Biografický slovník
HEMMER Jan 18.10.1863-13.8.1931
| Jan HEMMER | |
 | |
| Narození | 18.10.1863 |
|---|---|
| Místo narození | Tábor |
| Úmrtí | 13.8.1931 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
23- Lesník nebo myslivec 61- Pedagog 63- Spisovatel 68- Redaktor nebo žurnalista |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 472-473 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=71680 |
HEMMER, Jan (též HEMMR), * 18. 10. 1863 Tábor, † 13. 8. 1931 Praha, lesník, pedagog, odborný publicista
Syn domkáře Františka H. a Marie, roz. Křížovské. V rodišti maturoval na reálném gymnáziu a 1883/84 absolvoval zeměměřičský kurz na české technice v Praze. Nejprve pracoval na ohraničení a mapování lesů v Táboře, 1886–87 provedl desetiletou revizi lesního hospodářského plánu velkostatku Nová Bystřice (u Jindřichova Hradce). Od července 1887 působil jako adjunkt a lesní inženýr v Kraňsku (Slovinsko), kde vyměřoval, ohraničoval a mapoval velkostatkářské lesy a spoluřídil stavby silnic v Krasu. 1889 složil v Praze státní zkoušky pro samostatné lesní hospodáře a pro civilní geometry. 1893 byl jmenován okresním lesním technikem v Táboře a 1903 přešel jako okresní lesní inspektor a civilní geometr do služeb táborského a mladovožického okresu. Do 1919 zhotovil větší množství hospodářských plánů pro obecní lesy, staral se o zalesňování pustých pozemků a výstavbu zpevněných cest. Současně řídil lesní hospodářství velkostatků (Dírná, Zálší, Krnsko, Radnice-Darová, Žirovice, město Beroun ad.), provedl inventuru a ocenění lesů tří desítek velkostatků v českých zemích, nakonec byl ředitelem velkostatku Zdíkov (u Vimperka) ve službách Akciové společnosti pro zužitkování lesů a dříví v Praze.
1917–19 vyučoval encyklopedii lesnictví na České hospodářské akademii v Táboře. Stal se členem České lesnické jednoty, Jednoty českých lesníků zemí Koruny české a její pokračovatelky Ústřední jednoty československého lesnictva a také Československé myslivecké jednoty. Spoluzaložil Československou matici lesnickou a zasedal v jejím výboru. Působil jako odborný spisovatel, vydavatel a redaktor. V časopisech (Z lesů a luhů, Lesní obzor, Háj, Spolkový časopis pro lesnictví, myslivost a přírodovědu, Lesnická práce ad.) publikoval články z oblasti pěstění, hospodářské úpravy a ochrany lesů, zákonodárství i hospodaření v obecních lesích. Vydal jubilejní spis k půlstoletí existence České lesnické jednoty. Řadou hesel přispěl do Hospodářského slovníku naučného (I–IV, 1905–24). Spolupracoval s Janem Doležalem, zakladatelem prvního českého lesnického časopisu Háj, 1895–1900 redigoval Lesní obzor, stálou přílohu Háje. Po Doležalově smrti od 1902 vydával a redigoval měsíčník Nový Háj, a to spolu s Josefem Kosem, městským tajemníkem v Táboře, Ladislavem Burketem, ředitelem rolnické školy a lesnických učilišť v Písku, Františkem Janovským, městským lesmistrem v Táboře, a od 1903 s lesníky Josefem Holečkem a Františkem Hyhlíkem. 1906 Nový Háj převzal Josef Václav Rozmara a časopis vydával nadále jako České lesnické rozhledy – Háj. H. se uplatnil jako soudní znalec v oboru lesnictví, zeměměřičství a myslivosti. Byl pohřben v rodišti.
D: soupis, in: J. E. Chadt, České lesnické písemnictví, 1920, s. 66–71; výběr: Česká lesnická jednota 1848–1898, 1898 (s A. Bohutínským); Mapa okolí Tábora, 1899; Polohopisný plán král. města Tábora dle stavu z roku 1902, 1902; Jan Doležal †, in: Nový Háj 31, 1902, s. 2–6; Vademekum českého lesníka, 1917 (s J. Kudrnou a J. V. Rozmarou).
L: J. Konšel, Naučný slovník lesnický, 1934, s. 187; J. Nožička, Přehled vývoje našich lesů, 1957, s. 376; Velké vzory našeho lesnictví, J. Frič a kol. (eds.), 1958, s. 194–196; G. Novotný, Jan Doležal (1846/1847–1901) a jeho Háj (1872), in: Chrudimský vlastivědný sborník 3, 1998, s. 55–73; týž, Ing. Antonín Holub (1865–1955). Úvodní poznámky, in: Osobnosti agrární politiky 19. a 20. století. Sborník příspěvků z mezinárodní konference, B. Rašticová (ed.), in: Studie Slováckého muzea 11, 2006, s. 201–213; Š. Steinová, Přehled osobních fondů zemědělců a lesníků v paměťových a jiných institucích, 2017, s. 75–76.
P: SOA, Třeboň, Sbírka matrik Jihočeského kraje, řkt. f. ú. Tábor, matrika N, sv. 18 (1859–1864), s. 320, poř. č. 274, fol. 320; Národní zemědělské muzeum, Praha, část pozůstalosti J. H. (1 karton).
Gustav Novotný, Jana Jakubská
