Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky HEMERKA Oldřich 13.11.1862-16.12.1946

{{Infobox - osoba
| jméno = Oldřich HEMERKA
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 13.11.1862
| místo narození = Vrdy (u Čáslavi)
| datum úmrtí = 16.12.1946
| místo úmrtí = Košice (Slovensko)
| povolání = 77- Hudební skladatel<br />78- Hudební interpret
| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 472

}}<br/><br/>
'''HEMERKA, Oldřich''', ''* 13. 11. 1862 Vrdy (u Čáslavi), † 16. 12. 1946 Košice (Slovensko), regenschori, hudební skladatel, sběratel lidových písní''

Syn učitele Josefa H. a Terezie, roz. Kratochvílové. Absolvoval 
reálné gymnázium v Čáslavi, studoval 1878–82 hru na varhany, harmonium a zpěv na Varhanické škole v Praze. Od 1883 
působil na východním Slovensku, 1883–99 jako regenschori 
v  chrámu sv. Egídia v  Bardejově. 1890 se stal zakladatelem 
Bardejovského sboru, v jehož repertoáru byly hlavně skladby 
českých a slovenských skladatelů. Propagoval díla B. Smetany, A. Dvořáka, J. B. Foerstera a Bély Kélera. Od 1899 až do 
odchodu do důchodu 1943 působil v Košicích jako varhaník 
v  dómu sv. Alžběty, učitel zpěvu na maďarském učitelském 
ústavu a gymnáziu, dirigent orchestrů (mj. 1905–06 Košické 
filharmonie) a sborů. 1903 dirigoval se spojeným sborem a orchestrem 34. pěšího pluku oratoria L. van Beethovena (''Kristus na hoře Olivetské''), G. F. Händla (úryvky z ''Mesiáše''), J. Haydna 
(''Sedm posledních slov Vykupitelových na kříži''), W. A. Mozarta (''Requiem''), L. Cherubiniho (''Requiem c moll'') ad. V tvorbě 
dominovala církevní hudba (mše, ofertoria, graduály), komponoval i světské skladby, tance, pochody a kantáty. Působil 
jako violista v Košickém kvartetu a člen orchestru košického 
rozhlasu. Udržoval kontakty s  českým hudebním životem, 
od  1919 předsedal hudebnímu odboru Česko-slovenské besedy. 1931 získal papežské vyznamenání Pro ecclesia et pontifice, 1943 diplom Maďarského katolického krajanského svazu. 
Články o  teorii hudby přispíval do časopisu ''Dalibor''. Sbíral 
a upravoval lidové písně z východního Slovenska, vydal je ve 
sbírkách ''Slovenské spevy zo Šarišskej stolice'' (1892) a ''Slovenské spevy 1–3'' (1899). Byl dvakrát ženatý, z jeho sedmi dětí vynikla 
klavíristka a hudební pedagožka Mária Hemerková-Mašiková 
(1900–1996).

'''D:''' výběr, orchestrální: Variácie na maďarskú hymnu, 1903; Tretia maďarská 
fantázia, 1909; Na výšine (předehra), 1913; Andante; Hebrejská fantázia; 
Kurucká fantázia; Maďarská predohra; Magyarok Istene (předehra); Spomienka na Muránsky zámok. Vokálně-orchestrální: Ave Maria; Mše C dur; 
Mše D dur; Mše F dur; Vojnová modlitba.

'''L:''' M. Potemrová, Východoslovenský skladateľ O. H., in: Nové obzory 4, 
1962, s. 255–290; táž, Hudobný život v Košiciach v rokoch 1848–1918, 1, 
Košice 1981, s. 482–483; Hold českému skladateľovi, in: Katolický týdeník 3, 
1992, s. 4; E. Marenčinová, O. H. a Josef Emanuel Jankovec – českí zberatelia 
a bádatelia ľudovej piesne z územia východného Slovenska, in: Acta musealia, 
řada A, 1992, s. 1–7; M. Potemrová, Muzikantská rodina Hemerkovcov, Košice 1992, s. 1–8; táž, Kapitoly z dejín hudobnej kultúry v Košiciach 2. O. H., 
tamtéž 1997; L. Urbančíková, Významné místo v dějinách hudby, in: Česká 
beseda, 1998, č. 10, s. 5; T. Sedlický, K  dejinám zborového spevu na Slovensku, Banská Bystrica 1999, s. 60; J. Amrichová, Hemerkovci v Košiciach, 
in: Sdružení knihoven České republiky, 2006, s. 111–115; Pazdírek 1, s. 382; 
HS 1, s. 423; BLS 3, s. 417; ESL 2, s. 243.

'''P:''' Pamětní deska v Košicích, Hlavná ulica (od M. Bartuszové, 1992); Štátny 
archív, Košice, osobní fond.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/7a49585f-f994-4a19-8003-3de67e9c1cec Bibliografie dějin Českých zemí]

Anna Šourková


[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]]
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]

[[Kategorie:1862]]
[[Kategorie:Vrdy]]
[[Kategorie:1946]]
[[Kategorie:Košice]]