Biografický slovník
HENDRICH Bohuslav 19.5.1890-9.9.1977: Porovnání verzí
(HENDRICH_Bohuslav_19.5.1890-9.9.1977) |
|||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 19.5.1890 | | datum narození = 19.5.1890 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Královské Vinohrady (Praha) |
| datum úmrtí = 9.9.1977 | | datum úmrtí = 9.9.1977 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = | ||
| povolání = 67- Nakladatel nebo vydavatel | | povolání = 67- Nakladatel nebo vydavatel | ||
| − | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 474 |
| + | |||
| + | }} | ||
| + | '''HENDRICH, Bohuslav''', ''* 19. 5. 1890 Královské Vinohrady (Praha), † 9. 9. 1977, nakladatel, knihkupec'' | ||
| + | |||
| + | H. pocházel z rodiny obuvníka. Vyučil se knihkupcem u firmy Hejda a Tuček, 1907–09 absolvoval pokračovací knihkupeckou školu. Později byl zaměstnán v Akademickém knihkupectví Bedřich Bočánek, v němž od 1914 působil jako | ||
| + | náměstek majitele. Po účasti v první světové válce se 1919 | ||
| + | osamostatnil a 1920 získal vlastní nakladatelskou a knihkupeckou koncesi. Firmu budoval především jako knihkupectví a antikvariát s rozsáhlým cizojazyčným sortimentem. | ||
| + | Postupně se specializoval na filozofickou a historickou literaturu, umělecké publikace a prodej pohlednic s reprodukcemi | ||
| + | děl světového malířství. Po 1948 převzala jeho knihkupectví | ||
| + | Kniha, n. p., a H. pracoval do 1953 jako knihkupec v Orbisu, pak do 1957 jako úředník. Jeho dcera Helena, provd. | ||
| + | Hálová, byla zaměstnankyní pražského antikvariátu v Dlážděné ulici. | ||
| + | |||
| + | H. vydal asi padesát titulů. Na překlady z románských literatur se zaměřila edice Hendrichova knihovna (1926–30, 1938), | ||
| + | ale v konkurenci obdobných projektů jiných nakladatelství | ||
| + | se neprosadila. Zásadní H. edicí byla žánrově nevyhraněná | ||
| + | Bibliotéka Henriada (1926–47). Po úvodním básnickém svazku (4. vyd. sbírky Rudolfa Medka ''Lví srdce'') uvedla tři beletristické prózy, ovšem zaměřila se především na úvahy a eseje v překladech z angličtiny a z francouzštiny, za německé okupace z němčiny. Vycházely v ní též překlady z klasické řečtiny | ||
| + | a latiny, později soubory výroků významných spisovatelů (Johanna Wolfganga Goetha, Williama Shakespeara, Friedricha | ||
| + | Schillera a Molièra). Na překladech a životopisných úvodech | ||
| + | k jednotlivým titulům se podíleli Vincenc Červinka, František | ||
| + | Dvořáček, Zdenka Hofmanová, Josef Hrůša, Václav Prach, | ||
| + | Ema Škrachová, Vítězslav Tichý a Růžena Thonová. Původními studiemi přispěli Viktor Novák (o Jiřím Wolkerovi), | ||
| + | Vladimír Groh (o antické filozofii), Albína Dratvová (o etice). | ||
| + | O výchově k umění psali Ludvík Kundera (hudba) a v překladu z němčiny Richard Messer (malířství a sochařství). Od | ||
| + | konce třicátých let vycházely učebnice a cvičebnice němčiny, | ||
| + | k nimž 1947 přibyla příručka anglické konverzace. Dodatečně | ||
| + | byl do edice zařazen soubor reprodukcí kreseb a akvarelů Jana | ||
| + | Slavíčka. Část nákladu většiny titulů nabízelo nakladatelství | ||
| + | na lepším papíře, některé vycházely souběžně jako bibliofilie | ||
| + | s původní grafikou a s pozměněnou tiráží. Orientaci v edici | ||
| + | znesnadňovalo nepřehledné číslování svazků i matoucí zařazení téhož titulu pod různými názvy. Jednotné grafické řešení edice navrhl a několik jejích titulů graficky upravil Jindra | ||
| + | Vichnar. Tisk většinou zajišťovala Průmyslová tiskárna v Praze. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Padesátin svého života…, in: Knihkupec a nakladatel 2, 1940, č. 25–26, | ||
| + | s. 250; A. Grimm, Bibliotéka Henriada, in: Typografia 79, 1976, č. 4, příloha | ||
| + | Jindra Vichnar, s. [3–4]; I. Markvart, Knihkupec a vydavatel B. H., in: Zprávy Spolku českých bibliofilů v Praze, 2005, č. 1, s. 38–41; A. Zach, Slovník | ||
| + | českých nakladatelství 1849–1949 (dostupné z: www.slovnik-nakladatelstvi.cz, stav k 22. 6. 2020). | ||
| + | |||
| + | Klára Andresová Skoupá | ||
| + | |||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:67- Nakladatel nebo vydavatel]] | [[Kategorie:67- Nakladatel nebo vydavatel]] | ||
[[Kategorie:1890]] | [[Kategorie:1890]] | ||
| + | [[Kategorie:Královské Vinohrady]] | ||
[[Kategorie:1977]] | [[Kategorie:1977]] | ||
Aktuální verze z 25. 2. 2023, 12:02
| Bohuslav HENDRICH | |
 | |
| Narození | 19.5.1890 |
|---|---|
| Místo narození | Královské Vinohrady (Praha) |
| Úmrtí | 9.9.1977 |
| Povolání | 67- Nakladatel nebo vydavatel |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 474 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=78026 |
HENDRICH, Bohuslav, * 19. 5. 1890 Královské Vinohrady (Praha), † 9. 9. 1977, nakladatel, knihkupec
H. pocházel z rodiny obuvníka. Vyučil se knihkupcem u firmy Hejda a Tuček, 1907–09 absolvoval pokračovací knihkupeckou školu. Později byl zaměstnán v Akademickém knihkupectví Bedřich Bočánek, v němž od 1914 působil jako náměstek majitele. Po účasti v první světové válce se 1919 osamostatnil a 1920 získal vlastní nakladatelskou a knihkupeckou koncesi. Firmu budoval především jako knihkupectví a antikvariát s rozsáhlým cizojazyčným sortimentem. Postupně se specializoval na filozofickou a historickou literaturu, umělecké publikace a prodej pohlednic s reprodukcemi děl světového malířství. Po 1948 převzala jeho knihkupectví Kniha, n. p., a H. pracoval do 1953 jako knihkupec v Orbisu, pak do 1957 jako úředník. Jeho dcera Helena, provd. Hálová, byla zaměstnankyní pražského antikvariátu v Dlážděné ulici.
H. vydal asi padesát titulů. Na překlady z románských literatur se zaměřila edice Hendrichova knihovna (1926–30, 1938), ale v konkurenci obdobných projektů jiných nakladatelství se neprosadila. Zásadní H. edicí byla žánrově nevyhraněná Bibliotéka Henriada (1926–47). Po úvodním básnickém svazku (4. vyd. sbírky Rudolfa Medka Lví srdce) uvedla tři beletristické prózy, ovšem zaměřila se především na úvahy a eseje v překladech z angličtiny a z francouzštiny, za německé okupace z němčiny. Vycházely v ní též překlady z klasické řečtiny a latiny, později soubory výroků významných spisovatelů (Johanna Wolfganga Goetha, Williama Shakespeara, Friedricha Schillera a Molièra). Na překladech a životopisných úvodech k jednotlivým titulům se podíleli Vincenc Červinka, František Dvořáček, Zdenka Hofmanová, Josef Hrůša, Václav Prach, Ema Škrachová, Vítězslav Tichý a Růžena Thonová. Původními studiemi přispěli Viktor Novák (o Jiřím Wolkerovi), Vladimír Groh (o antické filozofii), Albína Dratvová (o etice). O výchově k umění psali Ludvík Kundera (hudba) a v překladu z němčiny Richard Messer (malířství a sochařství). Od konce třicátých let vycházely učebnice a cvičebnice němčiny, k nimž 1947 přibyla příručka anglické konverzace. Dodatečně byl do edice zařazen soubor reprodukcí kreseb a akvarelů Jana Slavíčka. Část nákladu většiny titulů nabízelo nakladatelství na lepším papíře, některé vycházely souběžně jako bibliofilie s původní grafikou a s pozměněnou tiráží. Orientaci v edici znesnadňovalo nepřehledné číslování svazků i matoucí zařazení téhož titulu pod různými názvy. Jednotné grafické řešení edice navrhl a několik jejích titulů graficky upravil Jindra Vichnar. Tisk většinou zajišťovala Průmyslová tiskárna v Praze.
L: Padesátin svého života…, in: Knihkupec a nakladatel 2, 1940, č. 25–26, s. 250; A. Grimm, Bibliotéka Henriada, in: Typografia 79, 1976, č. 4, příloha Jindra Vichnar, s. [3–4]; I. Markvart, Knihkupec a vydavatel B. H., in: Zprávy Spolku českých bibliofilů v Praze, 2005, č. 1, s. 38–41; A. Zach, Slovník českých nakladatelství 1849–1949 (dostupné z: www.slovnik-nakladatelstvi.cz, stav k 22. 6. 2020).
Klára Andresová Skoupá
