Verze z 25. 2. 2023, 14:09, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky) (Holoubková přesunul stránku HENKE Philipp Jacob 19.6.1834-17.5.1896 na HENKE Philipp Jacob Wilhelm 19.6.1834-17.5.1896 bez založení přesměrování)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

HENKE Philipp Jacob Wilhelm 19.6.1834-17.5.1896

Z Personal
Philipp Jacob Wilhelm HENKE
Narození 19.6.1834
Místo narození Jena (Německo)
Úmrtí 17.5.1896
Místo úmrtí Tübingen (Německo)
Povolání 15- Lékaři
Citace Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 480
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=68142


Philipp Jacob HENKE

HENKE, Philipp Jacob Wilhelm, * 19. 6. 1834 Jena (Německo), † 17. 5. 1896 Tübingen (Německo), lékař anatom, pedagog

Po maturitě v Marburgu (1852) se začal zabývat studiem jazyků, matematikou a kreslením, nakonec se rozhodl pro medicínu, kterou 1852–57 studoval na univerzitě v Marburgu, s výjimkou roku 1855, který strávil v Göttingenu (MUDr. 1857). Nastoupil asistentské místo na lékařské fakultě v Utrechtu. Již 1858 se habilitoval z anatomie v Marburgu, kde pracoval jako prosektor v anatomickém ústavu. 1864 byl jmenován mimořádným profesorem. Řádnou profesuru spojenou s místem přednosty anatomického ústavu získal 1865 na lékařské fakultě v Rostocku. 1872 přijal místo profesora na lékařské fakultě v Praze, kde se mj. zasloužil o výstavbu moderního anatomického ústavu. 1875 byl povolán do Tübingenu, kde následujících dvacet let stál v čele anatomického ústavu. 1893/94 zastával funkci rektora zdejší univerzity. 1895 odešel na odpočinek.

V Praze vystupoval silně proněmecky, stavěl se proti myšlence rozdělení Karlo-Ferdinandovy univerzity na německou a českou část. Její převážně německý profesorský sbor kvůli tomu marně požadoval na ministerstvu školství, aby H. zůstal v Praze. H. bibliografie obsahuje na devadesát titulů (z toho přibližně jedna třetina je spojena s jeho trvalým zájmem o dějiny umění a literaturu). Jako lékař se věnoval především topografické anatomii, v podstatě však opomíjel trendy směřující ke sledování vývojového hlediska a srovnávací anatomii, mimo jeho odborný zájem zůstala také histologie. Za nejvýznamnější jsou považovány H. anatomické učebnice s atlasy a studie o pohybovém aparátu, zvláště o kloubech.

D: výběr: Topographische Anatomie des Menschen in Abbildung und Beschreibung. Atlas, Berlin 1878–1879.

L: ČLČ 14, 1875, s. 223; Biographisches Lexikon der hervorragenden Ärzte aller Zeiten und Völker 3, A. Hirsch (ed.), Wien–Leipzig 1886, s. 150; Die Deutsche Karl-Ferdinands-Universität in Prag unter der Regierung Seiner Majestät des Kaisers Franz Josef I., 1899, s. 174–176; Biographisches Lexikon hervorragender Ärzte des neunzehnten Jahrhunderts, J. Pagel (ed.), Berlin– Wien 1901, s. 715–716; OSN 11, s. 101; K. Weigner, Z osudů anatomie na Karlově učení, 1926, s. 13; W. Koerting, Die Deutsche Universität in Prag. Die letzten hundert Jahre ihrer Medizinischen Fakultät, Bonn 1968, s. 98–99; F. Werstler, Personalbibliographien von Professoren und Dozenten der Medizinischen Fakultät zu Prag im ungefähren Zeitraum 1853–1880, Erlangen– Nürnberg 1972, s. 20–32; BL 1, s. 595; BSPLF 1, s. 109; J. Janko, Vědy o životě v českých zemích 1750–1950. Práce z dějin Akademie věd ČR, 1997, s. 562; Anatomie od Vesalia po současnost, 1514–2014. Publikace k 500. výročí narození Andrea Vesalia, M. Grim – O. Naňka – K. Černý (eds.), 2014, s. 81.

Ludmila Hlaváčková