HEMELE Ota 22.1.1926-31.5.2001: Porovnání verzí

Z Personal
(Založena nová stránka s textem „{{Infobox - osoba | jméno = Ota HEMELE | obrázek = No male portrait.png | datum narození = 22.1.1926 | místo narození = Praha | datum úmrtí = 31.5.2…“)
 
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.)
Řádka 7: Řádka 7:
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury
 
| povolání = 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury
 
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Ota HEMELE<br/>fotbalista (SK Slavia Praha), funkcionář
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 472
 +
 
 +
}}
 +
'''HEMELE, Ota''', ''* 22. 1. 1926 Praha, † 31. 5. 2001 Praha, fotbalista''
 +
 
 +
S fotbalem začínal v předměstském týmu Radlický AFK. Jako
 +
šestnáctiletý talentovaný útočník přestoupil po neúspěšném
 +
jednání se Spartou do pražské Slavie a  již v  prvním utkání v únoru 1943 vstřelil týmu FK Slaný pět branek (při výsledku 9:1). Na pozici pravé spojky doplňoval Josefa Bicana a přispěl k řadě úspěchů týmu, včetně tří mistrovských titulů.
 +
1947 nastupoval za brněnský SK Židenice. Po únoru 1948 byl
 +
(bez ohledu na studia práv, která nedokončil) povolán do nově
 +
zřízeného vojenského týmu ATK (později ÚDA a Dukla),  
 +
kde absolvoval dvouletou vojenskou službu; ještě téhož roku
 +
poprvé hrál v reprezentačním dresu. 1950 se vrátil do Slavie,
 +
ta však následujícího roku sestoupila a H. musel 1953 opět
 +
přestoupit do ÚDA. Ve vojenském týmu, s nímž získal 1953
 +
poslední mistrovský titul, se měl sehrát se spoluhráči kvůli blížícímu se MS 1954. Po neúspěchu na šampionátu, kde českoslovenští hráči vypadli po porážkách od Švýcarska a Uruguaye, skončila H. kariéra v národním týmu, za nějž dal v deseti zápasech čtyři branky. 1955–59 se vrátil do Slavie a po 1959 zakončil kariéru v  druholigovém Spartaku Motorlet Praha.
 +
Jako hrající trenér jej dostal v sezoně 1963/64 do nejvyšší ligy.
 +
Za něj dal svou poslední ligovou branku, symbolicky do sítě
 +
Sparty. Celkem H. v lize vstřelil 133 gólů. Jako trenér působil
 +
též v Hradci Králové, Českém Brodě, Admiře Praha a v týmu
 +
AEL Limassol na Kypru. V  osmdesátých a  devadesátých letech byl funkcionářem ve Slavii, předsedou oddílu a vedoucím
 +
týmu internacionálů (bývalých hráčů). S novinářem Otakarem
 +
Brůnou napsal vzpomínky ''Sešívané legendy'' (1998). Jeho urna
 +
je uložena v kolumbáriu kostela Československé církve husitské v Praze-Holešovicích.
 +
 
 +
'''L:''' cs.wikipedia.org (stav k 16. 3. 2020); www.slavia.cz (stav k 16. 3. 2020).
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/8ebda53e-e9f1-48c5-b737-bbfff3fa8474 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
 
 +
 
 +
Jiří Martínek
  
== Literatura ==
 
 
      
 
      
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]

Aktuální verze z 25. 2. 2023, 10:29

Ota HEMELE
Narození 22.1.1926
Místo narození Praha
Úmrtí 31.5.2001
Místo úmrtí Praha
Povolání 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury
Citace Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 472
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=141975

HEMELE, Ota, * 22. 1. 1926 Praha, † 31. 5. 2001 Praha, fotbalista

S fotbalem začínal v předměstském týmu Radlický AFK. Jako šestnáctiletý talentovaný útočník přestoupil po neúspěšném jednání se Spartou do pražské Slavie a již v prvním utkání v únoru 1943 vstřelil týmu FK Slaný pět branek (při výsledku 9:1). Na pozici pravé spojky doplňoval Josefa Bicana a přispěl k řadě úspěchů týmu, včetně tří mistrovských titulů. 1947 nastupoval za brněnský SK Židenice. Po únoru 1948 byl (bez ohledu na studia práv, která nedokončil) povolán do nově zřízeného vojenského týmu ATK (později ÚDA a Dukla), kde absolvoval dvouletou vojenskou službu; ještě téhož roku poprvé hrál v reprezentačním dresu. 1950 se vrátil do Slavie, ta však následujícího roku sestoupila a H. musel 1953 opět přestoupit do ÚDA. Ve vojenském týmu, s nímž získal 1953 poslední mistrovský titul, se měl sehrát se spoluhráči kvůli blížícímu se MS 1954. Po neúspěchu na šampionátu, kde českoslovenští hráči vypadli po porážkách od Švýcarska a Uruguaye, skončila H. kariéra v národním týmu, za nějž dal v deseti zápasech čtyři branky. 1955–59 se vrátil do Slavie a po 1959 zakončil kariéru v druholigovém Spartaku Motorlet Praha. Jako hrající trenér jej dostal v sezoně 1963/64 do nejvyšší ligy. Za něj dal svou poslední ligovou branku, symbolicky do sítě Sparty. Celkem H. v lize vstřelil 133 gólů. Jako trenér působil též v Hradci Králové, Českém Brodě, Admiře Praha a v týmu AEL Limassol na Kypru. V osmdesátých a devadesátých letech byl funkcionářem ve Slavii, předsedou oddílu a vedoucím týmu internacionálů (bývalých hráčů). S novinářem Otakarem Brůnou napsal vzpomínky Sešívané legendy (1998). Jeho urna je uložena v kolumbáriu kostela Československé církve husitské v Praze-Holešovicích.

L: cs.wikipedia.org (stav k 16. 3. 2020); www.slavia.cz (stav k 16. 3. 2020).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí


Jiří Martínek