561
 +
</gallery>

Aktuální verze z 9. 8. 2022, 13:06

Martin HELWIG
Narození 5.11.1516
Místo narození Nisa (Polsko)
Úmrtí 26.1.1574
Místo úmrtí Vratislav (Polsko)
Povolání 61- Pedagog
13- Geodet nebo kartograf
Citace Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 470-471
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=75324

HELWIG, Martin (též HELVIGIUS), * 5. 11. 1516 Nisa (Polsko), † 26. 1. 1574 Vratislav (Polsko), pedagog, kartograf

Syn měšťana Petera H., studoval v Krakově a Wittenbergu; získal titul magistra. V mládí se stal stoupencem učení Martina Luthera a Philippa Melanchtona. Začal působit ve Svídnici jako rektor farní školy, od 1552 ve Vratislavi učil na škole svaté Máří Magdaleny, 1560–74 byl jejím rektorem. Vedle učitelského povolání se ve volném čase věnoval astronomii a kartografii. S manželkou Margaretou, roz. Köllerovou, měl nejméně osm dětí.

Po tříleté práci vydal 1561 dřevoryt mapy Slezska Tabula geographica sive mappa Silesiae, první kartografické zobrazení této země; privilegium na její tisk získal od císaře a krále Ferdinanda I. List měl rozměry 86,1 × 66,9 cm, mapový obraz zabíral jen třetinu plochy; zbytek náležel výzdobě, v níž dominovalo dvacet osm erbů jednotlivých slezských knížectví. Měřítko bylo přibližně 1 : 520 000 a orientace k jihu, aby „Odra tekla dolů do Dolního Slezska“. H. zachytil dvě stě čtyřicet dva měst a městeček, dvacet pět vsí, dvacet tři zámků a šestnáct klášterů; hory a řeky vykreslil bez větších omylů. Zajímavostí je uprostřed Krkonoš zobrazený démon s jelení hlavou a kozíma nohama, označený jako „Rübenczal“ (jde o první podobu Krakonoše). Jediný známý originální exemplář z prvního tisku mapy byl zničen za druhé světové války při obléhání Vratislavi, nedávno se podařilo identifikovat druhý, a to v Bádenské zemské knihovně v Karlsruhe; mapa byla mnohokrát přetiskována, mj. do Orteliova atlasu, a v 17. a 18. století se dočkala nejméně devíti dalších vydání.

Zároveň s mapou Slezska H. zpracoval také mapu starověké Itálie, volně upravenou podle předlohy Klaudia Ptolemaia. 1564 se vrátil ke slezské mapě a ve spisu Erklärung der schlesischen Mappen uveřejnil vysvětlivky k jejímu použití a úplný rejstřík. V rukopisu zůstal H. stručný popis Slezska s pojednáním o jeho dějinách.

L: ADB 11, s. 718; Vývoj mapového zobrazení území Československé republiky I. – Mapy českých zemí do poloviny 18. století K. Kuchař (ed.), 1959, nestr.; Slezsko 2, s. 44–45 (se starší literaturou); B. Snoch, Górnośląski leksykon biograficzny, Katowice 1997, s. 77; J. Martínek – M. Martínek, Kdo byl kdo – naši cestovatelé a geografové, 1998, s. 194–195; E. Semotanová, Mapy Čech, Moravy a Slezska v zrcadle staletí, 2001, s. 61, 63; B. Czechowicz, Drzeworyt Erste Land-Charte vom Herzogthum Schlesien z 1561 r. jako źródło obrazowe, dzieło sztuki i pomnik śląskiego humanizmu, in: Imago narat. Obraz jako komunikat w spoleczeństwach europejskich, Wrocław 2002, s. 51 až 61; T. Grim, Sídla na H. mapě Slezska, in: Z dějin geodézie a kartografie 12, 2004, s. 95–99; K. Kozica, Mapa Śląska M. H. i jej nieznane wydanie z 1612 roku, in: Polski Przegląd Kartograficzny 36, 2004, č. 2, s. 92–103; T. Grim, Vývoj slezské kartografie do počátku 18. století, 2005 (doktorská disertační práce, PřF MU, Brno), passim; M. Spata, … die Mutter aller andern Schlesischen Land-Charten – M. H. Schlesienkarte 1561 /… matka wszystkich innych map śląskich – M. H. mapa Śląska z 1561 roku, Königswinter 2011.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jiří Martínek