Biografický slovník
HENKE Philipp Jacob Wilhelm 19.6.1834-17.5.1896: Porovnání verzí
(HENKE_Philipp_Jacob_19.6.1834-17.5.1896) |
m (Holoubková přesunul stránku HENKE Philipp Jacob 19.6.1834-17.5.1896 na HENKE Philipp Jacob Wilhelm 19.6.1834-17.5.1896 bez založení přesměrování) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = Philipp Jacob HENKE | + | | jméno = Philipp Jacob Wilhelm HENKE |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 19.6.1834 | | datum narození = 19.6.1834 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Jena (Německo) |
| datum úmrtí = 17.5.1896 | | datum úmrtí = 17.5.1896 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Tübingen (Německo) |
| povolání = 15- Lékaři | | povolání = 15- Lékaři | ||
| + | | jiná jména = | ||
| + | | citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 480 | ||
| − | |||
}}<br/><br/>Philipp Jacob HENKE | }}<br/><br/>Philipp Jacob HENKE | ||
| + | |||
| + | '''HENKE, Philipp Jacob Wilhelm''', ''* 19. 6. 1834 Jena (Německo), † 17. 5. 1896 Tübingen (Německo), lékař anatom, pedagog'' | ||
| + | |||
| + | Po maturitě v Marburgu (1852) se začal zabývat studiem jazyků, | ||
| + | matematikou a kreslením, nakonec se rozhodl pro medicínu, | ||
| + | kterou 1852–57 studoval na univerzitě v Marburgu, s výjimkou | ||
| + | roku 1855, který strávil v Göttingenu (MUDr. 1857). Nastoupil asistentské místo na lékařské fakultě v Utrechtu. Již 1858 se | ||
| + | habilitoval z anatomie v Marburgu, kde pracoval jako prosektor v anatomickém ústavu. 1864 byl jmenován mimořádným | ||
| + | profesorem. Řádnou profesuru spojenou s místem přednosty | ||
| + | anatomického ústavu získal 1865 na lékařské fakultě v Rostocku. 1872 přijal místo profesora na lékařské fakultě v Praze, kde | ||
| + | se mj. zasloužil o výstavbu moderního anatomického ústavu. | ||
| + | 1875 byl povolán do Tübingenu, kde následujících dvacet let | ||
| + | stál v čele anatomického ústavu. 1893/94 zastával funkci rektora zdejší univerzity. 1895 odešel na odpočinek. | ||
| + | |||
| + | V Praze vystupoval silně proněmecky, stavěl se proti myšlence | ||
| + | rozdělení Karlo-Ferdinandovy univerzity na německou a českou část. Její převážně německý profesorský sbor kvůli tomu | ||
| + | marně požadoval na ministerstvu školství, aby H. zůstal v Praze. H. bibliografie obsahuje na devadesát titulů (z toho přibližně jedna třetina je spojena s jeho trvalým zájmem o dějiny | ||
| + | umění a literaturu). Jako lékař se věnoval především topografické anatomii, v podstatě však opomíjel trendy směřující ke | ||
| + | sledování vývojového hlediska a srovnávací anatomii, mimo | ||
| + | jeho odborný zájem zůstala také histologie. Za nejvýznamnější jsou považovány H. anatomické učebnice s atlasy a studie | ||
| + | o pohybovém aparátu, zvláště o kloubech. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' výběr: Topographische Anatomie des Menschen in Abbildung und Beschreibung. Atlas, Berlin 1878–1879. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' ČLČ 14, 1875, s. 223; Biographisches Lexikon der hervorragenden Ärzte aller Zeiten und Völker 3, A. Hirsch (ed.), Wien–Leipzig 1886, s. 150; | ||
| + | Die Deutsche Karl-Ferdinands-Universität in Prag unter der Regierung Seiner | ||
| + | Majestät des Kaisers Franz Josef I., 1899, s. 174–176; Biographisches Lexikon | ||
| + | hervorragender Ärzte des neunzehnten Jahrhunderts, J. Pagel (ed.), Berlin– | ||
| + | Wien 1901, s. 715–716; OSN 11, s. 101; K. Weigner, Z osudů anatomie na | ||
| + | Karlově učení, 1926, s. 13; W. Koerting, Die Deutsche Universität in Prag. | ||
| + | Die letzten hundert Jahre ihrer Medizinischen Fakultät, Bonn 1968, s. 98–99; | ||
| + | F. Werstler, Personalbibliographien von Professoren und Dozenten der Medizinischen Fakultät zu Prag im ungefähren Zeitraum 1853–1880, Erlangen– | ||
| + | Nürnberg 1972, s. 20–32; BL 1, s. 595; BSPLF 1, s. 109; J. Janko, Vědy | ||
| + | o životě v českých zemích 1750–1950. Práce z dějin Akademie věd ČR, 1997, | ||
| + | s. 562; Anatomie od Vesalia po současnost, 1514–2014. Publikace k 500. výročí narození Andrea Vesalia, M. Grim – O. Naňka – K. Černý (eds.), 2014, | ||
| + | s. 81. | ||
| + | |||
| + | Ludmila Hlaváčková | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:15- Lékaři]] | [[Kategorie:15- Lékaři]] | ||
[[Kategorie:1834]] | [[Kategorie:1834]] | ||
| + | [[Kategorie:Jena]] | ||
[[Kategorie:1896]] | [[Kategorie:1896]] | ||
| + | [[Kategorie:Tübingen]] | ||
Aktuální verze z 25. 2. 2023, 14:09
| Philipp Jacob Wilhelm HENKE | |
 | |
| Narození | 19.6.1834 |
|---|---|
| Místo narození | Jena (Německo) |
| Úmrtí | 17.5.1896 |
| Místo úmrtí | Tübingen (Německo) |
| Povolání | 15- Lékaři |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 480 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=68142 |
Philipp Jacob HENKE
HENKE, Philipp Jacob Wilhelm, * 19. 6. 1834 Jena (Německo), † 17. 5. 1896 Tübingen (Německo), lékař anatom, pedagog
Po maturitě v Marburgu (1852) se začal zabývat studiem jazyků, matematikou a kreslením, nakonec se rozhodl pro medicínu, kterou 1852–57 studoval na univerzitě v Marburgu, s výjimkou roku 1855, který strávil v Göttingenu (MUDr. 1857). Nastoupil asistentské místo na lékařské fakultě v Utrechtu. Již 1858 se habilitoval z anatomie v Marburgu, kde pracoval jako prosektor v anatomickém ústavu. 1864 byl jmenován mimořádným profesorem. Řádnou profesuru spojenou s místem přednosty anatomického ústavu získal 1865 na lékařské fakultě v Rostocku. 1872 přijal místo profesora na lékařské fakultě v Praze, kde se mj. zasloužil o výstavbu moderního anatomického ústavu. 1875 byl povolán do Tübingenu, kde následujících dvacet let stál v čele anatomického ústavu. 1893/94 zastával funkci rektora zdejší univerzity. 1895 odešel na odpočinek.
V Praze vystupoval silně proněmecky, stavěl se proti myšlence rozdělení Karlo-Ferdinandovy univerzity na německou a českou část. Její převážně německý profesorský sbor kvůli tomu marně požadoval na ministerstvu školství, aby H. zůstal v Praze. H. bibliografie obsahuje na devadesát titulů (z toho přibližně jedna třetina je spojena s jeho trvalým zájmem o dějiny umění a literaturu). Jako lékař se věnoval především topografické anatomii, v podstatě však opomíjel trendy směřující ke sledování vývojového hlediska a srovnávací anatomii, mimo jeho odborný zájem zůstala také histologie. Za nejvýznamnější jsou považovány H. anatomické učebnice s atlasy a studie o pohybovém aparátu, zvláště o kloubech.
D: výběr: Topographische Anatomie des Menschen in Abbildung und Beschreibung. Atlas, Berlin 1878–1879.
L: ČLČ 14, 1875, s. 223; Biographisches Lexikon der hervorragenden Ärzte aller Zeiten und Völker 3, A. Hirsch (ed.), Wien–Leipzig 1886, s. 150; Die Deutsche Karl-Ferdinands-Universität in Prag unter der Regierung Seiner Majestät des Kaisers Franz Josef I., 1899, s. 174–176; Biographisches Lexikon hervorragender Ärzte des neunzehnten Jahrhunderts, J. Pagel (ed.), Berlin– Wien 1901, s. 715–716; OSN 11, s. 101; K. Weigner, Z osudů anatomie na Karlově učení, 1926, s. 13; W. Koerting, Die Deutsche Universität in Prag. Die letzten hundert Jahre ihrer Medizinischen Fakultät, Bonn 1968, s. 98–99; F. Werstler, Personalbibliographien von Professoren und Dozenten der Medizinischen Fakultät zu Prag im ungefähren Zeitraum 1853–1880, Erlangen– Nürnberg 1972, s. 20–32; BL 1, s. 595; BSPLF 1, s. 109; J. Janko, Vědy o životě v českých zemích 1750–1950. Práce z dějin Akademie věd ČR, 1997, s. 562; Anatomie od Vesalia po současnost, 1514–2014. Publikace k 500. výročí narození Andrea Vesalia, M. Grim – O. Naňka – K. Černý (eds.), 2014, s. 81.
Ludmila Hlaváčková
