HEMERKA Oldřich 13.11.1862-16.12.1946: Porovnání verzí
(HEMERKA_Oldřich_13.11.1862-19.12.1946) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 13.11.1862 | | datum narození = 13.11.1862 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Vrdy (u Čáslavi) |
− | | datum úmrtí = | + | | datum úmrtí = 16.12.1946 |
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Košice (Slovensko) |
− | | povolání = 77- Hudební skladatel | + | | povolání = 77- Hudební skladatel<br />78- Hudební interpret |
− | 78- Hudební interpret | + | |
− | + | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }}<br/><br/> | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 472 |
+ | |||
+ | }}<br/><br/> | ||
+ | '''HEMERKA, Oldřich''', ''* 13. 11. 1862 Vrdy (u Čáslavi), † 16. 12. 1946 Košice (Slovensko), regenschori, hudební skladatel, sběratel lidových písní'' | ||
+ | |||
+ | Syn učitele Josefa H. a Terezie, roz. Kratochvílové. Absolvoval | ||
+ | reálné gymnázium v Čáslavi, studoval 1878–82 hru na varhany, harmonium a zpěv na Varhanické škole v Praze. Od 1883 | ||
+ | působil na východním Slovensku, 1883–99 jako regenschori | ||
+ | v chrámu sv. Egídia v Bardejově. 1890 se stal zakladatelem | ||
+ | Bardejovského sboru, v jehož repertoáru byly hlavně skladby | ||
+ | českých a slovenských skladatelů. Propagoval díla B. Smetany, A. Dvořáka, J. B. Foerstera a Bély Kélera. Od 1899 až do | ||
+ | odchodu do důchodu 1943 působil v Košicích jako varhaník | ||
+ | v dómu sv. Alžběty, učitel zpěvu na maďarském učitelském | ||
+ | ústavu a gymnáziu, dirigent orchestrů (mj. 1905–06 Košické | ||
+ | filharmonie) a sborů. 1903 dirigoval se spojeným sborem a orchestrem 34. pěšího pluku oratoria L. van Beethovena (''Kristus na hoře Olivetské''), G. F. Händla (úryvky z ''Mesiáše''), J. Haydna | ||
+ | (''Sedm posledních slov Vykupitelových na kříži''), W. A. Mozarta (''Requiem''), L. Cherubiniho (''Requiem c moll'') ad. V tvorbě | ||
+ | dominovala církevní hudba (mše, ofertoria, graduály), komponoval i světské skladby, tance, pochody a kantáty. Působil | ||
+ | jako violista v Košickém kvartetu a člen orchestru košického | ||
+ | rozhlasu. Udržoval kontakty s českým hudebním životem, | ||
+ | od 1919 předsedal hudebnímu odboru Česko-slovenské besedy. 1931 získal papežské vyznamenání Pro ecclesia et pontifice, 1943 diplom Maďarského katolického krajanského svazu. | ||
+ | Články o teorii hudby přispíval do časopisu ''Dalibor''. Sbíral | ||
+ | a upravoval lidové písně z východního Slovenska, vydal je ve | ||
+ | sbírkách ''Slovenské spevy zo Šarišskej stolice'' (1892) a ''Slovenské spevy 1–3'' (1899). Byl dvakrát ženatý, z jeho sedmi dětí vynikla | ||
+ | klavíristka a hudební pedagožka Mária Hemerková-Mašiková | ||
+ | (1900–1996). | ||
+ | |||
+ | '''D:''' výběr, orchestrální: Variácie na maďarskú hymnu, 1903; Tretia maďarská | ||
+ | fantázia, 1909; Na výšine (předehra), 1913; Andante; Hebrejská fantázia; | ||
+ | Kurucká fantázia; Maďarská predohra; Magyarok Istene (předehra); Spomienka na Muránsky zámok. Vokálně-orchestrální: Ave Maria; Mše C dur; | ||
+ | Mše D dur; Mše F dur; Vojnová modlitba. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' M. Potemrová, Východoslovenský skladateľ O. H., in: Nové obzory 4, | ||
+ | 1962, s. 255–290; táž, Hudobný život v Košiciach v rokoch 1848–1918, 1, | ||
+ | Košice 1981, s. 482–483; Hold českému skladateľovi, in: Katolický týdeník 3, | ||
+ | 1992, s. 4; E. Marenčinová, O. H. a Josef Emanuel Jankovec – českí zberatelia | ||
+ | a bádatelia ľudovej piesne z územia východného Slovenska, in: Acta musealia, | ||
+ | řada A, 1992, s. 1–7; M. Potemrová, Muzikantská rodina Hemerkovcov, Košice 1992, s. 1–8; táž, Kapitoly z dejín hudobnej kultúry v Košiciach 2. O. H., | ||
+ | tamtéž 1997; L. Urbančíková, Významné místo v dějinách hudby, in: Česká | ||
+ | beseda, 1998, č. 10, s. 5; T. Sedlický, K dejinám zborového spevu na Slovensku, Banská Bystrica 1999, s. 60; J. Amrichová, Hemerkovci v Košiciach, | ||
+ | in: Sdružení knihoven České republiky, 2006, s. 111–115; Pazdírek 1, s. 382; | ||
+ | HS 1, s. 423; BLS 3, s. 417; ESL 2, s. 243. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' Pamětní deska v Košicích, Hlavná ulica (od M. Bartuszové, 1992); Štátny | ||
+ | archív, Košice, osobní fond. | ||
+ | |||
+ | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/7a49585f-f994-4a19-8003-3de67e9c1cec Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
+ | |||
+ | Anna Šourková | ||
+ | |||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]] | [[Kategorie:77- Hudební skladatel]] | ||
Řádka 16: | Řádka 63: | ||
[[Kategorie:1862]] | [[Kategorie:1862]] | ||
+ | [[Kategorie:Vrdy]] | ||
[[Kategorie:1946]] | [[Kategorie:1946]] | ||
+ | [[Kategorie:Košice]] |
Verze z 25. 2. 2023, 11:41
Oldřich HEMERKA | |
Narození | 13.11.1862 |
---|---|
Místo narození | Vrdy (u Čáslavi) |
Úmrtí | 16.12.1946 |
Místo úmrtí | Košice (Slovensko) |
Povolání |
77- Hudební skladatel 78- Hudební interpret |
Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 472 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=58195 |
HEMERKA, Oldřich, * 13. 11. 1862 Vrdy (u Čáslavi), † 16. 12. 1946 Košice (Slovensko), regenschori, hudební skladatel, sběratel lidových písní
Syn učitele Josefa H. a Terezie, roz. Kratochvílové. Absolvoval reálné gymnázium v Čáslavi, studoval 1878–82 hru na varhany, harmonium a zpěv na Varhanické škole v Praze. Od 1883 působil na východním Slovensku, 1883–99 jako regenschori v chrámu sv. Egídia v Bardejově. 1890 se stal zakladatelem Bardejovského sboru, v jehož repertoáru byly hlavně skladby českých a slovenských skladatelů. Propagoval díla B. Smetany, A. Dvořáka, J. B. Foerstera a Bély Kélera. Od 1899 až do odchodu do důchodu 1943 působil v Košicích jako varhaník v dómu sv. Alžběty, učitel zpěvu na maďarském učitelském ústavu a gymnáziu, dirigent orchestrů (mj. 1905–06 Košické filharmonie) a sborů. 1903 dirigoval se spojeným sborem a orchestrem 34. pěšího pluku oratoria L. van Beethovena (Kristus na hoře Olivetské), G. F. Händla (úryvky z Mesiáše), J. Haydna (Sedm posledních slov Vykupitelových na kříži), W. A. Mozarta (Requiem), L. Cherubiniho (Requiem c moll) ad. V tvorbě dominovala církevní hudba (mše, ofertoria, graduály), komponoval i světské skladby, tance, pochody a kantáty. Působil jako violista v Košickém kvartetu a člen orchestru košického rozhlasu. Udržoval kontakty s českým hudebním životem, od 1919 předsedal hudebnímu odboru Česko-slovenské besedy. 1931 získal papežské vyznamenání Pro ecclesia et pontifice, 1943 diplom Maďarského katolického krajanského svazu. Články o teorii hudby přispíval do časopisu Dalibor. Sbíral a upravoval lidové písně z východního Slovenska, vydal je ve sbírkách Slovenské spevy zo Šarišskej stolice (1892) a Slovenské spevy 1–3 (1899). Byl dvakrát ženatý, z jeho sedmi dětí vynikla klavíristka a hudební pedagožka Mária Hemerková-Mašiková (1900–1996).
D: výběr, orchestrální: Variácie na maďarskú hymnu, 1903; Tretia maďarská fantázia, 1909; Na výšine (předehra), 1913; Andante; Hebrejská fantázia; Kurucká fantázia; Maďarská predohra; Magyarok Istene (předehra); Spomienka na Muránsky zámok. Vokálně-orchestrální: Ave Maria; Mše C dur; Mše D dur; Mše F dur; Vojnová modlitba.
L: M. Potemrová, Východoslovenský skladateľ O. H., in: Nové obzory 4, 1962, s. 255–290; táž, Hudobný život v Košiciach v rokoch 1848–1918, 1, Košice 1981, s. 482–483; Hold českému skladateľovi, in: Katolický týdeník 3, 1992, s. 4; E. Marenčinová, O. H. a Josef Emanuel Jankovec – českí zberatelia a bádatelia ľudovej piesne z územia východného Slovenska, in: Acta musealia, řada A, 1992, s. 1–7; M. Potemrová, Muzikantská rodina Hemerkovcov, Košice 1992, s. 1–8; táž, Kapitoly z dejín hudobnej kultúry v Košiciach 2. O. H., tamtéž 1997; L. Urbančíková, Významné místo v dějinách hudby, in: Česká beseda, 1998, č. 10, s. 5; T. Sedlický, K dejinám zborového spevu na Slovensku, Banská Bystrica 1999, s. 60; J. Amrichová, Hemerkovci v Košiciach, in: Sdružení knihoven České republiky, 2006, s. 111–115; Pazdírek 1, s. 382; HS 1, s. 423; BLS 3, s. 417; ESL 2, s. 243.
P: Pamětní deska v Košicích, Hlavná ulica (od M. Bartuszové, 1992); Štátny archív, Košice, osobní fond.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Anna Šourková