Biografický slovník
HEMERKA Oldřich 13.11.1862-16.12.1946
| Oldřich HEMERKA | |
 | |
| Narození | 13.11.1862 |
|---|---|
| Místo narození | Vrdy (u Čáslavi) |
| Úmrtí | 16.12.1946 |
| Místo úmrtí | Košice (Slovensko) |
| Povolání |
77- Hudební skladatel 78- Hudební interpret |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 472 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=58195 |
HEMERKA, Oldřich, * 13. 11. 1862 Vrdy (u Čáslavi), † 16. 12. 1946 Košice (Slovensko), regenschori, hudební skladatel, sběratel lidových písní
Syn učitele Josefa H. a Terezie, roz. Kratochvílové. Absolvoval reálné gymnázium v Čáslavi, studoval 1878–82 hru na varhany, harmonium a zpěv na Varhanické škole v Praze. Od 1883 působil na východním Slovensku, 1883–99 jako regenschori v chrámu sv. Egídia v Bardejově. 1890 se stal zakladatelem Bardejovského sboru, v jehož repertoáru byly hlavně skladby českých a slovenských skladatelů. Propagoval díla B. Smetany, A. Dvořáka, J. B. Foerstera a Bély Kélera. Od 1899 až do odchodu do důchodu 1943 působil v Košicích jako varhaník v dómu sv. Alžběty, učitel zpěvu na maďarském učitelském ústavu a gymnáziu, dirigent orchestrů (mj. 1905–06 Košické filharmonie) a sborů. 1903 dirigoval se spojeným sborem a orchestrem 34. pěšího pluku oratoria L. van Beethovena (Kristus na hoře Olivetské), G. F. Händla (úryvky z Mesiáše), J. Haydna (Sedm posledních slov Vykupitelových na kříži), W. A. Mozarta (Requiem), L. Cherubiniho (Requiem c moll) ad. V tvorbě dominovala církevní hudba (mše, ofertoria, graduály), komponoval i světské skladby, tance, pochody a kantáty. Působil jako violista v Košickém kvartetu a člen orchestru košického rozhlasu. Udržoval kontakty s českým hudebním životem, od 1919 předsedal hudebnímu odboru Česko-slovenské besedy. 1931 získal papežské vyznamenání Pro ecclesia et pontifice, 1943 diplom Maďarského katolického krajanského svazu. Články o teorii hudby přispíval do časopisu Dalibor. Sbíral a upravoval lidové písně z východního Slovenska, vydal je ve sbírkách Slovenské spevy zo Šarišskej stolice (1892) a Slovenské spevy 1–3 (1899). Byl dvakrát ženatý, z jeho sedmi dětí vynikla klavíristka a hudební pedagožka Mária Hemerková-Mašiková (1900–1996).
D: výběr, orchestrální: Variácie na maďarskú hymnu, 1903; Tretia maďarská fantázia, 1909; Na výšine (předehra), 1913; Andante; Hebrejská fantázia; Kurucká fantázia; Maďarská predohra; Magyarok Istene (předehra); Spomienka na Muránsky zámok. Vokálně-orchestrální: Ave Maria; Mše C dur; Mše D dur; Mše F dur; Vojnová modlitba.
L: M. Potemrová, Východoslovenský skladateľ O. H., in: Nové obzory 4, 1962, s. 255–290; táž, Hudobný život v Košiciach v rokoch 1848–1918, 1, Košice 1981, s. 482–483; Hold českému skladateľovi, in: Katolický týdeník 3, 1992, s. 4; E. Marenčinová, O. H. a Josef Emanuel Jankovec – českí zberatelia a bádatelia ľudovej piesne z územia východného Slovenska, in: Acta musealia, řada A, 1992, s. 1–7; M. Potemrová, Muzikantská rodina Hemerkovcov, Košice 1992, s. 1–8; táž, Kapitoly z dejín hudobnej kultúry v Košiciach 2. O. H., tamtéž 1997; L. Urbančíková, Významné místo v dějinách hudby, in: Česká beseda, 1998, č. 10, s. 5; T. Sedlický, K dejinám zborového spevu na Slovensku, Banská Bystrica 1999, s. 60; J. Amrichová, Hemerkovci v Košiciach, in: Sdružení knihoven České republiky, 2006, s. 111–115; Pazdírek 1, s. 382; HS 1, s. 423; BLS 3, s. 417; ESL 2, s. 243.
P: Pamětní deska v Košicích, Hlavná ulica (od M. Bartuszové, 1992); Štátny archív, Košice, osobní fond.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Anna Šourková
